Článek
Sedím na pohovce a čtu si Káju Maříka, v tom se podívám k oknu, protože jsem tušila, že se venku něco děje. Za oknem chlap na laně, jen tak trošku povlává. Bydlím ve věžáku v sedmém patře, proto ten údiv. Byl to horolezec, který kontroloval něco na obvodních zdech.
Jindy si zase po obědě chci trošinku odpočinout, užuž se mi klíží oči a vtom rámus, jako by se bortil dům. To asi zase někde u sousedů něco bourají. Nebourali, v šatně se mi zbortila dlažba, jen tak cvičně, musela jsem nechat přilepit nové dlaždičky a pořádně. Teď drží, že by po nich mohl přejet traktor s přívěsem.
Jednou jsem si ze šatny nesla tričko, legíny, svetřík, že se po ránu obleču, cestou jsem vytáhla na okně žaluzii, kterou si spouštím kvůli tomu, že sluníčko televizní obrazovku vyběluje a obraz se ztrácí. Když jsem došla do ložnice, že se převleču, tričko nikde. Stejnou trasu jsem ještě prošla aspoň třikrát, tričko pořád nikde nevidím. Schovalo se za záclonou, která je až k zemi. Já v tom prsty neměla….
Zapnu pračku a najednou rachot, už jsem nevyprala, prý odešlo nějaké ložisko, ach jo. Ještě že mám dost utěrek, ručníků, triček, než mi přivezou novou, vydržím. Nová pračka je super, stejně ji ale nevěřím a chodím se každou chvíli dívat na displej, jestli pere, máchá, ždíme, a stejně nevím, jestli jsem ji dobře naprogramovala a co mi z pračky nakonec vypadne. Barevný mokrý žvanec, nebo dobře vyprané prádlo?
Že se mi ucpalo WC, to se občas stává, měli jsme tu hodného pomocníka, všeuměla, měl zlaté ručičky, dlaždičky pokládal, chodby vymaloval, ve sklepích dvířka měnil a kde co opravil. Mně tu mísu na WC sice vyměnil, ale už inovaci nedodělal, odešel tam, odkud není návratu.
Píšu, píšu na počítači e-mail, tvořím si v programu patla-matla-koláž, sedím si na židli a najednou se vedle mne od stropu snese k zemi kus garnýže, spouštěcí kolejničky s kusem přelomené dřevotřísky se záclonou a závěsy. Na mou duši, na psí uši, na kočičí svědomí, já jsem se ničeho nedotkla.
Kdo za tohle všechno asi může? To se přece v normální domácnosti neděje. Umělá inteligence? Kdepak ta by to určitě nezmohla, nemám ji ráda, dusím ji pod pokličkou v počítači a z počítače ji nevypustím jako zlého džina z láhve, protože ke svým rejdům umělá inteligence potřebuje přinejmenším mobil nebo počítač, to si ohlídám.
Myslím, že tu mám nějakého trpaslíka, rejpala a uličníka. Sem tam mi podstrčí nějakou křížovku k vyluštění nebo zajímavý článek v novinách a tiše se směje, když včas nepodleju na sporáku maso, nebo nevypnu už uvařené brambory, to pak mám co dělat, abych to napravila a připečený kastrol vydrhla.
Co bude příště vyvádět? Už se bojím na cokoli sáhnout, na cokoli pomyslet, cokoliv udělat. K umělé inteligenci mám sice respekt, ale co je to proti trpaslíkovi, nápaditému a nepřekonatelnému, který tu někde se mnou bydlí, jen nevím kde…..
