Článek
Ano, čeho je moc, toho je příliš. A mně všechny ty informace o nemocech, doktorech, pacientech svádějí k tomu, že jednoho dne by se ze mne mohl stát skvělý hypochondr. Vezmu do ruky noviny a hned na první straně pěticentimetrovým tučným písmem je cosi o rakovině, pustím rozhlas a tam se povídá o různých nemocech, v televizi v každých hlavních zprávách je zmínka o někom, kdo trpí nějakou zvláštní nebo chronickou nemocí a je to doprovázeno obrazem.
A co teprve internet, tam se mohu dočíst spousty „faktů“, že třeba kdo musí v noci používat záchod, dočká se blízké smrti. Co na to chudák pivař, který jde do hospůdky na rohu na jedno a vypije tam třeba pět půllitrů, pak jde spokojeně domů a v noci to na něho přijde a musí, musí, jinak by se počůral.
Je nás kolem deseti milionů a z toho asi pět set obyvatel dostane žloutenku typu A. A to se musí prezentovat každý druhý den, Jako by se snad nakazil celý národ….Statistici mají radost, počítají procenta. Je třeba očkovat, očkovat…. Proti všemu, proti všem. A co takhle spořádaný život a životospráva. I to je těžké, zvlášť ta životospráva. Banány jsou jedovaté – některé, ryby mají v sobě kadmium a rtuťˇa kdo ví co všechno. Ať s tím jdou do Pihele, řekl by klasik ústy Dany Medřické..
Nedávno jsem si přečetla něco o drogové závislosti. Jistě na drogách ujíždí spousta lidí, Jen jsem se podivila, že mezi drogy jako je třeba marihuana nebo pervitin a další započítávají cukr. Cukr je snad jedovatý? Nemá se jíst mnoho sladkostí, ani mnoho solených potravin, ale kdo za to může, že právě cukr nebo sůl dodávají jídlu ten správný šmrnc.
A tak mě napadla hříšná myšlenka, proč ve vysílání televize nevěnují jeden kanál nemocem? Když vycházejí časopisy zabývající se problematikou nemocí a zdravím, když děti mají svůj kanál na dětské pořady a sportovci jak by smet. Ten kanál by se mohl jmenovat HYP – hypochondři by jistě ocenili spoustu zajímavých nemocí, z kterých by si mohli vybírat, kterou zrovna preferují, přímo se v nemocech rochnit.
Veselá mysl, půl zdraví.
Helena Synková
