Článek
No co, tak někoho vybourám. Pojištění to vyřeší. Ale to není vždy pravda.
Potřebovali jsme pro manžela auto, aby mohl začít dojíždět do ciziny do práce, protože mzdy u nás vesměs za moc nestojí. Vzhledem k tomu, že jsme neměli žádnou ušetřenou hotovost a auto jsme potřebovali hned, vzali jsme si auto na operativní leasing. Měli jsme ho hned a splátky, při práci v cizině jsme zvládali.
Ovšem mezitím se situace změnila. Předtím než začali problémy s Ukrajinou, inflací, cenami pohonných hmota a energií a nechutně zvýšenými cenami jídla, jsme se přestěhovali do trochu lepšího bytu, žádný přepych, ale pronájem se nám o něco navýšil a do toho všechny ty navýšení, a my přes veškeré snahy vydělávat víc, najednou žili se dvěmi dětmi opět od měsíce k měsíci.
Chtěli jsme žádat o byt, ale vzhledem k tomu, že zrovna začali jezdit uprchlíci žádné větší byty od města u nás ve městě nebyli dlouhodobě k dispozici, obsazovali se uprchlíky s rodinami. Protože nám končila nájemní smlouva, vzali jsme nakonec znovu pronájem od realitní kanceláře.
Měli jsme ale radost, že poprvé v životě máme nové auto, kde nemusíme investovat hromady dalších peněz a starostí do oprav a údržby. Operativní leasing je v tomhle pohodová věc.
Manžel odjezdil dva roky na dálnici bez problémů a bez nehod.
Do té doby, než na obyčejné silnici III. třídy narazil na seniora, který si to na nařízené sedmdesátce, hasil minimálně 80 km/hod, podle odhadu druhého nabouraného řidiče spíš víc, do dlouhé zatáčky, která vynáší, a za kterou neviděl. Tento milý pán vletěl do protisměru, kde totálně zlikvidoval naše auto.
Další řidič, se kterým by se střetl čelně měl dost času na to strhnout to do příkopu.
Neumím si představit, jak by to dopadlo, kdyby na zadní sedačce za řidičem sedělo jedno z našich dětí. Zadní dveře byly totiž zcela promáčknuté a urvané a střední sloupek uražený.
Auto již nešlo opravit a došlo k celkové likvidaci. Operativní leasing byl ukončen a my byly ve stejné situaci jako před lety. Jen tentokrát už jsme na operativní leasing nedosáhli a přišli bychom o možnost, jak by se dopravil manžel do práce, do malého města, kde pracoval a kde byl spokojený.
Jsem pro testování řidičů seniorů a to i z toho důvodu, že se účastním jako administrativní pracovník vyhodnocování testů pro profesionální řidiče a řidiče, kterým se navrací řidičský průkaz a provádíme testy na koordinaci, schopnost a rychlost reakcí. A jednoznačně, koordinace a rychlost reakce se s věkem ve většině případů u řidičů seniorů postupně zhoršují. Což bez diskuse všichni běžně vidíme i při řízení v běžném provozu.
Jeden z profesionálních řidičů mi vyprávěl, že jeho tatínek byl také profesionální řidič, ale je v důchodu a už moc řídit nechce, protože si uvědomuje, že reakce již u starších lidí nejsou dostatečné. A tak řídí zodpovědně jen v krajních případech, a on je i za něj rád, že je tak rozumný. Říká, že to ho raději kamkoliv odveze, je pak klidnější.
Také starší lidé mívají víc zdravotních problémů a v současných vedrech, kdy se nedoporučuje ani chodit ven, ještě sednou do vyhřátého auta, a to jim může kdykoliv způsobit náhlou indispozici, která řidiče jedoucího v protisměru určitě nepotěší.
Kdyby se nestal zázrak a úplně neočekávaně mi nepomohl můj minulý zaměstnavatel, který mi umožnil na splátky ihned odkoupit starší auto, které chtěli stejně za čas vyměnit za jiné, neměl by se manžel jak dopravovat do práce, která živila čtyřčlennou rodinu. To by nám ten milý starší pán a pojišťovna už nijak nevynahradili.
Alespoň, že vše dopadlo tak, že se manžel při nehodě, díky pevné konstrukci auta a airbagům vůbec nezranil. Protože v případě zranění a nemoci bychom byli finančně stejně úplně v koncích, a že v autě nebyli děti.
Tímto článkem chci zároveň poděkovat svému bývalému zaměstnavateli, který ve chvíli absolutního šoku z nehody a zděšení z toho, že manžel nebude mít jak jezdit do práce a o práci přijde, přišel nezištně s okamžitým řešením. Nemusel se tím vlastně ani zabývat, nebyla to ani jeho starost a přesto nám pomohl. Když už si myslíte, že v tomhle chamtivým a zlým světě nikomu na nikom nezáleží, přijde najednou pomoc z úplně nečekaného místa. Také v tu chvíli zjistíte, kdo vám podá pomocnou ruku a kdo se na vás vykašle.
Děkuji všem dobrým zaměstnavatelům, kteří se zajímá o osobní život svých zaměstnanců a berou ohled na situaci, do které se nedostali svou vinnou, a kteří jsou v současné finanční krizi často v nelehké krajní životní situaci.
