Článek
Jste podnikatel a potřebovali byste občas zaměstnance na dohodu o provedení práce? Pokud chcete dodržet vše podle zákonů a předpisů je to větší fuška než by se mohlo zpočátku zdát. Od příštího roku navíc o něco větší.
Níže uvedené informace vychází z mé 25leté praxe personalisty a mzdové účetní a pracovníka pověřeného tvořením předpisů v několika firmách, v jednom případě ve firmě se 150 zaměstnanci a zkušeností z četných kontrol provedených jak úřady práce, tak inspektoráty či jinými úřady.
V první řadě byste měli mít předpis pro bezpečnost práce a pro mzdové odměňování. Může to být stručný popis toho, na co u vás bude mít zaměstnanec nárok, do jaké mzdové skupiny bude zařazen a připravenou pracovní náplň- popis prací, které bude vykonávat. To vše vychází ze zákoníku práce a dalších souvisejících předpisů, většinu toho kontrolují inspektoráty práce.
Pokud není brigádník nerizikové administrativní povahy, máte ho před započetím práce vyslat k lékaři na vstupní prohlídku. Naštěstí již neplatí povinnost následných prohlídek, pokud to není rizikový pracovník či pracovník pracující v noci. Zařazení pracovníka do rizikové skupiny by měl provést místní hygienický úřad.
Navíc se musíte přihlásit jako zaměstnavatel i na pojišťovnu, která vám zajistí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, tj. pojištění při úrazech zaměstnanců. Zatímco úroky z prodlení jsou v nesmyslné výši, platba 100 Kč za čtvrtletí za jakýkoliv počet zaměstnanců na DPP, kteří nepřekročí částku 10000 Kč vás nezničí… Jakékoliv další informace můžete získat i na stránkách pojišťovny KOOPERATIVA.
Na pracovišti má být k dispozici kniha úrazů.
Dále si budete muset pořídit mzdovou účetní nebo jednoduchý účetní program, který umí i mzdy a mzdové formuláře.
Musíte se přihlásit na finančním úřadě jako zaměstnavatel. I když mezi lidmi se říká, že brigádníci neplatí daně, není to pravda. Pokud je to jejich jediné zaměstnání, pak mohou mít podepsaný formulář prohlášení k dani a pak pravděpodobně žádná daň při výpočtu nevyjde. Pokud pracuje zaměstnanec ještě jinde musíte vypočítávat a odvádět tzv. srážkovou daň a také podávat jednou ročně na finanční úřad přehled této sražené daně.
Pokud zaměstnanec překročí 10000 Kč měsíčně máte povinnost odvádět i sociální a zdravotní pojištění, což znamená, přihlásit se jako zaměstnavatel i na pojišťovnu, u které je zaměstnanec pojištěný a na okresní správu sociálního zabezpečení a podávat každý měsíc přehledy o pojištění.
Také byste měli mít ošetřené GPDR, to znamená předpis o nakládání s osobními údaji zaměstnance. Přístup k jeho osobním údajům by neměl mít nikdo jiný než vy, případně účetní. Přístup do počítače k programu s osobními údaji by měl být také chráněn, například přístupovým heslem, složky s jeho údaji by měla být uzamčená někde, kam máte přístup pouze vy.
Od nového roku to bude složitější, ti co prozatím měli pouze zaměstnance na DPP a nejsou zaevidováni u Okresní správy sociálního zabezpečení se budou muset zaevidovat a zaměstnance přihlásit. Také mu musí dát podepsat informaci, že má povinnost nahlásit případnou další brigádu. Pokud bude mít zaměstnanec brigády jinde a překročí 40% průměrné mzdy budete muset udělat odvody na sociální i zdravotní pojištění a přihlásit se jako zaměstnavatel i ke zdravotní pojišťovně.
Přestože zaměstnanec nebude mít odvody, základy zaměstnanců na DPP budou muset být do nového roku hlášeny na formuláři na Okresní správu sociálního zabezpečení, aby bylo možné zjistit překročení základu u více zaměstnavatelů.
Mnoho zaměstnavatelů avizovala po změnách, že místa na DPP úplně zruší. Jiní si s tím tu práci dají, ale ten kdo nejvíc na novelu doplatí jsou brigádníci, kteří si museli kvůli nízkému příjmu shánět brigádu nebo i dvě a nyní jsou limitováni částkou 40% průměrného výdělku nebo o brigádu přijdou úplně. Pravděpodobně tak opět vzkvete práce na ruku a tzv. švarcsystém neboli řetězení práce na živnostenský list.
V případě odvodů na sociální pojištění musíte po uplynutí kalendářního roku vystavit evidenční list důchodového pojištění a pak 50 let archivovat doklady, sloužících jako podklad pro výpočet důchodů, což vyplývá ze zákona o archivaci.
Stát na tom tak pravděpodobně nevydělá, pouze přidělal zaměstnavatelům práci, a některé zaměstnance o ni připravil. Žádné velké finanční přínosy do rozpočtu to tedy nebudou. Většina zaměstnavatelů i zaměstnanců ve snaze zbytečně neodvádět na pojištění, se bude držet limitu, a někteří o brigády přijdou a tak stát přijde i o srážkovou daň, která byla na těchto brigádách odváděna. Takže čest práci našich poslanců a jejich znalostem z praxe…
Zaměstnavatelé, kteří zrušili brigády, budou tlačit do vyšších výkonů dosavadní zaměstnance a nebo v případě nutnosti dají nějaký ten přesčas… Takže víte kam máte jít poděkovat…
