Článek
Vždy při volbách volební strany naslibují hory doly, ale po volbách obvykle obrátí. Mělo by to být stejně postižitelné jako klamavá reklama. Není divu, že lidé si o většině politiků myslí, že převážně lžou a snaží se jen držet za každou cenu u koryta, případně své známé.
Tato vláda je zářným příkladem toho, jak se nebudou zvedat daně apod. a nyní se snaží urvat alespoň jeden svůj volební bod, a to je rozpočet, a to za cenu snížení životní úrovně všech nižších a středních vrstev ve společnosti, a to i na úkor důchodců a rodin.
Nemluvě o tom, že pouze zaplácli díru, kterou sami vytvořili, ať už valorizací svých platů nebo navýšením počtu úředníků a navyšováním platových tabulek, či novou půjčkou u Evropské Unie.
Ovšem tato vláda není tou jedinou vládou, která se takto chová nebo chovala v minulosti.
Co kdyby se, ale každý rok od voleb, uzákonilo referendum o setrvání vlády. Kdy by lidé hlasovali, zda vládu ponechat, nebo ne. Aby zbytečně nevládl někdo, jehož zákony pak stejně bude měnit další strana v souladu se svými záměry. Navíc když vládnutí této strany spočívá obvykle v tom nedělat nic a počkat co udělají okolní státy nebo čím nás obšťastní EU.
Volby by v tu chvíli rozhodně měli umírněnější charakter. A vláda by se mnohem víc snažila plnit, to co naslibovala.
Samozřejmě by také ve vládě měli mít průměrné platy, aby se snažili, aby průměrný občan nemusel chodit při práci ještě na úřad práce pro dávky, ale aby i on žil důstojně.
Chápu, že oni i pan prezident mají při svých platech, a obzvláště v Praze, pocit, že se v tomto státě nic tak hrozného neděje. Jenže Česká republika není jen Praha.
Kdo jiný by měl rozhodovat o selhání vlády než občané této země. Jestliže tu česká vláda není pro český lid a české podniky, pro koho tu potom je?
