Článek
Dne 28. dubna 2025 jsem měl tu čest být přítomen v Adalbert-Stifter-Saal v Mnichově, když Prof. Dr. Samerski s patrným zaujetím zahájil nový přednáškový cyklus Phantastisches Böhmen. Tématem večera byl loupežník Hotzenplotz, Otfried Preußler a kouzelná síla příběhů, které dokážou uchovat světy přes hranice a časy.
Henry Ertner
HOTZENPLOTZ: JMÉNO, KTERÉ ZŮSTALO
Na začátku stála obec, kterou dnes skoro nikdo nezná: Hotzenplotz, česky Osoblaha, malé městečko v severomoravském Slezsku, nedaleko polských hranic. Dnes už toho tam moc nenajdete. Mezery mezi domy, tiché ulice, sotva nějaké vzpomínky na minulost.
Enklave Hotzenplotz
Prof. Samerski to popsal otevřeně:
Když dnes pojedete do Hotzenplotze, tedy Osoblahy, budete zklamáni. Z historického hlediska tam už skoro nic nenajdete.
A přece jméno přežívá – ne na mapách, ale v pohádce, která provází miliony dětí po generace.
OTFRIED PREUSSLER: DĚTSTVÍ V ČECHÁCH
Otfried Preußler se narodil v roce 1923 v Liberci (německy Reichenberg), do rodiny, která se původně jmenovala Syrowatka. Jeho rodiče milovali jazyk, pohádky a vlastivědu. Příběhy byly součástí každodenního života – vyprávěné dlouhými večery, v temných zimních nocích, mezi lesy a horami. Toto rané formování ho nikdy neopustilo. Ani tehdy, když přišel o svou vlast a přesídlil do Bavorska.
Podle prof. Samerského sám Preußler o jménu „Hotzenplotz“ řekl:
Slyšel jsem to jméno jako dítě. Nikdy jsem tam nebyl, ale zůstalo mi v paměti a nikdy mě nepustilo.
Pro něj nebyl Hotzenplotz nikdy jen geografickým bodem – ale zvukem, kusem dětství, dveřmi do světa, který šel znovu oživit slovy.
LOUPEŽNÍK HOTZENPLOTZ – CELOSVĚTOVÝ ÚSPĚCH
V roce 1962 vyšel Loupežník Hotzenplotz – a stal se jedním z největších úspěchů dětské literatury:
- přeložen do 55 jazyků
- prodáno přes 30 milionů výtisků po celém světě
Loupežník Hotzenplotz, vyzbrojen pepřovou pistolí a sedminásobným kapesním nožem, nebyl žádný děsivý bandita. Byl to šibal, rošťák, zrcadlo dětské touhy po dobrodružství. Prof. Samerski to shrnul výstižně:
Děti by měly mít také své dětství. Vážnost života přijde dost brzy.
Kasperl a Seppel – jeho protivníci – nezastupují hrubou sílu, ale důvtip, lest a přátelství. A právě to dělá Preußlerovy příběhy tak nadčasovými. Udržují myšlenku, že odvaha, chytrost a dobré srdce dokážou překonat každou výzvu.
HOTZENPLOTZ A OLOMOUCKÉ BISKUPSTVÍ
Z historického hlediska nebyl Hotzenplotz ve středověku literárním, ale církevním místem významu. Olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku se ve 14. století prohlásil za vévodu z Hotzenplotze. Hra s tituly a erby, jaká byla ve středověku běžná.
Prof. Samerski ukázal:
Erb olomouckých biskupů – to není nic jiného než starý erb Hotzenplotze.
Erb Olomouc
Malé, téměř zapomenuté gesto moci – uchované v historickém erbu a dnes znovuoživené v obrazech fantastického loupežnického příběhu.
PŘÍBĚHY, KTERÉ STAVĚJÍ MOSTY
Dnes vyrůstá mnoho dětí nejen v Česku s dobrodružstvími loupežníka Hotzenplotze. Kniha byla přeložena do češtiny, mnohokrát inscenována a adaptována. Postavy jako Kasperl a Seppel žijí dál v nových verzích.
Bez velkých gest vytvořil Otfried Preußler svými příběhy tichý most mezi kulturami. Ne jako politický projekt, ale skrze společný jazyk fantazie.
PROČ POTŘEBUJEME POHÁDKY
Přednáška prof. Samerského nebyla jen historickým rozborem. Byla to výzva vzpomenout si na sílu příběhů, které posilují děti, uchovávají domov, i když se nám ztrácí půda pod nohama. V době, kdy je všechno rychlejší a tvrdší, jsou Preußlerovy pohádky tichým příslibem, že odvaha, přátelství a smích nikdy nezestárnou.
VÝHLED: RÝBRCOUL ANEB KRAKONOŠ A LEGENDY HOR
Cyklus Phantastisches Böhmen bude pokračovat: 23. června 2025 v 19:00 bude Prof. Dr. Stefan Samerski opět přednášet v Adalbert-Stifter-Saal - tentokrát o postavě Rýbrcoula (Krakonoše). Na to se těším obzvlášť, protože právě odtamtud pocházím.
