Článek
která působí jako vědecká pracovnice v Ústavu dějin UK a Archivu UK a spolu se svou kolegyní nám zprostředkovala cenné informace o historii i současné práci archivu.
Studenti
Rozdělení Karlovy univerzity na českou a německou větev
Naši skupinu z Univerzity Augsburg zvlášť zajímala pohnutá historie rozdělení Karlovy univerzity v letech 1882 až 1945. Po dlouholetých napětích byla tehdy univerzita fakticky rozdělena na českou a německou část, které existovaly vedle sebe jako samostatné instituce.
Německá univerzita působila nezávisle až do roku 1945 a byla první univerzitou na světě, která poskytovala výuku v němčině. Česká Karlova univerzita naopak sloužila převážně domácímu obyvatelstvu a měla silný národní význam.
Význam německojazyčných disertací v archivu
Zvláštní pozornost jsme věnovali německojazyčným disertacím z období činnosti Německé univerzity v Praze. Archiv Karlovy univerzity uchovává asi 500 německých disertací, zatímco v Národní knihovně je registrováno celkem kolem 1200 prací. Jde o nesmírně cenné svědectví o akademickém životě německé Prahy a jejích vědeckých tradicí.
Profesor Ernst Schwarz – významná osobnost pražské germanistiky
Zvlášť nás zaujaly disertace z oblasti jazykovědy a lingvistiky. Výraznou postavou je profesor Ernst Schwarz, přední germanista, který se věnoval dialektologii a výzkumu zeměpisných jmen. Schwarz patří k ústředním osobnostem německojazyčné pražské germanistiky a svým odborným dílem zásadně ovlivnil lingvistickou vědu až do své smrti v roce 1983.
Dr. Ratajová nám představila seznam disertací uchovávaných v archivu, který umožňuje nahlédnout do duchovního života univerzity a jejích vědeckých témat nejen v oblasti jazykovědy.
Židovští studenti a emigrace
Dějiny univerzity jsou těsně spjaty s politickými a společenskými proměnami své doby. Zhruba čtyřicet procent studentů německé univerzity na právnické a lékařské fakultě bylo židovského původu. Mnozí profesoři židovského původu našli během nacistického režimu v Praze útočiště, takže se univerzita na několik let stala azylem pro německy mluvící židovské emigranty.
Po konci války a zejména po roce 1945 přišlo vysídlení německého obyvatelstva z Československa, které znamenalo i definitivní zánik německé Karlovy univerzity v Praze. Tento vývoj a zničení části archivních fondů způsobily, že se do dnešních dnů dochoval jen zlomek původního materiálu.
Část archiválií byla po válce zničena nebo mysteriózně zmizela, zejména ty, které byly v roce 1945 naloženy na vlak a pravděpodobně u Plzně zničeny. Přesto se několik původních listin dochovalo a jsou dodnes pečlivě uchovávány.
Poklady jazykovědy a kulturních dějin
Archiv dnes střeží vzácnou sbírku disertací a vědeckých prací, které představují nepostradatelný zdroj pro studium dějin německé jazykovědy a kulturní identity v Čechách. Zejména materiály k dialektologii a onomastice dokládají dlouhodobé soužití a prolínání různých jazykových a kulturních oblastí v srdci Evropy.
Poděkování týmu archivu
Za možnost navštívit historické fondy archivu Karlovy univerzity patří náš upřímný dík celému týmu. Jejich ochota a odborná podpora nám umožnily hlubší porozumění německojazyčné akademické tradici v Praze. Bez jejich pomoci by naše exkurze nebyla tak přínosná a bohatá.
Závěrem lze říci, že německá Karlova univerzita nebyla jen místem vědy a poznání, ale také zrcadlem politických a společenských proměn střední Evropy v letech 1882 až 1945. Úkolem archivu je toto dědictví uchovat a zpřístupnit, aby zůstalo živé pro vědu i pro veřejnost.
Exkurze byla podpořena Česko-bavorskou vysokoškolskou agenturou (BTHA).
