Článek
Odpoledne 21. listopadu 2025 se aula Právnické fakulty zaplnila čerstvými absolventy doktorského studia, jejich rodinami, učiteli a dalšími hosty. Prezidentka univerzity prof. Dr. Sabine Doering-Manteuffel se omluvila, a důstojně ji zastoupil prorektor prof. Dr. Peter Welzel. Ve svém úvodním projevu zdůraznil, že tato slavnost není jen oslavou akademických titulů, ale představuje důležitý krok v životě každého absolventa.
Po hudebním úvodu a předání cen uvedl prorektor slavnostního řečníka. Jeho přednáška měla propojit vědeckou excelenci s výzvami budoucnosti formované umělou inteligencí.
Dr. Michael Klimke a jeho cesta
Dr. Michael Klimke, letecký a kosmický inženýr, ředitel Bavorské agentury pro umělou inteligenci „Baiosphere“, s námi v Augsburgu sdílel pestrý a neobvyklý životní příběh.
Po doktorátu ve Stuttgartu a výzkumech využití solární energie ve vesmíru působil nejprve v humanitární organizaci v Berlíně, poté na Technické univerzitě v Mnichově, kde se podílel na založení TUM Graduate School i nové Fakulty letectví, kosmonautiky a geodézie.
Dnes koordinuje bavorské ekosystémy umělé inteligence, prostředí, v němž vzniklo více než 130 nových profesur, řada studijních programů a sítí, například „KI-Produktionsnetzwerk Augsburg“. Jde o propojení výzkumu, byznysu a společnosti, které ukazuje, že umělá inteligence se stává průřezovou technologií zasahující do všech oblastí života.
uni
Co umělá inteligence je a co není
Dr. Klimke začal svůj projev realistickým pohledem na to, co umělá inteligence dokáže.
Umělá inteligence je především nástroj, ne slib všemocnosti, ne vše nebo nic. Je to nástroj, který, podobně jako kladivo, rozšiřuje naše možnosti.
Dr. Michael Klimke
Obzvlášť ve výzkumu dokáže AI výrazně urychlit procesy, od objevování struktur proteinů přes robotické simulace až po analýzu rozsáhlých textových korpusů. Nenahrazuje však samostatné myšlení. Schopnost klást dobré otázky zůstává „hluboce lidská“. Tato myšlenka zazněla jasně a přesvědčivě, nejen směrem k novým doktorandům.
Umělá inteligence jako společenský úkol
V druhé části Klimke zdůraznil odpovědnost, která s technologií přichází. Umělá inteligence není autonomní, je naprogramovaná lidmi a napájena daty, která sami vybíráme.
My rozhodujeme o datech, o návrhu systémů a o tom, jak budou použity.
Připomněl, že algoritmická rozhodnutí se vždy odehrávají v rámci určitého hodnotového systému. Na příkladech z vojenské oblasti a kritické infrastruktury ukázal, jak zkreslená tréninková data mohou vést k nebezpečným závěrům a proč je tak důležité, aby výzkumníci AInejen chápali, ale i aktivně utvářeli a kriticky doprovázeli.
Augsburg v bavorském ekosystému AI
Zvláštní pozornost vyvolala část o postavení Augsburgu v rámci bavorské sítě AI. Město, dříve textilní a obchodní centrum, se proměnilo v město vědění a inovací, masivně investující do umělé inteligence, produkčních technologií, kybernetické bezpečnosti a efektivního využívání zdrojů.
Nové výzkumné instituce, showroom umělé inteligence, síť „Digital Security Augsburg“ či „KI-Produktionsnetzwerk“ dělají z Univerzity v Augsburgu klíčové místo, kde se ideální rovnice „AI – výroba – bezpečnost“ stává realitou. Pro nové absolventy je to jasný signál, že jejich univerzita je součástí širší strategické agendy a že město prochází proměnou nejen ekonomickou, ale i kulturní a sociální.
Osobní cesta mezi vesmírem a sociální prací
Silný moment nastal, když Dr. Klimke otevřeně mluvil o vlastních pochybnostech v době doktorátu. Popsal období, kdy se cítil „docela ztracený“, „lost in time and space“ a postrádal strukturovanou podporu, mentoring a výměnu zkušeností, které jsou dnes na univerzitách běžné.
Jeho pozdější kariéra, od vizionářských projektů solární energie ve vesmíru, přes pozemskou práci v sociální sféře až po strategické úkoly v oblasti vysokoškolské politiky a inovací ukazuje, jaké nečekané dveře může otevřít právě dokončený doktorát.
Tři poselství pro doktorandy
Na závěr shrnul Dr. Klimke svůj projev do tří klíčových myšlenek:
1. Důvěra ve vlastní zvědavost
Zvědavost je hybnou silou vědecké práce i osobního rozvoje. Umožňuje klást otázky, které dosud nikoho nenapadly, s AI i bez ní. Nejde jen o zdokonalování stávajícího, ale o vytváření skutečně nového.
2. Setkávání lidí jako základ
Komunita, mentoring a spolupráce nejsou zbytečností, nýbrž základem dobrého výzkumu. Věda, byznys i společnost mohou odpovědně nakládat s AI jen tehdy, pokud si lidé navzájem důvěřují, sdílejí znalosti a přistupují k sobě s kritickou, ale přátelskou otevřeností.
3. Následovat své srdce
Třetí poselství vyzývá k odvaze a svobodě volit vlastní životní cestu, i mimo tradiční kariérní dráhy. Ať už ve vědě, občanské společnosti či podnikání,rozhodující je spojit vnitřní přesvědčení s nasazením, nikoli se nechat hnát pouze vnějšími očekáváními.
Taktovyjádřená slova tvoří Klimkeho závěrečný osobní kompas, zvědavost jako hnací síla, komunita jako opora a srdce, které určuje směr.
Závěr a poděkování
Slavnostní přednáška Dr. Michaela Klimkeho byla působivou výzvou k tomu, abychom se nenechali technologií svést, ale využívali ji kreativně, odpovědně a s vědomím jejího smyslu. Abychom si zachovali zvědavost, pečovali o svoji komunitu a šli cestou, která spojuje vědění a vášeň.
Děkuji, že jsem se mohl zúčastnit, a děkuji za inspirativní projev, který dodal odvahu nejen mně, ale všem novým absolventům doktorského studia na jejich další profesní cestě.
