Článek
Jen zřídka rozvine přednáškový cyklus takovou směs učenosti, atmosférické hutnosti a vypravěčské vřelosti, jakou nabízejí „Fantastické Čechy“. Tematický oblouk od Preußlerové krajiny dětství přes nesmrtelného Krakonoše a „přízračná“ místa paměti až po dobrého vojáka Švejka byl kurátorsky přesně vystavěn a zároveň lidsky blízký.
Kdo v tomto čase seděl v sále Adalberta Stiftera v Sudetoněmeckém domě v Mnichově, cítil, že se zde nepředstavují pouze texty a látky, ale že se tu dějiny kultury inscenují jako živá scéna rozhovoru, mezi Čechami a Bavorskem, němčinou a češtinou, vzpomínkou a přítomností.
Osobně mě naplňuje velká vděčnost za to, že jsem byl na tento cyklus upozorněn. Cesty do Mnichova stály za každou minutu, neboť setkání se zde proměnilo v zážitek myšlení i cítění.
Hotzenplotz a Preußlerovy dětské Čechy
Úvodní večer s „Hotzenplotzem“ působivě ukázal, jak dílo Otfrieda Preußlera vyrůstá z topografie severních Čech a proměňuje prostory dětství v literární krajinu, v poetickou paměť, která působí napříč generacemi.
Prof. Samerski ukázal, jak populární vyprávění, daleko za hranicemi pedagogických nálepek, zasahují hlubší kulturní vrstvy a přitom utvářejí obraz regionu, jehož rozmanitost a ambivalence jsou převáděny do laskavé ironie a útěšné veselosti. Vznikl tak přístup, který je zároveň odborně poučený i lidsky blízký, názorná lekce o síle populární literatury ve službě kultury paměti.
Krakonoš, nepřemožitelná postava pověstí
Druhý večer věnovaný Krakonošovi otevřel rezonanční pole pověstného světa Krkonoš, v němž se německé a české tradice prolínají a postava horského ducha umožňuje nové výklady.
Prof. Samerski propojil mýtus, krajinu a utváření identity tak přesvědčivě, že bylo zřejmé: Krakonoš je méně folklorní figurou než kulturním médiem, v němž se pohraniční prostory stávají obyvatelnými. Reakce publika ukázaly, proč tato postava „žije“ dodnes, protože ponechává otevřené otázky sounáležitosti, zkušenosti přírody a humorného odstupu.
Duchové v kostelech a hradech
Třetí část zavedla posluchače do kostelů, zámků a hradů, do prostor, které uchovávají vyprávění a působí jako „architektury paměti“, v nichž jsou strašidla metaforami přetrvávání minulých zkušeností. Samerski zde propojil uměleckohistorické a církevněhistorické perspektivy s regionální tradicí a ukázal, že místa nejsou jen kulisami, nýbrž aktéry kulturního sebepochopení.
Sál Adalberta Stiftera v Sudetoněmeckém domě k tomu poskytl důstojný rámec, v němž se vědecká přesnost a vypravěčská názornost vzájemně podporovaly.
Švejk jako ikona, ironie a identita
Závěrečný večer se „Švejkem“ nechal zazářit satirickou modernu. Mezi nostalgií a podvratnou ironií se Švejk stává projekční plochou, na níž se lámou Habsburská monarchie, zkušenost války a středoevropská každodenní mazanost. Prof. Samerski četl tuto světovou postavu jako otevřenou formu, schopnou vstupovat do nových kontextů, aniž by ztratila humor a lidskost originálu. Právě zde se ukázalo pedagogické umění přednášejícího: vykládat, aniž by si látku přivlastňoval, objasňovat, aniž by ji zjednodušoval.
Čest a poděkování partnerům
Takový cyklus stojí na silných partnerech. Poděkování patří Sudetoněmeckému krajanskému sdružení, spolkovému svazu, Sudetoněmecké péči o vlast, Ackermannově obci v arcidiecézi Mnichov a Freising, Sudetoněmecké akademii věd a umění a Sudetoněmecké nadaci.
Jejich spolupráce, organizační, ideová i komunikační, zviditelnila tyto přednášky a vytvořila veřejný prostor pro porozumění. Sál Adalberta Stiftera v Sudetoněmeckém domě se tak stal opakovaným místem setkávání rostoucího společenství posluchačů, badatelů a zvídavých návštěvníků.
Tento cyklus dokazuje, že cesta do Mnichova není zajížďkou, nýbrž cestou ke jasnosti, úžasu a rozhovorům, které po přednáškách pokračují dál. Večery jsou přístupné širokému publiku a zároveň vědecky spolehlivé. Kdo přijde, zažije společné učení v tom nejlepším smyslu. Pro mnohé se „Fantastické Čechy“ staly pevným bodem v kalendáři, důvodem udělat si čas uprostřed každodennosti znovu slyšet a vidět.
Velká radost a vděčnost patří Prof. Dr. Stefanu Samerskému. Za jeho suverénní znalosti, přesnou dramaturgii a tiché umění ponechávat otázky otevřené, aby publikum a témata mohly vstoupit do vzájemného dialogu. Jeho schopnost propojovat motivy napříč epochami, jazyky a žánry činí z „Fantastických Čech“ více než jen přednáškový cyklus, fórum kulturní paměti. Kdo se zúčastnil, byť jen jednou, chápe, proč tato forma vyprávění a výkladu lidi spojuje.
Pozvání na „Čechy a jejich tekutý živel“
Pokračování s názvem „Čechy a jejich tekutý živel“ začíná 27. dubna 2026 v 19 hodin v sále Adalberta Stiftera v Sudetoněmeckém domě prvním dílem „Vltava“. Přijďte i vy a objevte s Prof. Dr. Stefanem Samerským fascinující pohledy na přírodu a kulturu Čech. Vyplatí se vydat do Mnichova a stát se součástí této živé kultury vzpomínání.
