Článek
Rozhovor se nečekaně proměnil v příležitost zasadit můj výzkum do nového a zajímavého kontextu. Philippovo spontánní pozvání k vystoupení na semináři „Česko-německé vztahy“ v Heiligenhofu se ukázalo jako šťastná náhoda.
Setkání v Heiligenhofu
Listopadové dny v Heiligenhof byly intenzivní a obohacující. Parkový areál s historickou vilou poskytl ideální prostředí pro hluboké diskuse a nové poznatky. Nejvíce na mě zapůsobila atmosféra tohoto místa – harmonické spojení akademické výměny a osobních setkání.
Historie Heiligenhofu je úzce propojena se (sudeto-)německo-českou historií. Od roku 1952 se toto zařízení pod záštitou Sudetoněmeckého krajanského sdružení, respektive Nadace sudetoněmecké sociální a vzdělávací práce, vyvinulo v moderní vzdělávací instituci, která propojuje tradici s aktuálními vzdělávacími přístupy.
Pod vedením Steffen Hörtler se Heiligenhof stal dynamickým centrem vzdělávání, které spojuje historii se současností. Jeho pestrý program zahrnuje semináře, workshopy a výměnné pobyty zaměřené na česko-německé vztahy, evropskou integraci a aktuální společenské otázky. Zvláštní důraz je kladen na mezigenerační dialog.
Seminář „Česko-německé vztahy – přeshraniční koncepty a projekty“ ve dnech 12.–15. listopadu 2024 odrážel hlavní poslání Heiligenhofu. Můj příspěvek o probíhající disertační práci „Němčina jako „Heritage Language“ v Krkonoších“ vzbudil značný zájem.
Henry Ertner přednáška
Jako vnuk německých prarodičů, kteří po roce 1945 zůstali v Krkonoších, jsem mohl nejen představit dílčí výsledky svého výzkumu, ale také sdílet osobní zkušenosti. Následná diskuse ukázala, kolik lidí má v rodině podobné příběhy.
Různé perspektivy, společná historie
Přednášky ostatních řečníků přinesly nové pohledy na sudetoněmecko-české vztahy. Dr. Jan Kvapil přiblížil dějiny Vorderzinnwaldu, Rudolf Hartauer představil časopis „Der Böhmerwald“. Ingrid Sauer hovořila o přeshraničních aktivitách Sudetoněmeckého archivu v Česku. Richard Šulko se věnoval tématu „Svaz Němců v Čechách“ a egerlandské menšině v západních Čechách. Werner Honal se zabýval stopami německé historie v českých archivech, zatímco Christina Meinusch analyzovala, jak hřbitovy odrážejí česko-německou historii. Dr. Ortfried Kotzian se věnoval složitosti česko-německého soužití ve střední Evropě a Cornelius von der Heyden představil přeshraniční studentský projekt „Tvoříme budoucnost skrze vzpomínání“. Každý příspěvek přidal důležitý dílek do celkové mozaiky.
Heiligenhof – Místo živé výměny názorů
Heiligenhof se ukázal jako ideální místo pro tento intenzivní dialog. Dobře vybavené seminární místnosti, vynikající strava a především profesionální organizace celého týmu vytvořily nejlepší podmínky pro konstruktivní diskuse a nová propojení. Chtěl bych tímto celému týmu Heiligenhofu srdečně poděkovat. Možnost prezentovat svůj výzkum tak angažovanému publiku byla mimořádná čest.
Budování mostů do budoucnosti
Seminář v Heiligenhofu opět ukázal, jak důležitý je institucionalizovaný (sudeto-) německo-český dialog. Kombinace vědecké výměny a osobních setkání přispívá k porozumění přes hranice. Vzdělávací instituce, jako je Heiligenhof, zde hrají klíčovou a nenahraditelnou roli.
