Článek
Mládí
Narodil se 4. května 1898 v Karlově Huti. Po maturitě na české státní reálce v Praze byl v roce 1916 povolán do rakousko-uherské armády. Byl zařazen k 88. pěšímu pluku. Absolvoval školu na důstojníky pěchoty v záloze. S plukem byl v únoru 1917 odeslán na ruskou frontu, kde zastával funkci velitele čety. Nutno zmínit, že mu v té době bylo 18 let. Dlouho však na východě nezůstal, jelikož byl v dubnu 1917 odeslán k 102. pěšímu pluku na italskou frontu. Během bojů byl dvakrát raněn. Působil jako velitel roty a později jako velitel praporu proti plynovým útokům. V září 1918 byl odeslán k náhradnímu praporu pěšího pluku 102. Zde jej zastihl konec války.
Služba republice
V listopadu 1918 opustil Hess Rakousko, kde byl jeho pluk dislokován, a přijel do nové Československé republiky. Zde se přihlásil ke službě v československé armádě. Byl přijat a zařazen k 48. pěšímu pluku v Benešově. V té době měl hodnost poručíka. Armádu však v prosinci 1918 opustil, aby se mohl věnovat civilnímu vzdělávání na Vysoké škole technické v Praze. Ovšem na konci června 1919 byl povolán do armády k 17. pěšímu pluku. Tam se rozhodl, že u armády zůstane, ale už ne u pěchoty, které si užil dost. Přešel k letectvu. Úspěšně absolvoval kurz leteckých pozorovatelů a byl zařazen ke 2. leteckému pluku v Olomouci. V roce 1924 absolvoval pilotní a stíhací výcvik. Během služby za první republiky vykonával různé velitelské funkce u leteckých jednotek. V letech 1934 – 1937 působil na Ministerstvu národní obrany u leteckého odboru. Poté působil jako velitel perutě. V roce 1936 vedl československé letce na olympijských hrách v Berlíně. V roce 1937 zase vedl československé letce při leteckém meetingu v Curychu. Mezi letci, kteří létali v Curychu, byl například František Peřina, jeden z nejúspěšnějších československých stíhacích letců během druhé světové války, či Jaroslav Hlaďo, který na konci války velel československému stíhacímu křídlu ve Velké Británii.
Odchod za hranice
Tragické září 1938 zastihlo Hesse ve funkci velitele stíhací perutě. Další rána pro okleštěnou republiku přišla 15. března 1939. V té době byl Hess na letišti v Pardubicích. Při posledním nástupu jednotky před jejím rozpuštěním vyzval v projevu své podřízené k zapojení do odboje. Sám se vydal v lednu 1940 za hranice. Musel se složitě dostat přes Balkán do Sýrie, která byla v té době francouzskou kolonií. Odtud se již na lodi vydal do Francie. Byl odeslán na leteckou základnu v Chartres, kde probíhal výcvik československých letců. Francie však pod náporem německých divizí v červnu 1940 kapitulovala. Alexander Hess odplul se skupinou letců z přístavu Bordeaux do Velké Británie.
RAF
Z letců tohoto transportu se začala formovat první československá stíhací peruť v rámci RAF. Ta vznikla 12. července 1940 pod označením 310. československá stíhací peruť RAF. Československým velitel perutě byl jmenován major Alexander Hess. Peruť si následně prošla výcvikem. 26. srpna 1940 peruť poprvé vzlétla proti nepříteli. 31. srpna 1940 sestřelil Alexander Hess dvě německá letadla během deseti minut. 15. září 1940 ve vzdušném souboji poškodil německé letadlo Bf-109E.Během toho dne byl však jeho letoun sestřelen a Hess se musel zachránit na padáku. Peruti velel až do 28. února 1941. Během své služby byl několikrát vyznamenán, mimo jiné i britským králem Jiřím VI. Po svém konci u bojové jednotky se stal styčným důstojníkem u Velitelství stíhacího letectva RAF.
Konec války, začátek diktatury
V roce 1942 ukončil svoji službu u RAF, a byl jmenován československým leteckým atašé v USA. Později tuto funkci zastával v Kanadě. V roce 1943 vydal své paměti pod názvem „Byli jsme v bitvě o Anglii“. Do Československa se vrátil až v březnu 1946. Znovu sloužil u letectva, tentokrát jako velitel 2. leteckého sboru. Pak přišel únor 1948. Začala perzekuce našich vojáků ze Západu komunistickým režimem. Alexander Hess byl stejně jako další letci RAF vyhozen z armády. V červnu 1948 se rozhodl pro emigraci. Utekl do USA. Stal se členem Rady svobodného Československa. Pádu komunismu v Československu se bohužel nedožil. Zemřel 10. srpna 1981 na Floridě. V roce 1991 v rámci rehabilitace letců RAF byl povýšen do hodnosti generálmajora. V roce 2021 mu byl propůjčen Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy.
Prameny
