Článek
Každý stroj potřebuje svého mechanika. Nejinak tomu bylo i u našich perutí v RAF. Mohli jsme tam najít mechaniky drakaře, motoráře, přístrojáře, radiomechaniky, zbrojíře či elektrotechniky. Každý mechanik byl odborníkem na jinou část letadla. Zbrojíři se starali o zbraně, drakaři o křídla, trup, ocasní plochy, řízení a podvozek, přístrojáři o palubní přístroje, motoráři o motory, elektrotechnici o rozvody elektřiny. Bez těchto lidí by nevzlétlo žádné letadlo. Bohužel jsou tito lidé ve stínu pilotů a létajícího personálu. Vždyť ale i oni, stejně jako jejich kamarádi ve vzduchu, utíkali složitě z okupované vlasti, aby se přidali do zahraničního odboje. A i jim hrozila smrt.
Jindřich Liebold
Narodil se 6. října 1921 v Brně. Před válkou se vyučil mechanikem. S okupací v březnu 1939 se nehodlal smířit, a tak utekl přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko do Bejrútu, odkud byl přesunut do Francie. Zde byl 25. dubna 1940 prezentován u československé armády jako nováček. Byl zařazen k rotě doprovodných zbraní. Po porážce Francie v červnu 1940 byl evakuován do Velké Británie. Zde se rozhodl vstoupit do RAF. Díky svému vzdělání byl zaškolen jako letecký mechanik, a následně zařazen jako mechanik u 311. československé bombardovací perutě. 5. ledna 1941 zaútočil německý bombardér na základnu perutě v Honingtonu. Během bombardování byl Jindřich Liebold zabit střepinou.
Vojtěch Slezák
Narodil se 8. března 1908 v Bystřici pod Hostýnem. Absolvoval 5 tříd obecné školy a 3 třídy měšťanky. V letech 1926 – 1927 absolvoval Školu leteckého dorostu v Prostějově. Dosáhl hodnosti četaře. 13. července 1939 utekl z okupované vlasti do Polska. Z Polska odešel do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie. U ní sloužil až do ledna 1940. Poté byl z legie propuštěn a byl odeslán k francouzskému letectvu, kde působil jako mechanik. Po porážce Francie v červnu 1940 se dostal přes Afriku do Velké Británie. Zde byl 13. srpna 1940 přijat do RAF jako letecký mechanik motorář. Nastoupil službu u 312. československé stíhací perutě. 6. července 1944 mu byla udělena Československá vojenská medaile za zásluhy II. stupně. Do vlasti se vrátil 1. července 1945. 24. ledna 1946 armádu opustil. Poté pracoval u ČSA jako palubní mechanik dopravních letounů. 5. března 1946 zahynul při letecké nehodě.
Vilém Götzlinger
Narodil se 2. září 1911 v Ivanovicích na Hané v židovské rodině. Jeho otec byl majitelem zájezdního hostince. Absolvoval měšťanskou školu a dvouletou obchodní školu. Základní vojenskou službu absolvoval u pěšího pluku 34 v Opavě. Absolvoval též poddůstojnickou školu. Ve Velké Británii uvedl jako své zaměstnání před válkou zubní technik. Krátce po okupaci 22. května 1939 uprchl do Polska. Posléze Polsko opustil a vydal se do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie. Po vypuknutí války byl z legie propuštěn a byl zařazen do československé armády ve Francii. Zde byl zařazen k pěšímu pluku. Po porážce Francie v červnu 1940 odplul na lodi Rod el Farag do Velké Británie. Zde pobýval spolu s dalšími pěšáky v táboře v zámeckém parku Cholmondeley. Následně požádal o vstup do RAF. 21. září 1940 byl přijat a zaškolen jako letecký mechanik. Poté byl zařazen k 311. československé bombardovací peruti. V Anglii se oženil s Britkou Teresií, se kterou měl dva syny Roberta a Wiliama. 18. října 1942 zahynul spolu s dalšími třinácti příslušníky 311. československé bombardovací perutě při letecké havárii.
Prameny
Letecká karta VilémaGötzlingera
Letecká karta Vojtěcha Slezáka
