Článek
Předběžné rozhodnutí, které rozdělilo veřejnost
Několik dnů už českou společností rezonuje předběžné rozhodnutí Ústavního soudu, které vládě premiéra Andreje Babiše přikázalo zařadit do delegace na summit NATO v Ankaře prezidenta Petra Pavla. Konečné rozhodnutí bude známo až po summitu, takže se klidně může od předběžného rozhodnutí lišit. To ale nechci rozebírat. Nechci hodnotit, zda bylo toto rozhodnutí v souladu s ústavou, či nikoliv. Jako naprostému laikovi mi to nepřísluší. Když se však dívám na vyjádření různých lidí s právním vzděláním, zdá se mi, že každý tuto věc vykládá po svém. Mám dojem, že často záleží na tom, do jakého politického tábora daný člověk náleží. Jeho světonázor pak ovlivňuje způsob, jakým celou situaci interpretuje, aniž by bylo možné jednoznačně říct, zda je právě jeho výklad správný. Nebudu se zabývat ani důvody, proč vláda a prezident nechaly tento spor dojít až do této podoby.
Vítězství, které se může obrátit proti vítězi
Tento článek se bude zabývat spíše tím, zda nemůže být toto rozhodnutí pro prezidenta Petra Pavla Pyrrhovým vítězstvím. Opozice i lidé kolem prezidenta nyní slaví významnou výhru a vnímají ji jako pokoření jimi nenáviděné vládní koalice, a tím i její oslabení. Na druhé straně stojí vládní koalice, která tuto hořkou porážku musela přijmout a snaží se ji vstřebat. Jak je ale vidět, zatím se jí to příliš nedaří. Situace se zatím neuklidňuje a zdá se, že spory mezi vládou a prezidentem budou pokračovat i v následujících měsících.
Jak se změnila Pavlova politická pozice
Může to ale zamávat s šancemi prezidenta Pavla na znovuzvolení v roce 2028? Když v roce 2023 poprvé kandidoval a zvítězil, byl ve značné výhodě, protože nebyl profesionálním politikem. Po období, kdy byli předchozích dvacet let prezidenty výrazné osobnosti, které společnost spíše rozdělovaly, si od něj lidé slibovali, že bude naopak usilovat o její sjednocení.
Navíc ve druhém kole svedl souboj s Andrejem Babišem, který byl a stále je pro více než polovinu společnosti naprosto nepřijatelný, přestože v parlamentních volbách dokáže získat přibližně třetinu hlasů. Nemá však takový potenciál, aby zvítězil ve většinové přímé volbě prezidenta. To byl podle mého názoru jeden z hlavních trumfů Petra Pavla. Zároveň představoval čerstvý vítr v tehdejší už poněkud zatuchlé politice. I proto bylo jeho vítězství tak výrazné a volili ho i lidé, kteří by za jiných okolností jeho přirozenými voliči pravděpodobně nebyli.
Sjednocování společnosti zůstalo nenaplněným slibem
Ve svém inauguračním projevu slíbil, že se pokusí českou společnost sjednotit. Domnívám se však, že se mu to nepodařilo, protože společnost je dnes rozdělena přibližně na dva stejně silné tábory.
Dokud byla u moci vláda premiéra Petra Fialy, mohl tento dojem sjednocujícího prezidenta přetrvávat, protože prezident Pavel proti tehdejší vládě výrazně nevystupoval. Vše se ale změnilo po volbách v roce 2025, kdy sestavil vládu premiér Andrej Babiš. Sporů mezi prezidentem a vládou začalo přibývat. Nebudu předjímat, kdo za ně může, protože každý člověk bude situaci posuzovat podle toho, zda fandí prezidentovi, nebo vládě.
Jenže právě to může poškozovat obraz Petra Pavla jako prezidenta stojícího nad politickými stranami. Část lidí nakloněná současné vládě může nabývat dojmu, že prezident stojí spíše na straně opozice a stává se jejím jakýmsi neformálním lídrem. To by mu mohlo ubrat podporu v prezidentské volbě na začátku roku 2028, kdy mu vyprší první mandát.
Rozhodovat mohou umírnění voliči
Když se podíváme na rozložení sil ve společnosti, podle mého názoru ji tvoří dvě přibližně stejně silné poloviny, mezi nimiž jsou vykopány hluboké příkopy. Jedna prezidentovi fandí, druhá mu naopak nemůže přijít na jméno. Tito voliči mají většinou jasno a jen těžko změní svůj názor. Právě oni pravděpodobně rozhodovat nebudou.
Klíčovou skupinou jsou lidé, kteří nejsou jednoznačně vyhranění ani na jednu stranu. Právě oni mohou rozhodnout příští prezidentské volby. Pokud si je prezident určitým způsobem znepřátelí, může ho to stát vítězství v roce 2028, zvláště když už oznámil, že bude svůj mandát obhajovat.
Rychlost Ústavního soudu jako politický argument
Tito voliči by mohli nabýt dojmu, že prezident více řeší své osobní ambice. Současná vládní koalice navíc může tvrdit, že místo uklidňování konfliktů je prezident dále vyostřuje, a tím společnost ještě více rozděluje.
Část těchto voličů může také rozladit skutečnost, že Ústavní soud rozhodl v jeho sporu mimořádně rychle, zatímco běžní občané čekají na rozhodnutí soudu často velmi dlouho. Někteří si z toho mohou odnést pocit, že si nejsou všichni před zákonem rovni.
Pokud by navíc sporů mezi prezidentem a vládou dále přibývalo, mohl by u této skupiny vzniknout obraz prezidenta, který je neustále ve střetu s ostatními státními institucemi. Mohl by tak převládnout dojem, že prezident konflikty spíše vyvolává, než aby jako mediátor stál nad nimi.
Čeští voliči navíc tradičně preferují spíše klidný výkon prezidentského úřadu. Pokud by se zbytek Pavlova mandátu nesl ve znamení opakovaných střetů s vládou, mohli by umírnění voliči změnit svůj názor a dát hlas jinému kandidátovi, který by působil smířlivějším dojmem. Případně by k volbám nemuseli přijít vůbec, čímž by nepřímo zvýšili šance jeho protikandidáta.
Potřebuje opozice silného vyzyvatele
Pokud by se některému z prezidentových soupeřů podařilo tuto situaci dobře uchopit a přesvědčit veřejnost, že prezident má společnost spojovat, a nikoliv se soudit s vlastní vládou, mohl by získat právě hlasy těchto umírněných voličů a prezidentský úřad vybojovat pro sebe.
Zatím se však takový kandidát nevyprofiloval a na politické scéně není výrazně vidět. Při vší úctě k ministryni Schillerové nebo ministrovi Havlíčkovi, o jejichž případné kandidatuře se občas spekuluje, se domnívám, že proti prezidentu Pavlovi by měli jen malé šance na úspěch.
Vzhledem k tomu, že prezidentské volby proběhnou na začátku roku 2028, musel by se případný silný protikandidát objevit poměrně brzy. Rok a půl, který do voleb zbývá, totiž není zase tak dlouhá doba.
Můj odhad: Favoritem zůstává Petr Pavel
Na druhou stranu je rok a půl v politice velmi dlouhá doba a prezidentskou volbu může ovlivnit řada událostí. Významnou roli může sehrát mezinárodní situace, úspěšnost současné vládní koalice v ekonomické oblasti i celkové hodnocení jejího vládnutí. Svůj vliv může mít také samotný průběh prezidentské kampaně nebo další nečekané události.
Kdybych si měl dnes tipnout výsledek prezidentských voleb, pak vzhledem ke konzervativnosti českých voličů, kteří zpravidla dávají přednost známým kandidátům, bych řekl, že příští prezidentské volby vyhraje současný prezident Petr Pavel.
Ale politika už mnohokrát ukázala, že rok a půl před volbami může být jakýkoliv odhad velmi ošidný.
Zdroje:
ČESKO. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.
ÚSTAVNÍ SOUD. Ústavní soud vydal procesní rozhodnutí v řízení o kompetenčním sporu mezi prezidentem republiky a vládou. Konečné rozhodnutí sporu lze očekávat v řádech měsíců [online]. Brno: Ústavní soud, 24. června 2026 [cit. 2026-06-29]. Dostupné z: https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-vydal-procesni-rozhodnuti-v-rizeni-o-kompetencnim-sporu-mezi-prezidentem-republiky-a-vladou-konecne-rozhodnuti-sporu-lze-ocekavat-v-radech-mesicu
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Volba prezidenta republiky 2023 – výsledky hlasování [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2026-06-29]. Dostupné z: https://www.volby.cz
KANCELÁŘ PREZIDENTA REPUBLIKY. Inaugurační projev prezidenta republiky Petra Pavla [online]. Praha: Kancelář prezidenta republiky [cit. 2026-06-29]. Dostupné z: https://www.hrad.cz
ČT24. ÚS předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast Pavla na summitu NATO [online]. Praha: Česká televize, 24. června 2026 [cit. 2026-06-29]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/prezident-pozadal-ustavni-soud-o-predbezne-opatreni-ve-sporu-k-summitu-nato-374904
ČESKÝ ROZHLAS. Ústavní soud vyhověl návrhu prezidenta. Petr Pavel pojede na summit NATO do Ankary [online]. Praha: Český rozhlas, 24. června 2026 [cit. 2026-06-29]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ustavni-soud-vyhovel-navrhu-prezidenta-petr-pavel-pojede-na-summit-nato-do_2606241605_adn
SEZNAM ZPRÁVY. Zajistěte účast prezidenta na summitu NATO, uložili ústavní soudci vládě [online]. Praha: Seznam Zprávy, 24. června 2026 [cit. 2026-06-29]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-ustavni-soud-vysvetluje-jak-nalozi-s-prezidentovou-kompetencni-zalobou-309252
