Článek
„Přímá volba starostů občany je postup, který se v členských státech Rady Evropy používá stále častěji … a stává se nejvhodnějším způsobem, jak jmenovat výkonný orgán obce.“ — Zpráva Kongresu místních a regionálních samospráv RE, článek 5(c)–(e) rezoluce 139 / 2002
Vlastní zkušenost
V naší obci to po volbách vypadalo jasně. Lidi si vybrali pět zastupitelů z kandidátky A, dva z kandidátky B a šli domů s pocitem, že je na pár let klid. Jenže ouha.
Jeden z čerstvě zvolených zastupitelů ještě před vyhlášením starosty složil mandát a místo něj nastoupila náhradnice z šestého místa, která se do zastupitelstva původně vůbec nedostala. Byla tam jen díky tomu, že zákon říká: když někdo odstoupí, nastupuje další v pořadí z kandidátky. A hádejte co? Zastupitelé si tuto náhradnici zvolili starostkou. Pro celou vesnici nemilé překvapení? Takže v čele obce stanul někdo, koho lidé vlastně ani nezvolili. Prostě se tam „dostala“ zadními vrátky.
Jenže to nebyl konec. Po pár měsících tato starostka odstoupila (neschopnost). A zastupitelé si potichu zvolili další starostku – osobu, která ve volbách zcela pohořela a na kandidátce propadla. A aby toho nebylo málo, tato nová starostka měla za sebou i pravomocný trestní rozsudek. (Rozkradení obecních pozemků). Ale zákon je zákon, a tak se do čela obce dostala a nyní je starostkou.
Legální? Ano. Normální? V tomhle státě možná ano. Správné? Ani omylem.
Lidi u voleb hází lístek s tím, že rozhodují, kdo obec povede. Ve skutečnosti ale rozhodují jen o tom, kdo se dostane na radnici. Kdo se pak stane starostou, je často výsledek zákulisních dohod, pomsty, úniků z odpovědnosti a osobních her. Občané do toho nemohou mluvit ani když vidí, že v čele sedí někdo, koho by si sami nikdy nezvolili.
Proto chceme přímou volbu starosty. Aby se starostou stal ten, koho lidé skutečně chtějí, ne ten, koho si mezi sebou potichu vyberou zastupitelé. Aby v čele nebyl člověk, který propadl ve volbách, nebo dokonce člověk odsouzený, ale ten, komu voliči dají svůj hlas. Aby se starosta nemohl vymlouvat, že on nic, že to byla rada, ale aby nesl odpovědnost za obec, kterou řídí.
Je čas změnit pravidla. Protože jinak ti může zítra vládnout kdokoliv. A ty s tím neuděláš vůbec nic.
Jak to funguje v ČR?
V Česku si lidé ve volbách volí zastupitele, ale starostu si z těchto zastupitelů vybírá rada (zastupitelstvo) sama. Občané tedy nemají žádné slovo v tom, kdo se stane starostou, a často se to rozhoduje až po volbách v zákulisí podle dohod a tajných hlasování.
Když zastupitel odstoupí, nastupuje místo něj náhradník z téže kandidátky, i když ve volbách neuspěl. A tento náhradník se klidně může stát starostou, pokud si ho ostatní zastupitelé zvolí. Dokonce i člověk, který ve volbách úplně propadl, může získat místo v zastupitelstvu, pokud odejde dost lidí před ním. A když má potřebný počet hlasů od kolegů, stane se starostou, aniž by ho občané chtěli nebo mu dali hlas.
Celý systém je tak legální, ale odpojený od vůle lidí, kteří u volebních uren očekávají, že rozhodují, kdo obec povede. Ve skutečnosti nemají občané žádnou možnost přímo ovlivnit, kdo bude sedět na radnici v čele obce. A právě to je důvod, proč chceme přímou volbu starosty.
Jak to funguje v jiných zemích?
1. Nepřímá volba zastupitelstvem
V tradičním modelu voliči nejprve zvolí zastupitelstvo a to si na ustavujícím zasedání z vlastních řad vybere starostu. Praktikují ho Francie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie, většina Skandinávie i Česká republika. Výhoda: starosta má automaticky většinu v radě, takže se snadněji prosazují rozhodnutí. Nevýhoda: občané dopředu netuší, kdo úřad převezme, a změna koaličních poměrů může starostu kdykoli smést.
2. Přímá volba občany
Obyvatelé obce křížkují konkrétní jméno; obvykle se používá dvoukolový systém s povinnou nadpoloviční většinou. Tento způsob zavedly Polsko, Slovensko, skoro všechny německé spolkové země, Itálie či Rakousko (kromě Vídně). Výhoda: starosta má osobní mandát a odpovědnost přímo vůči voličům, což zvyšuje transparentnost a stabilitu. Nevýhoda: může dojít ke konfliktu, pokud starosta po volbách ztratí oporu v zastupitelstvu.
3. Hybridní/volitelný model
V Anglii a Walesu si každá radnice smí referendem vybrat, zda zůstane u nepřímé volby, nebo přejde na přímo voleného starostu. Praxe ukazuje, že města sahají po přímé volbě hlavně tam, kde chtějí jasnou osobní odpovědnost a viditelného lídra.
Námitky proti téhle změně
- „Starosta může být z úplně jiné partaje než zastupitelstvo – pak nastane pat a obec se zasekne.“ Na Slovensku takové konflikty opravdu nastaly a ODS je používá jako hlavní varování.
- „V malých obcích vyhraje nejsilnější menšina, třeba jen rodina a kamarádi.“ Svaz měst a obcí ČR připomíná, že starostu může zvolit pár desítek hlasů, takže většina obyvatel zůstane bez vlivu.
- „Kvalita kandidátů klesne – vyhraje ten nejcharismatičtější, ne nejschopnější.“ Analýza Rady Evropy zdůrazňuje, že přímá volba snižuje důraz na profesní kvalifikaci a může přivést do čela obce lidi bez manažerských dovedností.
- „Bude to stát víc peněz – dvě kola voleb, dražší kampaně, druhý volební víkend.“ Ministerská studie počítá s citelným dopadem na státní rozpočet, zvlášť pokud by se první kolo nepodařilo uzavřít absolutní většinou.
- „Přímo zvoleného starostu nedokážeme odvolat, ani když hospodaří špatně.“ SMO ČR varuje, že zastupitelstvo by ztratilo možnost rychlého zásahu a kontrolní mechanismy by se oslabily.
- „Zaniknou rady obcí a zastupitelé přijdou o pravomoci.“ Politologové upozorňují, že přímá volba mění rovnováhu sil a může úplně vypustit radní ze hry.
Proč je přímá volba starosty správná?
- Evropský trend, od kterého nikdo neustoupil. Od 90. let zavedlo plošnou či fakultativní přímou volbu Německo, Rakousko, Polsko, Chorvatsko, Maďarsko a další státy – a žádný z nich se k nepřímé volbě nevrátil.
- Silnější osobní odpovědnost vůči občanům. Zkušenosti ze Slovinska a Maďarska ukazují, že přímo volený starosta musí s radou vyjednávat, ale zároveň nese jasnou tvář i jméno, které mohou voliči v příštím kole odměnit či potrestat.
- Lepší schopnost získat peníze a prosadit projekty. Kvazi-experiment v německé spolkové zemi Hessensko prokázal, že přímo volení starostové získají v roce voleb v průměru o 7–8 % víc investičních grantů než jejich jmenovaní kolegové.
- Osvědčený model správy – přijaly ho všechny německé země. Podrobná studie Hellmuta Wollmanna popisuje, jak se od počátku 90. let pro přímo voleného výkonného starostu postupně rozhodly všechny německé Länder (vyjma městských států), protože se ukázal jako efektivnější a průhlednější.
- Přímou volbu starosty mají všichni naši sousedé. Slovensko, Rakousko, Polsko, Německo. Není čas se nad tim aspoň zamyslet?
Anketa
Zdroj:
✅ Zákon o přímé volbě prezidenta (275/2012 Sb.):
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-275
✅ Ústavní novela (58/2012 Sb.):
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-58
✅ Vládní prohlášení 2010 (zavedení přímé volby):
https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf
✅ Rada Evropy – doporučení k přímé volbě (rezoluce 139/2002):
https://rm.coe.int/1680719445
✅ Ministerstvo vnitra – přímá volba prezidenta:
https://www.mvcr.cz/clanek/prima-volba-prezidenta.aspx
✅ Srovnání praxe v Evropě (příklad – Slovensko, Rakousko):
https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=61003
