Článek
„Korupce je zákeřný mor, který rozleptává celé společnosti. Podkopává demokracii a vládu práva, vede k porušování lidských práv, deformuje trhy, zhoršuje kvalitu života a umožňuje bujet organizovanému zločinu, terorismu a dalším hrozbám pro lidskou bezpečnost.“
— Kofi A. Annan, předmluva k Úmluvě OSN proti korupci, 2003
Vlastní zkušenost
Většina sousedních států má jasno: jakmile politik dostane rozsudek za úmyslný trestný čin, ve funkci okamžitě končí. A u nás? Starosta může být pravomocně odsouzen za rozkradení obce a dál v klidu vládnout – a lidem to přijde normální. Je čas to změnit.
„Korupce je zákeřný mor, který rozleptává celé společnosti. Podkopává demokracii a vládu práva, vede k porušování lidských práv, deformuje trhy, zhoršuje kvalitu života a umožňuje bujet organizovanému zločinu, terorismu a dalším hrozbám pro lidskou bezpečnost.“
— Kofi A. Annan, předmluva k Úmluvě OSN proti korupci, 2003
Když jsem se přistěhoval do obce Třebčice, brzy jsem zjistil, že celé tehdejší zastupitelstvo – všech sedm členů – čelí trestnímu řízení. Výsledek? Všichni byli pravomocně odsouzeni podmíněně za své působení v obci. Skutečným viníkem však byla současná starostka a její syn, který se pokusil získat velké obecní pozemky za směšně nízkou cenu.
Odstoupil někdo? Ne. Všichni si v klidu dokončili celé volební období, i když byli v podmínce.
Jedna z hlavních aktérek této kauzy si po skončení mandátu založila vlastní kandidátku a stala se starostkou. Ano, opravdu skládala slib starostky v době, kdy byla pravomocně odsouzena za „rozkradení“ obce.
A co víc – za rok jí končí funkční období a její syn už se chlubí, že má připravenou vlastní kandidátku. Přitom jde o stejného člověka, který byl spolu s ní obžalován za pokus o machinace s obecními pozemky za šest milionů korun.
A nikomu to nepřijde divné.
V České republice zákon nezakazuje, aby pravomocně odsouzený člověk vykonával veřejnou funkci. Ani když byl odsouzen za škodu způsobenou obci. Ani když je v podmínce. Dokonce ani tehdy, když je znovu obžalován.
Přijde vám tohle normální?
Jak je to v Česku?
– Čistý trestní rejstřík není podmínkou pro kandidaturu. Jedinou skutečnou překážkou je pouze fakt, že kandidát právě vykonává trest odnětí svobody nebo je v detenci.
– Podmíněný trest není překážkou výkonu funkce, dokud není přeměněn na nepodmíněný nebo není uložen zákaz výkonu veřejné funkce.
– Jakmile někdo nastoupí do vězení, mandát zaniká automaticky, stejně jako funkce starosty či místostarosty, protože jsou vázány na členství v zastupitelstvu.
– V kombinaci se slabým zákonem o střetu zájmů to znamená, že pravomocně odsouzený člověk může celé volební období řídit obec, pokud není rovnou poslán za mříže.
Jak to funguje jinde?
Slovensko – Pravomocné odsouzení za úmyslný trestný čin automaticky znamená ztrátu mandátu. Kandidovat mohou jen ti s čistým výpisem z rejstříku trestů.
Rakousko – Jakmile je funkcionář pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody od 6 měsíců nebo k podmíněnému trestu na rok a víc, automaticky přichází o úřad.
Německo – Funkce starosty zaniká při nepodmíněném trestu od 12 měsíců (nebo od 6 měsíců u korupce či závažných deliktů). U nižších trestů rozhoduje odvolání zastupitelstvem nebo voliči.
Polsko – Mandát starosty zaniká dnem pravomocného odsouzení za úmyslný trestný čin stíhaný z úřední povinnosti, což znemožňuje i další kandidaturu.
Velká Británie – Trest vězení na tři a více měsíců, ať už podmíněný nebo nepodmíněný, diskvalifikuje kandidáta i úřadujícího funkcionáře.
Itálie – „Legge Severino“ zavádí šestiletý zákaz výkonu veřejné funkce při odsouzení na více než dva roky, u korupce a zneužití pravomoci je zákaz osmiletý.
Francie – Soudy mohou udělit zákaz výkonu funkce na 5–10 let, zejména za korupci, a tento zákaz se v praxi hojně využívá.
Co z toho plyne?
Ve většině okolních států stačí jeden vážnější rozsudek a politik končí, často ještě před nabytím právní moci. Česká republika je tak v praxi jednou z nejshovívavějších zemí v regionu – a právě proto zde může starostka „v podmínce“ skládat slib a plánovat, že ji po ní vystřídá dvakrát trestaný syn.
Námitky a odpovědi
– „Omezujete pasivní volební právo, to je proti Listině!“
Listina sice zaručuje právo být volen, ale stát může nastavit podmínky, pokud sledují legitimní cíl (ochranu integrity úřadu) a jsou přiměřené.
– „Lidé mají dostat druhou šanci.“
Zákaz se týká jen pravomocně odsouzených za úmyslný trestný čin, nejde o doživotní izolaci, ale o zákaz zastávat placenou veřejnou funkci.
– „Ať rozhodnou voliči.“
Voliči nejsou neprůstřelný filtr, protože do zastupitelstev se i tak dostávají desítky odsouzených.
– „Nebudou kandidáti v malých obcích.“
Slovensko, Polsko nebo Rakousko přísnější pravidla mají, a nedostatek kandidátů tam nenastal.
– „Může to být zneužitelné proti opozici.“
Zákaz se vztahuje až na pravomocné rozsudky, nikoli na obžaloby.
– „Za přestupek doživotní stopka?“
Netýká se přestupků ani bagatelních deliktů, ale úmyslných trestných činů.
Proč je toto řešení správné?
– Česko je výjimkou – většina okolních zemí mandát po pravomocném rozsudku odebírá.
– Ochrana veřejných peněz a důvěry – recidiva v politické korupci je reálné riziko, vyloučení odsouzených toto riziko snižuje.
– Je to v souladu s Listinou i evropskou judikaturou.
– Prevence je levnější než škody způsobené korupcí.
– Tlačí to na politické strany, aby lépe prověřovaly své kandidáty.
Zdroje:
– Zákon o obcích (128/2000 Sb.), § 55
– Listina základních práv a svobod, čl. 21 odst. 4
– www.rekonstrukcestatu.cz
– www.transparency.cz
– Zákony Slovenska, Rakouska, Polska, Velké Británie, Itálie a Francie
– iRozhlas, Transparency International ČR
