Víte, kolik obcí má stejný název? Tato se opakují nejvíc

Ano, nejčastější je to Nová Ves – takto se jmenuje hned čtrnáct obcí roztroušených od Rychnovska po Sokolovsko. Sedmkrát narazíte na Sedlec a Březinu, šestkrát na Březovou či Lhotku, čtyřikrát na Podolí a Kamennou. Podobná „déjà-vu“ zažijete i u Březí, Lhoty, Dlouhé Vsi nebo Dolní a Horní Lhoty. Jak se stalo, že tolik vesnic dostalo stejná jména – a proč jejich počty po staletích téměř neklesají?

Historické důvody
Většina duplicitních názvů vznikla ve vrcholném středověku. Králové a šlechta tehdy zakládali nové vsi na dosud neosídlené půdě, aby zvýšili daňové výnosy panství. Jména proto bývala popisná a jednoduchá: Nová Ves prostě označovala nově založenou osadu, Dlouhá Ves protáhlou uliční zástavbu, Lhota (či Lhotka) zase místo, kde osadníci dostali „lhůtu“ – několikaleté osvobození od roboty. Březová a Březina odkazují na hojné březové porosty, Sedlec na ves „u sedláků“ či klášterní hospodářský dvůr. Taková slova byla srozumitelná napříč zemí, a protože se nové obce zakládaly paralelně v různých regionech, jména se opakovala nezávisle na sobě.

Správní kontinuita
České právo tradičně chrání historické územní názvy. I po zániku panství a zavedení samosprávy zůstala vesnice Novou Vsí či Sedlcem, a pokud se spojila s okolními osadami, někdy její jméno převzala i nová obec. Přejmenování je možné teprve od roku 1990 na základě místního referenda a schválení Ministerstvem vnitra, ale obce k němu sahají výjimečně – změna znamená nová razítka, loga, tabule i spoustu administrativy.

Jazyková tradice
Řada duplicitních toponym je zakořeněna v českém jazykovém cítění. Slova jako ves, lhota, březová či podolí (údolí pod kopcem) se po staletí vyskytují ve folkloru, kronikách i literatuře. I kdyby se dnes založila další obec, lidé by zřejmě intuitivně sahali po osvědčených kořenech. Záměrné unikátní jméno – třeba Umělecká Lhota – by působilo nepatřičně.

Praktické problémy
Duplicitní názvy ovšem komplikují život poště, záchranářům i navigacím. Proto má každá obec k dispozici přesný identifikátor (kód obce) a poštovní směrovací číslo. Tam, kde by hrozil zmatek, používá se v adresách ještě okres, kraj nebo přívlastková přesmyčka: Nová Ves u Českých Budějovic, Sedlec-Prčice či Dlouhá Ves u Sušice. Přívlastek však už není samostatná obec a do statistiky shodných názvů se nepočítá.

Proč jich neubývá
Pár obcí zaniklo při budování vojenských újezdů nebo přehrad, ale zánik názvu je spíše výjimkou. Naopak vznikají nové – naposledy v roce 2016 přibyl Koclířov odtržením od Svitav. Pokud by se někde odtrhla místní část jménem Nová Ves a osamostatnila se, celkový počet „Nových Vsí“ opět naroste.

Bude se něco měnit?
Ministerstvo vnitra dává obcím volnou ruku, a přestože GDPR, digitální agenda i logistika volají po unikátních názvech, změn se pravděpodobně nedočkáme. Historie a identita místních totiž převažují nad administrativní pohodlností. Když se v roce 2007 pokusil Sedlec u Mikulova přejmenovat na Sedlec-Lednice, obyvatelé ve druhém kole referenda rozhodli, že chtějí zůstat u původního názvu – navzdory duplicitě.

Shrnutí
Shodné názvy obcí jsou dědictvím kolonizační vlny vrcholného středověku, jazykové tradice a konzervativní správní kultury. Nejrozšířenější Nová Ves najdeme čtrnáctkrát, další desítky obcí sdílejí názvy Lhota, Sedlec, Březina či Březová. Dokud budou místní hrdí na své historické pojmenování, na mapě České republiky se těchto „dvojčat“ jen tak nezbavíme – a pošťáci i navigace se budou muset dál spoléhat na směrovací čísla a okresy.

Zdroj:

Seznam obcí v Česku – Wikipedie