Článek
Když se řekne Nesmrtelná teta, většina diváků si vybaví především Jiřinu Bohdalovou (95) jako protivnou a zároveň zábavnou Závist. Její postava přitom v původní Erbenově pohádce Rozum a Štěstí vůbec nefigurovala. Zdeněk Zelenka si ji do příběhu doplnil sám a z původního sporu dvou personifikovaných vlastností vytvořil mnohem výraznější komedii. Erbenův příběh stojí na otázce, zda je pro člověka důležitější Rozum, nebo Štěstí. Zelenka k nim přidal třetí sílu, která má obě hodnoty postupně zničit.
Režisér přemýšlel, jak tam Bohdalovou dostat
Závist se dostane ke králi Ctiradovi a začne rozeštvávat celé království. Pohádka tak vedle klasického souboje dobra a zla pracuje s vlastností, která je dobře rozpoznatelná i mimo pohádkový svět. Jak Zdeněk Zelenka vzpomínal v knize Jaroslava Sedláčka Rozmarná léta českého filmu, právě telefonát Jiřiny Bohdalové mu vnukl nápad vytvořit pro ni postavu Závisti. Režisér měl blížící se termín odevzdání a stále neměl hotový scénář. Když se ho herečka zeptala, co pro ni ve filmu má, zjistila, že nic.
Zelenka tedy začal přemýšlet, jak ji do příběhu dostat, a vznikla Závist. Výsledek byl pro film zásadní. Bohdalová totiž nedostala jen další pohádkovou záporačku. Závist se v jejím podání neustále proměňuje, manipuluje lidmi a zároveň má dost prostoru pro hereckou komiku. Česká filmová databáze uvádí, že role byla Bohdalové skutečně napsána na míru.
Filip Blažek dnes na natáčení vzpomíná s nostalgií
Bohdalová za Závist dostala Českého lva
Nesmrtelná teta měla premiéru 25. listopadu 1993 a Bohdalová za svůj výkon získala o několik měsíců později vůbec prvního Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon. Slavnostní předávání prvních Českých lvů se konalo 25. února 1994 v pražské Lucerně.
Její Závist je přitom zajímavá právě tím, že není děsivá v klasickém smyslu. Mnohem víc připomíná protivnou příbuznou, která přesně ví, na jaké slabé místo člověka zatlačit. Zelenka tak mohl využít Bohdalové komediální talent a současně nechat postavu fungovat jako skutečného protivníka.
Vedle ní se sešla výrazná herecká sestava. Rozum hrál Eduard Cupák, Štěstí Libuše Šafránková, krále Ctirada Jaromír Hanzlík a Matějovy rodiče ztvárnili Naďa Konvalinková s Jiřím Lábusem. V dalších rolích se objevili například Petr Nárožný, Petr Kostka, Luba Skořepová, Ladislav Smoljak nebo Filip Renč. Vypravěčem se stal Vlastimil Brodský.
Filip Blažek měl kvůli roli i falešné zuby
Pro Filipa Blažka znamenala Nesmrtelná teta zásadní kariérní zlom. Jako Matěj se nejprve objeví jako prostý venkovský mládenec, který se později díky Rozumu promění v mimořádně chytrého mladíka. Pohádka z něj tehdy udělala jednoho z nejvýraznějších pohádkových krasavců devadesátých let. „Ježišmarja! Po dvacítce je to už film pro pamětníky. Můžu být rád, že není černobílý!“ smál se herec.
Blažek každopádně vzpomínal, že právě Nesmrtelná teta odstartovala jeho období filmových princů. „Na začátku devadesátých let u nás začínaly billboardové reklamy a na tuhle pohádku tehdy zaplavily celou republiku,“ popsal. Natáčení přitom nebylo vždy pohodlné. Kvůli vzhledu hloupého Matěje měl herec speciální zuby, které mu komplikovaly mluvení, a musel zvládnout také práci s koněm. Ve filmu navíc absolvoval několik fyzicky náročnějších situací včetně scény, při níž skončí spoutaný ve vodě.
Z dnešního pohledu je zajímavé, jak rychle se Blažek po této roli začal od pohádkových hrdinů vzdalovat. Později dostával výrazně civilnější a také tvrdší role. Diváci ho dnes znají mimo jiné ze seriálů a televizních projektů, v posledních letech například ze seriálu Jedna rodina.
Princezna Pavlínka si v Česku dlouho nezahrála
Princeznu Pavlínku ztvárnila slovenská herečka Barbora Bobuľová. Nesmrtelná teta pro ni byla významnou domácí filmovou zkušeností, ale její další cesta vedla překvapivě daleko od českých pohádek. Bobuľová se v roce 1995 přestěhovala do Itálie a postupně si tam vybudovala respektovanou hereckou kariéru.
V roce 2005 získala za hlavní roli ve filmu Svaté srdce cenu David di Donatello pro nejlepší herečku. V Itálii pak pracovala na celé řadě filmů a televizních projektů. „Netušila jsem, co mohu od Itálie očekávat, ale něco mi napovídalo, že příležitost, která se mi naskytla, nepřichází často a byla by škoda ji nevyužít,“ vysvětlovala herečka. Zajímavostí Nesmrtelné tety je také její hlas. Bobuľová je Slovenka a pro českou verzi filmu ji tvůrci nechali nadabovat.
Na svou dobu šlo o mimořádně drahý film
Dnes už 45 milionů korun nemusí znít jako částka, která by dokázala ohromit filmový průmysl. V roce 1993 ale šlo o obrovský rozpočet. Peníze jsou na filmu vidět především ve výpravě. Natáčelo se mimo jiné na zámcích Vranov nad Dyjí, Sychrov a Horšovský Týn a ve skanzenech v Kouřimi a na Veselém Kopci. Kopicův statek v Českém ráji se ve filmu objeví například během vesnické zábavy a další známou lokaci představuje barokní most u Zásmuk.
Na film tehdy dorazilo do kin 584 331 diváků a podle dostupných údajů utržil 11 549 269 korun. Nesmrtelná teta se tak zařadila mezi výrazné porevoluční české filmové hity. Pozornému divákovi ale neuniknou některé drobné nedostatky. Matěj například po proměně zůstává chvíli s výraznými pihami, které později bez vysvětlení zmizí. Ale to jsou opravdu jen drobné kaňky na kráse.
Zdroje: autorský článek s využitím
