Článek
Když v roce 2015 dorazil do kin Gangster Ka režiséra Jana Pachla, bylo poměrně snadné uhádnout, koho má hlavní postava představovat. Radim Kraviec přezdívaný Káčko je fiktivní jméno, jeho příběh je ale výrazně inspirovaný životem a kauzami Radovana Krejčíře.
Důležitý je přitom právě rozdíl mezi inspirací a životopisem. Tvůrci nevytvořili filmovou rekonstrukci Krejčířova života. Jaroslav Kmenta, který se na filmu podílel jako autor námětu a spolupracoval na scénáři, poskytl především materiál vycházející z prostředí českého organizovaného zločinu. Káčko je tak samostatnou filmovou postavou, do které se promítly skutečné události i některé známé figury českého podsvětí.
Káčko se postupně mění
Samotný příběh začíná u podvodů a finančních machinací. Káčko je člověk, který se nespoléhá primárně na fyzickou sílu. Má peníze, právníky, kontakty a především sebevědomí, že si dokáže poradit téměř v každé situaci. Jeho velkým plánem je ovládnutí společnosti Čepro a obchodu s pohonnými hmotami. Jenže postupně se ukazuje, že hranice, které si ještě na začátku sám nastavil, pro něj přestávají platit.
Tahle proměna je na filmu zajímavější než samotné mafiánské rekvizity. Káčko se z člověka, který chce všechno vyřešit penězi a právními kličkami, postupně mění v někoho, kdo už používá i zastrašování a násilí. „Jeho předobrazem je sice Radovan Krejčíř, ale nevytváříme autobiografickou figuru. Nechali jsme se inspirovat životem Krejčíře a jeho kauzami. Jinak je to literární fikce,“ vysvětloval představitel hlavní role Hynek Čermák.
Výrazné role Hynka Čermáka
Dnes už může působit samozřejmě, že právě Hynek Čermák hraje tvrdého a nebezpečného muže, v době vzniku filmu ale šlo o poměrně výrazný posun jeho filmových rolí. Čermák se na postavu připravoval nejen studiem materiálů o Krejčířovi. Podle vlastního vyjádření mluvil také s lidmi z obou stran zákona. „Taky mi sehnali jeho kolegy z jedné i z druhé strany barikády. Mluvil jsem s Krejčířovými bodyguardy, mluvil jsem i s policisty, kteří ho zatýkali.“ Potřeboval pochopit nejen způsob jednání skutečného zločince, ale především jeho psychologii.
Miroslav Etzler má „po srandě“
Herec později popisoval Káčka jako výrazně problematickou postavu, do které nebylo jednoduché se vcítit. „S takovými lidmi s tak negativní energií se nepracuje dobře. Velmi těžce to pak ze sebe dostáváte,“ zamýšlel se. Zajímavostí je, že Čermák měl s režisérem Janem Pachlem zkušenost už před Gangsterem Ka. Společně pracovali na kriminálním seriálu Cirkus Bukowsky a tato spolupráce byla jedním z důvodů, proč režisér Čermáka do hlavní role obsadil.
Herec navíc nebyl v akčních scénách úplným nováčkem. V minulosti pracoval jako bodyguard a měl zkušenosti se střelbou i fyzickou přípravou. Pro Káčka však musel změnit také svou postavu a pár kilo přibrat.
Další postavy, které připomínají skutečnost
Jedním z důvodů, proč film působí povědomě, je množství postav, které mají předobraz v reálném českém prostředí. Miroslav Etzler hraje Vratislava Milotu, postavu inspirovanou podnikatelem a mafiánem Františkem Mrázkem. Tomáš Jeřábek se objevuje jako Milan Klein, jehož postava zase připomíná někdejšího premiéra Stanislava Grosse. Ani v těchto případech ale nejde o přesné filmové portréty skutečných osobností.
Vedle nich dostali výrazné role například Predrag Bjelac jako Dardan, Alexej Pyško jako Sivák, Vlastina Svátková jako Sandra nebo Jaromír Hanzlík jako Káčkův otec. Právě Hanzlíkova postava představuje zajímavý kontrast k hlavnímu hrdinovi. Na druhou stranu herec někdy vypadá, že sledujeme doktora Janderu ze Sanitky 2. Zkrátka některé pasáže snímku až zoufale nesedí k tomu, že má jít o drama. Usedlý a často až divadelní nádech snímku nesluší a sráží ho ke dnu.
Film není bez chyb
Gangster Ka stojí na dojmu, že sledujeme svět, který mohl existovat za zavřenými dveřmi českých firem, hotelů, kanceláří a luxusních vil. Tvůrci proto využili také odborného poradce Karla Tichého a při práci na filmu se opírali o znalosti lidí, kteří měli zkušenosti s vyšetřováním organizovaného zločinu. Jenže je to opravdu jen dojem. Film není uvěřitelný, někdy jde spíš o grotesku. A pak je tu řada chyb.
Filmařům při snaze o dobovou věrnost dost detailů přece jen uniklo. Ve filmu se například objeví vlak Leo Express, přestože tento dopravce v době, do níž jsou některé události zasazeny, ještě neexistoval. Podobný problém představuje Letiště Václava Havla, které tehdy stále neslo název Praha-Ruzyně. Pozorný divák si může všimnout také grafiky a log některých médií a společností, která odpovídají pozdější podobě. Zajímavostí jsou naopak některé rekvizity a automobily – Káčko například jezdí Porsche 911 Carrera S z roku 2005, což do daného období zapadá.
Z Prahy až do Jihoafrické republiky
Natáčení se neomezilo na jednu část Česka. Filmový štáb pracoval mimo jiné v Praze, Hradci Králové a dalších českých lokalitách. Pro část příběhu byly využity také Jihoafrická republika a Kanárské ostrovy. Zahraniční lokace byly důležité hlavně pro druhou část příběhu. Ta dostala samostatný název Gangster Ka: Afričan a navazuje na útěk Káčka z České republiky.
Zatímco první film se soustředí především na jeho vzestup a problémy doma, pokračování přesouvá děj na Seychely a následně do Jihoafrické republiky. Oba snímky tak společně vytvářejí jeden příběh. První část ukazuje, jak se Káčko dostává na vrchol českého podsvětí, druhá pak sleduje, co se stane, když svůj způsob podnikání přenese do zahraničí.
Zdroje: autorský článek s využitím
