Článek
Bouře názorů na to, zda platit nebo neplatit daň z ČT resp. ČRo. Poslanci poslaní námi, prostými „pobíječi much“, do parlamentu mají nabito, aby prodali; vlastně spíše nakoupili, svá další angažmá za námi nedosažitelné platy na další čtyři roky. Budou se, sezením v lavicích parlamentu, dřít až do úmoru, aby těm „svým“ voličům vydobyli, co po nich žádají.
Ředitelé oněch institucí budou zatím z povzdálí hořekovat, co si počnou až nebude na jejich statisícové platy. Nakonec až už to nebude nikoho zajímat spáchají, jako obvykle nějakého „kočkopsa“, který nebude proti srsti nikomu. Nikomu z nich, myšleno těch poslaných poslanců. Pro ně „vyvolené“ je nakonec těch pár korun pod rozlišovací mírou cen jídelního lístku v poslanecké kantýně. Co to přinese nebo vezme tomu „prostému pobíječi much“, který je tam poslal? No kdo by se tím unavoval.
A kdo to zaplatí? No přece ti, kteří tam ty poslance poslali. To dá rozum, ne?
Tak mě napadá, v duchu toho o co se jedná, proč to nezjednodušit. Proč neuvalit, sakum prásk, daň na v š e ch n o ? Podstatně by se tím v š e ch n o o dost zjednodušilo. Člověk by se narodil a tím okamžikem by se stal plátcem daní „na všechno“. A bylo by jasno. Dýcháš? Daň z kyslíku. Chodíš? Daň z chodníku. Slyšíš? Daň z rozhlasu. Vidíš? Daň z televize. Spravedlnost pro všechny. Neuniknul by nikdo. Tedy kromě dosud nenarozených anebo naopak. No a navíc už by ztratilo smysl o tom v parlamentu jednat. Nebo by se snad našlo něco jiného ? Něco podstatnějšího, něco důležitějšího? Něco co oni „pobíječi much“ mají za důležitější, pro jejich životy podstatnější?
Přijde vám, teď myslím nás, kteří tohle (všechno) platíme, normální?
P.S. Klidně a s úsměvem zaplatím České televizi, jejíž zpravodajství sleduji. Ovšem nikdo mi nevysvětlí, proč bych měl platit Českému rozhlasu, který jsem nikdy v životě neposlouchal, neposlouchám a poslouchat nebudu.
