Článek
Včera proběhl happening „Poslední kapka Pavla Blažka“. Zůstala po něm ale pachuť, zda Milion chvilek myslí tu demokracii skutečně vážně. Na happening se dostavil i proklínaný Pavel Blažek. Požádal organizátory o to, aby zde mohl promluvit, možná něco vysvětlit nebo dát své stanovisko, ale to mu umožněno nebylo.
Nedělám si o ministru spravedlnosti žádné iluze. Chápu, že každý premiér potřebuje svého Šloufa nebo Faltýnka a Fialovým Faltýnkem je právě Blažek. Stejně i tito pánové na špinavou práci musí počítat s tím, že se pohybují na tenkém ledě, který může každou chvíli prasknout. Zdá se, že teď by mohla nastat právě doba tání.
Lze chápat i premiéra. Má člověka, který mu pomohl vyjednávat s Milošem Zemanem a hodí se jistě pro mnoho dalších věcí. Pavel Blažek ale schůzkou s Martinem Nejedlým ukázal, že je ještě o kus nevypočitatelnější, než by se mohlo zdát. A i kdybychom mu věřili, že se v restauraci potkali opravdu náhodou a neplánovaně v důsledku průtrže mračen, tak si zřejmě pánové měli co říct. Pět hodin času moc nehraje do Blažkových not a poukazuje na vazbu s člověkem, který je přímou bezpečnostní hrozbou. Soudný ministr by to tak měl chápat a jednat dle toho.
„Účelem spolku Milion chvilek, z.s., je podpora a kultivace demokratické kultury, občanské angažovanosti a veřejné diskuse v České republice. Jsme iniciativa založená na odvaze, kritickém myšlení a laskavosti.“ Tohle o sobě organizace, která včerejší setkání organizovala píše.
Bohužel zůstavá jen u proklamací. Ať už chtěl Pavel Blažek ve svém vystoupení říct cokoliv, ať už chtěl lhát, vymýšlet si, manipulovat nebo prostě jen poctivě vysvětlit, co se toho deštivého dne v Praze stalo, nedostal k tomu prostor. Jakoby se Milion chvilek bál. Nebo jako by ho ministrův názor nezajímal. A to je špatně.
A tak, i když souhlasím s těmi, kteří volají po demisi ministra spravedlnosti, jsem zklamaný Milionem chvilek. Takhle se demokratická kultura nekultivuje.
