Nejlepší domácí desky roku 2023

Rok 2023 byl na domácí hudební scéně nebývale silný a vybrat pouhou desítku nahrávek, které mne nejvíce oslovily nebylo vůbec snadné. Ještě složitější to bylo při nominaci desek v hudebních cenách Apollo, jejichž nominace budou zveřejněné na začátku ledna a kam odborná porota nominuje pouhé tři desky.

Stejně jako v minulém roce jsem ale nakonec svou desítku vytvořil, a tak se můžete podívat a poslechnout si skutečné lahůdky, které tuzemští umělci vydali v roce 2023.

vyšlo 22. 9. 2023 u Animal Music

Po Obří brskvi, Kittchenovi a Zvířeti jménem Podzim vydal Jakub König, všestranný umělec svou první sólovou desku. Spojil se při práci na ní s týmem Petra Ostrouchova a výsledkem je nádherná harmonická deska. V textech se Jakub dostává hodně do svých osobních světů. Popisuje zážitky z holotropního dýchání a také fantasticky vystihuje pocity nejistých tatínků, kteří ví, že se po nich očekává být chlapem, ale uvnitř nich se to pere o dost jinak. Jakub není jen zpěvák a skladatel, ale také spisovatel a výtvarník. A proto vytvořil i všechny obrázky na obalu desky a ke každé písničce namaloval jedno velkoformátové plátno. A poetiku jeho milého, lehce nejistého, ale o to opravdičtějšího světa skvěle podtrhují i klipy Jana Chramosty, které k albu natočil.

vyšlo 28. 4. 2023 u Animal Music

Marie Puttnerová zpívá v Jablkoni a Zvířeti jménem Podzim, letos ale vydala svou naprosto odzbrojující sólovku. Postavila kapelu s Martinem Novákem a Petrem Uvirou. A spojili se s britským producentem Eddie Stevensem, který tak skvěle produkoval třeba poslední alba Jany Kirschner. Muzikantům se spolu s ním povedlo nahrát křehké až posvátné písně s náladou klidné moravské vesnice. Marie na album vybrala nádherné texty, nejvíc je zastoupen Vlasta Třešňák, ale jsou tu i básně Jana Zahradníčka nebo slova její vlastní. A dohromady to vytváří tak krásnou intimní a procítěnou desku. Velké letošní překvapení, které si citlivý posluchač nemůže nechat ujít.

vyšlo 15. 9. 2023 u Indies Scope Records

v roce 2013 vychází komiksová podoba Kafkova románu Zámek, který ilustroval Jaromír Švejdík. Rok na to je tu album projektu Kafka band, který vychází z vizuální podoby toho komiksu. Vedle Švejdíka je tu i jaroslav Rudiš, člověk, pro kterého je němčina stejně samozřejmá jako čeština. A tak vzniká česko-německá deska. Ale už s ní tu jsou drobné kontroverze, protože jde o osobitý pohled na dílo Franze Kafky a posluchač, který se nechce smířit s tím, že tu knihu vnímá jinak tu desku prostě nemá rád. Následně, v roce 2019 vychází Amerika, kam se z logických důvodů přidává angličtina a teď je tu zpracování posledního Kafkova románu Proces. Na Kafka Bandu je krásná jeho pestrost a rozmanitost. Každá deska je jiná a má úplně jinou atmosféru, každá deska má v sobě řadu popkulturních odkazů. Na té první je třeba nepřeslechnutelný Leonard Cohen, na Ameriku je vtipně vpravený fragment ze stejnojmenného hitu kapely Lucie. Stylově se teď přesouváme po jakoby písničkářském Zámku a progresivní Americe do jakési indie kytarovky doplněné dechy. A celé je to o tom, že i v beznaději lze najít světlá místa.

vyšlo 16. 6. 2023 u Warner Music

Devátá deska souboru J.A.R., kterému nebylo nikdy nic svaté předčila všechna očekávání. Roman Holý napsal chytlavé a zábavné funky melodie protkané elektronikou a parta drzých zpěváků, kteří se nebojí přesně pojmenovat cokoliv, nenechají se vtáhnout do hyperkorektní nálady posledních let a mají nadhledu na rozdávání, nahráli své snad nejlepší album vůbec. Je fajn pozorovat, jak Viktořík, Klempíř i Bárta stárnou, ale jak zůstávají pořád sami sebou. Umí si dělat legraci sami ze sebe, ale nemají problém zpívat o Gottovi, Landovi, Hoškovi nebo Pastrňákovi. A jo, někoho mohou při poslechu odradit vulgarismy nebo anglicismy, ale oboje kapela používá odjakživa tam, kam to patří a s láskou k jazyku jako takovému.

vyšlo 17. 2. 2023 vlastním nákladem

Kladenská kapela Zrní jakoby se letos rozhodla uvolnit se. Na nic netlačit a nahrát úplně přirozenou desku, takovou, jak mohl vypadat jejich debut, kdyby tenkrát měli kluci všechny své muzikantské zkušenosti. A nahráli Široko daleko, lehkou a uvolněnou desku, podle mne jednu ze dvou jejich nejsilnějších. Album je vyvážené a tepe od začátku do konce. V textech se kapela nebojí věci doříct, takže jsou volnější, nabízejí víc výkladů a nutí posluchače nad nimi přemýšlet. A také jsou velmi přirozené a právě ta přirozenost je ctnost, ke které se Zrní po mnoha let hraní vypracovali. Na náladu alba Široko daleko výborně navazuje i obraz Aleše Fulína.

vyšlo 17.3.2023 u Indies Scope Records

Kapela Ať se snaží ona je na našich pódiích nepřehlédnutelná už jen svým zjevem. Vystupují v helmách a chráničích, jako hráči amerického fotbalu už od roku 2012. A za tu dobu se znamenitě vyhráli a to nejlepší, ze své tvorby letos vydali na eponymním albu. Jde o chytlavou alternativu postavenou jednak na chytrých ironických textech, které po svém zpívá (ne)zpěvák Tomáš Kolář a protkanou všemi možnými hudebními žánry. A ať už jde o nevšední cover kapely The Presidents of the United States of America nebo o koláž z trampských písní nebo o nadupanou hymnu „Panda“, všechno je to chytrá a nekorektní a obrovsky chytlavá zábava.

vyšlo 13. 3. 2023 u Galénu

Petr Linhart se na naší scéně pohybuje už velmi dlouho a je jedním z nejautentičtějších písničkářů vůbec. Nádherně zhudebňuje příběhy obyčejných lidí inspirované krajinou z různých míst naší republiky, ať už jde o jeho album Sudéta nebo moravské nádraží Zaječí, kde nestojí, kdo neklečí a ne náhodu je styl, který hraje, nazýván landscape folk. V letošním roce vydal koncertní album To bylo Kladno (live), které nahrál spolu s kytaristou Josefem Štěpánkem a představuje výběr toho nejlepšího z Linhartových písní. A je to deska nádherná, upřímná a plná toho genia loci, který se v jeho písních vyskytuje. A taky dost dobrá nahrávka pro ty, kteří snad ještě s Linhartem nemají tu zkušenost.

vyšlo 21. 10. 2023 u Polí5

Martin Kyšperský vydává jednu desku za druhou a má obrovské množství hudebních aktivit, až je těžké to někdy všechno uposlouchat a usledovat, což je ale škoda. Letos vydal hravou a zábavnou desku spolu s dalším hračičkou Petrem Niklem. Album vydali pouze na vinylu v nádherné limitované edici, kde každý obal je originálně pomalovaný Petrem Niklem a jeho mechanickými brouky. A i když písně vznikaly dle slov muzikantů dost experimentálně, nakonec mají vlastně pevný písničkový tvar, i když tu je slyšet docela dost nečekaných nástrojových zvuků a vesměs jde o akustické nástroje. O této desce se moc nepsalo a není snadné si ji najít, třeba na Spotify se nevyskytuje (proto je tu vložený klip a ne celá deska), ale kdo si dá trochu práce, dostane se k ní. Určitě to za to stojí.

vyšlo 10. 3. 2023 u Indies Scope Records

Jana Vébrová vydala v roce 2007 skvělou desku Kykyrý a pak se na dlouho odmlčela. Letos konečně připravila jejího následovníka, album Kameny ze dna. Přináší poetické Janiny texty které sice umí stále podat svým syrovým a emocí plným hlasem a způsobem zpěvu, ale aktuálně už to není tolik hnané na dřeň, zpěvačka si našla i další klidnější a niternější hlasové polohy. Písničkářska se stále doprovází na akordeon, na desce ale hostují i další muzikanti na housle, violu, kontarbas, pozoun, tubu i piáno. Ve Vébrové je dost divoženky, s přírodou propojené bytosti a bylinkářky. A přesně to se v její hudbě odráží. Písně jakoby odněkud z venkova, který si ještě nenašla civilizace. Takovou nějakou náladu jsem cítil třeba při četbě Žítkovských bohyní.

vyšlo 21. 3. 2023 u Unarclubu

Petr Marek z kapely Midi Lidi začínal v devadesátých letech minulého století jako Muzikant Králíček. Nahrával si doma na koleni jednu skladbu za druhou až někdy do roku 2002. Od té doby se věnoval převážně Midi Lidím a minulý rok se poměrně nečekaně vrátil po jednadvaceti letech k nové tvorbě Muzikanta Králíčka. Deska Předseda prý vznikla za dvě noci. První připravil hudbu, druhou texty. Jde o osobní, vlastně deníkové zápisky z Markova života doplněné slovními hříčkami a jeho typickým humorem. A zdá se, že ty dvě úplňkové noci, kdy písně vznikaly, byla ta správná konstelace pro vznik nadčasového a hravého dokumentu z roku 2023.

A kdo se mi do desítky nevešel? Nádherná alba vydali také Nylon Jail, Jan Fic, Jan Burian, David Koller nebo post-hudba. A tak jsem tady připravil ještě dlouhý, přiznávám, devadesátiminutový playlist, v němž jsou mé nejoblíbenější tuzemské desky roku 2023 zastoupené každá jednou písní. A teda - musím říct, že se ta kompilace fakt povedla a vřele ji doporučuju. Je radost ji poslouchat.