Článek
Chyběly ingredience
V naší rodině bereme státní svátky jako bonusový čas, kdy nikam nemusíme a můžeme společně strávit více času. Standardem jsou u nás jednoduchá, ale chutná jídla a tudíž jsme si na 1. máj naplánovali kuře na kari. Přezkum dostupných zásob nicméně ukázal, že nemáme dostatek surovin. Hlavně kuřecího masa.
Manželka mi napsala krátký seznam a já vyrazil na nákup. Jeden sáček kari koření, 250 gramů kuřecích prsou nebo medailonků a česneková pasta. Jednodušší už to být nemohlo. Alespoň to bylo mé přesvědčení, dokud jsem nevešel do obchodu.
Uvnitř vládl naprostý chaos. Lidé naráželi jak do sebe, tak i do košíků kolem a při kolizích na sebe vrhali vražedné pohledy. Já osobně dodržuji jednoduchý systém: procházím kolem regálů a pokud nějaké zboží potřebuji, beru ho rovnou. Nemusím tak zběsile přebíhat z místa na místo.
Vraťte mi to kuře, pane!
Když se mi konečně podařilo prodrat se davem k chladícím boxům, zjistil jsem, že právě probíhá akce na celá kuřata. V seznamu sice tato položka nefigurovala, ale něco navíc bereme vždycky. Letmo jsem projel box pohledem: byla tam tři poslední kuřata.
Dvě z nich se právě chystal vytáhnout nějaký pán a na mě tedy zbylo to poslední. Ničeho zlého jsem se nenadál. Sáhl jsem do boxu a přiložil kuře do svého košíku. Neznámému pánovi to neuniklo a rozhodl se mě okamžitě konfrontovat.
„Počkejte, pane! Já tady byl první a chtěl jsem všechny tři,“ pronesl trochu podrážděně. Zareagoval jsem pokrčenými rameny a přibral ještě vaničku s medailonky.
„Vraťte mi to kuře, pane! Já tady u toho boxu byl první!“ nedal se odbýt. Začalo mi být jasné, že tady rozumná domluva nepomůže.
„On existuje nějaký pořadník?“ zeptal jsem se stejným tónem a chystal se odejít.
„Vraťte mi to kuře, nebo vám dám do držky!“ zařval na mě muž.
„Nic vám nevrátím a do držky mi nedáte,“ odvětil jsem mu suše a s nákupem pomalu odjížděl. Ačkoliv ten člověk vypadal opravdu rozzuřeně, byl nejméně o 15 let starší než já. Pokud by mě vyloženě nedonutil, nikdy bych v takovém případě k žádnému fyzickému kontaktu dojít nenechal.
„Proč si ho nekoupíte u Babiše? Tam je taky mají!“ zvolal za mnou. Pak se otočil k dalším nakupujícím: „No proč si ho nekoupí u Babiše?“
Nikdo nereagoval, nikdo mu neodpověděl. Asi měl každý dost svých starostí s pořízením zboží, které bylo napsané na jejich seznamech.
Zdroj: Autorský článek
