Článek
J. Bašta byl představen stranou SPD jako jejich kandidát na prezidenta. V rozhovoru pro Český rozhlas popisoval svou strategii následovně: v prvním kole se zaměřím na naše příznivce čili odpůrce vlády a v druhém kole se zaměřím na druhý tábor, tedy příznivce tehdejší vlády. Cílem mělo být voličům vysvětlit, že pokud půjdeme stále proti sobě, tak se z krize nevyhrabeme.
Logické a pravdivé, že? Avšak obtížné. Pro konfrontaci…podívejme se na dnešní dobu teď, současná vláda, mizérie mezi lidmi. Pan Bašta měl pravdu…
Ostatní kandidáti měli vždy agresivní rétoriku, někteří více, někteří méně. Podstatné však je, že pan Bašta byl jediný, který viděl cestu ve spojení lidu. A ačkoliv někdy vypadal, že ho vysvětlování této strategie obtěžuje, vždy byl laskavý a vytrvalý. Ono vlastně není divu, je to opravdu jednoduchý způsob, a pokud se to někdo záměrně odmítal pochopit, hnal jeho výstupy do extrému a zesměšňoval ho pro svou vlastní nadutost, je to smutné.
Zároveň je to muž, který by nikdy nezaprodal Českou republiku Evropské unii či velkým činitelům v Americe, nedovolil by, aby se ryze české značky prodávaly do světa a nebyl by hnědým tunelovým průkopníkem pro zahraniční korporace. Z jeho politické kariéry je zřejmé, že je to opravdový vlastenec. Však i on sám řekl, že by vždy na českých majestátních budovách visela hlavně česká vlajka! Podívejme se všude kolem, náš státní symbol se ušmudlaně houpe mezi ostatními, a to i na hradě.
Při jedné z debat byli kandidáti dotazováni, zda by část své mzdy dávali na charitu a kam přesně. Pan Jaroslav Bašta zmínil, že by část dával na zatoulané kočky. Dostalo se mu velkých posměšků, ale skutečně neprávem. Zde je třeba kriticky říci, že útulky shání finance a krmivo kde mohou a mnoho obcí bojuje s přemnožením koček, sami si toho v jarních měsících všimněte.
Pokud je součástí některé z obcí na venkově kravín (a že jich je stále dost!), je zcela obsypán kočkami. Mnoho koček a koťat hladoví a žijí v šílených podmínkách. Na druhé straně tu máme hrubé osoby, které si na šlechtění a přeprodávání koček staví svůj byznys, za vidinou toho, že lidé chtějí mít doma prestižní plemeno, místo toho, aby vzali rozum do hrsti a šli pomoci těm kočkám, které trpí.
Také mu často bylo vytýkáno, že nevypadá zdravotně dobře, že je mnohdy nervózní apod. Ale kdo by nebyl, stát tam s ostatními kandidáty, za které je někdy až hanba, a ještě snášet útoky moderátorů. A přesto byl vždy hodný. V těchto situacích by nebylo dobře nikomu, a tak pan Bašta ukázal řečí svého těla, že je to upřímný člověk, který si na nic nehraje…
Nechal se také mimo jiné slyšet, že by trval na tom, abychom se drželi jedním jediným článkem Severoatlantické smlouvy, a to článkem jedna. Ten hovoří o tom, že se všechny problémy mají řešit mírovou cestou, že je třeba vyhnout se násilí a hrozbám násilí apod. I tento fakt říká o J. Baštovi své.
Závěrem bych snad jen řekl, že až u nás bude aktuální měna euro, vzpomeňte si na pana Jaroslava Baštu, jehož záměr byl podporovat sílu české koruny a toho, abychom jako národ na sebe mohli být zase hrdí, a aby heslo zlaté české ručičky neupadalo v zapomnění skrze chvilkový byznys a pomíjivou prestiž těch, kteří jsou momentálně u koryta.
Děkuji.
František K.
