Článek
Před mnoha lety jsem tragicky přišla o manžela a zůstala sama s dvěma malými dětmi. Velmi mi tenkrát pomohla rodina, včetně tchýně s tchánem, které stále bereme jako babičku s dědou a jsme každý týden v kontaktu.
Za celých patnáct let jsem neměla rande, románek, nic. Nyní je dcera na vysoké, syn končí střední a oba mají své vztahy. Je na čase je nechat letět.
Nechtěla jsem je stále vázat na sebe a i oni si přáli, abych si někoho našla. Třeba jen nejprve na společné výlety… A tak tedy svůj plán donutit mě k randění řekli oběma babičkám.
Po dodání sebevědomí právě z jejich strany, domluvy drahé kamarádky a technické pomoci kolegyně jsem se na to vrhla. Jak jinak než přes seznamku.
Řekla bych o sobě, že jsem průměrná čtyřicátnice a nečekala jsem žádný velký zájem. Představovala jsem si na začátek obyčejné poklábosení s mužem.
Přehlídka penisů
Po přečtení první zprávy jsem se ovšem zakuckala tak, že syn seběhl dolů ze svého pokoje s dotazem, co se děje.
Sotva dospělý kluk mi napsal něco v tom smyslu, že jsem super mamina, zda mu nechci dělat chůvu a učit ho přitom… No, asi tušíte co… Chtěla jsem tuhle úchylárnu ukončit a hned vymazat z telefonu aplikaci. Děti mě však přesvědčily, ať tomu dám ještě šanci. Nicméně jsem se dočkala takové přehlídky penisů během jednoho týdne jako nikdy za celý život. Tolik mužských přirození najednou není ani ve Slunce seno erotika.
Moje prvotní reakce byly špatné. Sprdla jsem kamarádky i děti za to, že mě skutečně přihlásily na nějakou sexuální stránku a neřekly mi o tom. Byla jsem téměř uražená a podezřívala jsem je, že si ze mě hloupě vystřelily. Absolutně jsem neměla ponětí, že se toto děje na seriózní seznamce a neměla jsem chuť na cokoliv dalšího.
A co myslíte babičky, čiperky se náramně bavily a byly zvědavé. Tím tedy můj první pokus o randění skončil.
Trend sexu na jednu noc… To neznám.
Řekla jsem si proto, že to zkusím bez internetové seznamky a nechám to přirozeně plynout.
Na oné seznamce si mě však všiml muž, kterého jsem čas od času viděla v tramvaji. Nikdy jsme spolu nehovořili a nikdy by mě nenapadlo, že by měl zájem.
V MHD mě oslovil, dali jsme se do řeči, vyměnili si čísla a asi za tři týdny šli na večeři. Bylo mi s ním moc dobře, pozval mě k sobě a já odmítla. Setkávali jsme se takto dva měsíce, přičemž vzájemná chemie rostla a proběhla společná noc. Byla jsem velmi nervózní a připadala si jak mladá slečna.
Jenže od té doby to bylo, jako když utne. Nedokázala jsem pochopit, co se stalo. Na SMS nejprve nereagoval, o tři dny později jsme se setkali v hromadné dopravě. Tvářil se jako by se nechumelilo, bavil se se mnou, navazoval konverzaci na naše nedopovězená témata, rozloučil se s tím, že se zase uvidíme.
Byla jsem tak v šoku, že jsem se nezmohla na cokoliv zeptat. Ještě ten den jsem ho pak pozvala na setkání já. Souhlasil, byli jsme v kině a já se celou dobu snažila vysílat signály, na které ovšem nereagoval. Něco je špatně, říkala jsem si. Po filmu jsem dostala pusu, doprovodil mě k autu a nazdar.
Nevydržela jsem to a celou situací ho konfrontovala. Až absurdně mile mi vysvětlil, že je vidět, že s randěním teprve začínám. Že je teď normální sex na jednu noc a pak jsou dva jedinci něco jako staří známí. Můžou se ozvat navzájem, pokecat a tak. Ale k sexu zpravidla již nedochází, neboť už tam není taková touha a poznávání se jako předtím. A také to zavání možnou větší náklonností.
Byla jsem úplně opařená. Netušila jsem, že současné randění má nějaké trendy, natož takové. Ještě mi bylo doporučeno, ať nad tím nelámu hůl a taky, že se mi třeba jednou splní to, co si přeji.
Trošku jsem se styděla a zklamala. Teď po pár měsících se tomu směji. Prvotní obavy o vztahy dětí mě po racionálním uvážení hned opustily, jelikož oba mají svého partnera několik měsíců. Ale pravdou je, že já jsem stále sama, protože se po této zkušenosti ptám, co si od vztahu ten druhý představuje, a vždy je to JEN sex.
Chápu, že jsem dlouho sama a doba je jiná než před více jak dvaceti lety, ale i já toužím s někým zestárnout a nevlézt kvůli tomu do postele půlce kraje, abych možná natrefila na někoho, kdo taky nechce zůstat sám.
Martina F.
