Článek
„Tak nejdřív doktoři, pak učitelé a teď policajti. Kdyby pořádně dělali co mají, určitě by měli víc peněz. Vždyť oni jenom stojí u silnice a obcházejí špatně zaparkovaný auta.“ Lamentoval děda při sledování zpráv.
„Ale dědo, když tě chytili jak po třech pivech řídíš na silnici traktor bez technické, tak si taky nadával. A přitom dělali svou práci.“
„Ale to bylo určitě na udání!“
„A není to jedno?!“ Rozčiluje se dál dědeček a vede si svou o tom, že policisté mají své výsluhy, aniž by tušil co o nich prohlašuje pan Stanjura. Lamentuje, že jako státní zaměstnanci mají své výhody a přidává fráze o tom, co bylo za jeho mladých let. Jak poctivě roky pracoval v místní fabrice a ještě chodil po melouchu.
A tak se mu snažím vysvětlit, že doba už je dávno jiná, a že běžný policista, táta od rodiny, nemá šanci se svým platem řádně uživit rodinu, platit hypotéku a podobně.
„Ty dědo, a kdo vytáhl tenkrát vaší sousedku z hořícího auta? První na místě byli policisté a zachránili jí život. To ti ve fabrice asi nehrozilo viď? Takový výkon své práce. A navíc policisté nesmí vykonávat vedlejší činnost než tu, kterou jim umožní služební zákon, podle kterého jsou ve služebním poměru. Nesmí si téměř nijak přivydělat. Takže zatímco ty sis na melouchu vydělal tolik co ve fabrice, tak policistu by za toto postavili mimo službu nebo ho vyhodili.“
A jak tohle vím? Jednoduše. V mém okolí jsou policisté, v rodině i kamarádi. Dobří a normální lidé, kteří jsou ale ticho, plní úkoly od vedení a doufají v lepší zítřky.
Čárkový systém
Jeden z kamarádů, říkejme mu třeba Petr, měl během své desetileté praxe u policie několik povedených zásahů. Našel například se svým kolegou při rozsáhlém pátrání desetiletého kluka se sebevražednými sklony a velmi citlivě s ním pracoval. Zoufalé paní vytáhl z hořícího domu čtyři pejsky jen chvíli před tím, než se zřítil strop v chodbě. Střelbou na vozidlo zastavil zfetovanou řidičku, která ujížděla s kradeným autem a ohrožovala osoby včetně dětí v okolí. Anebo ten případ, kdy v době svého osobního volna zabránil útěku opilého agresivního řidiče nákladního vozidla, který chvíli před tím ujel od nehody s těžkým zraněním, kde zasahoval vrtulník.
Za poněkud úsměvnější považuje incident, kdy jeho hlídka dostala hlášení o sražené zvěři v jízdním pruhu dálnice. S kolegou dojeli na místo, Petr uviděl srnce a za paroží ho chtěl odtáhnout na stranu, aby zamezil vzniku dopravní nehody. Jenže srnec ještě žil, a začal se pochopitelně smýkat. Pár metrů od projíždějících vozidel. Aby splašené zvíře nevběhlo střemhlav mezi hustou dopravu na dálnici, Petr ho dobrou půlhodinu držel, čekajíc na příjezd myslivce.
Zkuste si někdy chytnout a držet mohutné divoké zvíře alespoň pár minut. S vědomím, že vedle projíždí auta vysokou rychlostí, rodiny s dětmi, osoby na které někdo doma čeká.
Pokud by ho pustil, zvíře by se pochopitelně dostalo mezi auta. Více než jistě by došlo k autonehodě o jejíž závažnosti můžeme jen diskutovat. V tomto případě myslivec zvíře bezpečně odchytil.
Více či méně Petr riskoval během těchto incidentů svůj život. Ale myslíte, že to někdy někoho nějak zvlášť zajímalo? Kdepak, v rámci jeho desetileté praxe u dopravní police bylo pro jeho přímé vedení nejdůležitější kolik dal pokut a v jaké výši. A protože to Petr nikdy nedělal moc rád, nebyl u vedení tolik oblíbený. Často za to byl na koberečku.
Další věc, o které se příliš nehovoří, je tzv. čárkový systém, který nepsaně funguje na několika odděleních. Co pokuta, to plusová čárka u vedení. Kdo má více pokut, ten má více čárek a alespoň naději na slušnou odměnu, jestli vůbec nějakou.
Častokrát nejde o to, zda policista provede úspěšný zákrok, nebo vyřeší nějaký závažný přestupek, který i co se administrativy týče, zabere třeba 3 až 4 hodiny práce. Například i hozením do správních řízení případně účastí u soudu v rámci trestného činu.
Šanci na kariérní růst či lepší osobní ohodnocení má spíše ten kolega, který „polapí“ více méně závažných přestupků, které má vyřešené za pár minut pokutou udělenou na místě.
Jednoduše řečeno nejde o kvalitu, ale o kvantitu a toto nejen Petra, ale všechny jeho známé z okruhu Policie ČR opravdu pálí. Postupně dochází k tomu, že charakterní policisté, pokud jsou vůbec puštění, na vlastní žádost odchází na jiné útvary, případně končí v civilu, a to mnohdy i před nárokem na jejich výsluhu.
Další věc, o které se příliš nemluví je skutečnost, kdy Petr se svými kolegy vyjížděl na nahlášenou střelbu. Se situací, kdy bylo k dispozici méně neprůstřelných vest než počet zasahujících policistů, si museli poradit sami. U nich na oddělení fungovalo nepsané pravidlo, že vesty oblékají hlavně ti, kteří mají doma děti.
Kolegové z obvodního a kriminální policie
Když Petr nastupoval k policii, seznámil se s několika dalšími kolegy, se kterými je v kontaktu do dnes. Jeden z nich se během let vypracoval na vyšší pozici u kriminální policie, říkejme mu třeba Tomáš.
I Tomáš byl obětí čárkového systému, ale chtěl něco víc. Cesta to nebyla snadná, ale je tam kde je. Tento muž „dostal na lopatky“ pedofila, který velmi ohavným způsobem vydíral dvanáctiletou dívenku. Naštěstí to řekla rodičům a Tomášovi se tak dostal na stůl obsáhlý spis. Díky jeho usilovné práci se mu viník přiznal a vyplynulo na povrch dalších několik desítek případů vydíraných dětí i síť podobných deviantů, kteří spolu komunikovali.
Díky Tomášovi je tento pedofil zajištěn tak, aby nebyl schopen páchat dál podobné ohavnosti, včetně několika dalších jemu podobných. Mimo to zabránil Tomáš v šíření mnoha videí dětské pornografie a v činnosti nezastavuje.
Také téměř každý měsíc řeší případy důvěřivých lidí, kterým někdo vytuneluje účet a snaží se dosáhnout toho, aby jim byla alespoň část peněz vrácena zpět.
Pokud by vás snad napadlo, že jeho plat pravidelně převyšuje čtyřicet či padesát tisíc, mýlíte se.
Osobně jsem slyšela vyprávění policisty, který působí na menším městě nedaleko Brna. Jako „obvoďák“ jezdí na rvačky, výtržnictví, hlášené střelby, domácí násilí, sousedské spory, jakékoliv problematické chování, často spojené s užíváním návykových a omamných látek.
Tento policista, Adam, zasahoval v rodině, kdy otec napadl fyzicky své děti i manželku. Sousedé volali kvůli naříkání ve vedlejším bytě. Adam se dostal do potyčky s agresivním otcem, kterého pomocí donucovacích prostředků zpacifikoval.
Agresivní otec ho poté žaloval kvůli zranění, které mu ovšem policista nezpůsobil. A jelikož se jedná o recidivistu, který není ve vězení, protože jeho partnerka vinu popírá, Adam se s ním na maloměstě čas od času potká.
Pravidelně tak snáší výhružky a zesměšňování. Dle slov tohoto policisty jsou verbální útoky na něho i jeho kolegy naprosto běžná součást práce.
U policie je osm let. Během toho čtyřikrát vyjížděl na hlášenou střelbu. Dle jeho slov pocit, když si oblékáte neprůstřelnou vestu a jedete někam a netušíte, co se bude dít, se nedá popsat. Doma na vás čeká manželka a malé dítě.
Se vším výše napsaným souhlasí policistka Tereza, která je ve výkonu služby více jak patnáct let. Tak to prostě je, říká a dodává své zkušenosti. Během služby na obvodním oddělení se čas od času stane, že policisté jednou k nahlášené mrtvole. A pokud pracujete na menším obvodě, může se stát, že jsou to lidé, které znáte.
Tereza takto jela k mladíkovi, u kterého se později prokázalo nešťastné úmrtí elektrickým proudem. Hoch byl přítel její mladší sestry. Setkala se ze zemřelým seniorem, jehož tělo bylo v rozkladu. Zasahovala u nehody s těžkým zraněným dítěte.
Zná mnoho kolegů, kteří byli první na místě u brutální vraždy včetně dětí, podávali první pomoc lidem na prahu života a smrti a dodává, že toto se u policie stát může, i proto policisté dělají psychotesty a je nutno s tím počítat. Dobré vedení se s vámi o tom pobaví a povzbudí vás. Pokud se jedná o extrémní případy, může být nabídnuta pomoc odborníka, ale o pár dní později je pořád nejdůležitější, kolik jste dali pokut.
A o tom, že jsou policisté navíc zatížen množstvím byrokracie, hovořil například i policista Martin Červenka v debatě ČT, v pořadu Máte slovo.
Jejich platy jsou vzhledem k těmto skutečnostem naprosto neodpovídající.
Komentáře občanů
Následující komentáře se objevily napříč televizí a internetem pod různými články, které jsou uvedené ve zdrojích:
„I prodavačka v obchodě se nadře víc než policista v terénu.“
„Nakopat a polovinu propustit. Poflakují se od ničeho k ničemu.“
„Je jich hodně a nejsou vidět tam, kde by měli být.“
„Ještě se někdo diví, proč jde policistu tak snadno zkorumpovat?“
„Výsluhy jsou jen zlodějna. Ty by se měly zrušit ať už jde o policii nebo kohokoliv jiného.“
„Ale tohle je už asi čtvrtý den po sobě článek o tom jací jsou policajti chudáci a jak je jich málo. Tak si říkám, jestli ti kteří to říkají, tak jestli chodí s otevřenýma očima nebo spíš jen tak papouškují plakání.“
„Stojí za další zjišťování, jak časté je, že policejní šéfové nutí své podřízené, aby co nejvíc vybírali pokuty…“
„Průměrný plat je i plat papalášů se 100 000 - ovým platem, kteří sedí v kancelářích. Všude se hovoří o přebujelé administrativě. Je na čase, změnit celý systém , nejen u policie, ale také soudy, ministerstva, úřady atd. Všichni v kancelářích být nemohou!“
„Policie má být placena přímo dobrým platem. Rizika za ztrátu zdraví nebo života má krýt stát policistovi a rodině formou pojištění. Výsluhy mají být bonus za to, že vycvičení policisté se zkušenostmi předčasně neodcházejí.“
„Zrušte výsluhy a zrušíte i Policii. Zůstanou jen plukovníci a generálové.“
Možná si říkáte, proč lidé u policie zůstávají? Pravda je však taková, že zaměstnanci průběžně odchází a podávají výpovědi, napříč republikou je u policie podstav. Ti, co zůstávají buď stále věří v lepší zítřky, mají svou práci i přes tyto komplikace stále rádi nebo mají již nárok na výsluhu za odsloužené roky či je vidina výsluhy drží nad vodou. Nečekejte ale horentní sumy, řadoví policisté mají mnohem nižší výsluhy než jejich vedení.
Pakliže by vláda jakýmkoliv způsobem na výsluhy sáhla, můžeme předpokládat další enormní odchody od policie.
Již teď jsou lokality, ve kterých si občané stěžují, že tam není bezpečno. Jelikož je jednoduše policistů málo a součástí jejich práce je i kvantum papírování. A tak nám nezbývá nic než doufat, že se situace u Policie České republiky razantně zlepší.
Závěrem, abychom jen nekřivdili, Petr dodává, že se situace u policie skutečně pomalu lepší. Čas od času přijde odměna či přidání k platu. Ale typickým papalášským sítem se k řadovým policistům v mnoha místech nedostane vůbec nic, nebo směšných pár stovek navíc.
Zdroje:
