Článek
K spánku zhruba polovinu z nás ukolébá rozsvícená obrazovka
Tahle scéna je asi každému povědomá: den se chýlí ke konci, zachumláte se do postele a ovladač necháte ležet někde po ruce. Jestli zavíráte oči u běžící televize, zdaleka v tom nejste sami. Podle odhadů s rozsvícenou obrazovkou v ložnici usíná víc než polovina obyvatel Ameriky. Jiná data tuto hranici posouvají ještě výš a říkají, že téměř dvě třetiny lidí u běžící televize občas upadnou do spánku. Koukání na televizi je vůbec tím nejčastějším předspánkovým rituálem, přiznává se k němu 52,7 procenta dospělých. Třeba to praktikujete léta a popravdě jste se nad tím nikdy víc nezamysleli. Přijde vám to povědomé? V tom případě vás nejspíš zaujme, co všechno za takovým zvykem stojí.
Hlava, kterou tma a klid nedokážou utišit
Na začátku obvykle stojí mysl, která se právě v tichu naplno rozběhne. Upřímně, kdo z nás se večer čas od času neztratí ve vlastních myšlenkách? Jakmile se kolem rozhostí klid, naplno se zapne takzvaná výchozí síť mozku, která má na starosti vzpomínání a přemýšlení o sobě, zároveň ale i starosti a donekonečna se vracející myšlenky; u lidí se sklonem k úzkosti tak ticho vnitřní hluk spíš přiživí, místo aby ho utlumilo. Když chybí cokoli, co by pozornost odvedlo jinam, hlava se pořád dokola vrací k tomu, co musíte stihnout zítra, nebo k rozhovoru, který nedopadl podle představ. Někdy dokáže být i naprosté ticho překvapivě hlučné. Z toho důvodu po ovladači sáhne většina lidí, kteří chtějí usnout, a obvykle za tím vězí nashromážděné denní napětí, zvané „opičí mysl“, jež puštěná obrazovka dokáže spolehlivě rozptýlit. Ztišený zvuk linoucí se z reproduktorů totiž umí stáhnout pozornost pryč od úzkostných a vtíravých myšlenek a nachystat hlavu na usínání. Roli hraje i tělo: stres odstartuje reakci „bojuj, nebo uteč“, která pak usínání znatelně komplikuje.
Zvuky z televize zahánějí prázdné ticho i pocit samoty
Dalším sdíleným rysem bývá potřeba mít kolem sebe společnost a cítit se bezpečně. Občas zkrátka netoužíme po tom zůstat po zhasnutí jen sami se svými myšlenkami. Televizor uklidňuje a konejší, skoro jako by šlo o bílý šum. Spousta lidí spustí film nebo seriál také kvůli tomu, aby zaplašili samotu. Objevuje se dokonce úvaha, že usnout bez jakéhokoli zvuku v pozadí může znemožňovat právě obava ze samoty. Tiché a snadno odhadnutelné zvuky navíc přinášejí pocit bezpečí, díky čemuž se u nich člověk snadněji uvolní. U někoho se zapnutý zvuk časem promění v jakýsi povel, že nastal čas jít spát, a jakmile chybí, jde usínání mnohem hůř. Třeba v tom vidíte sami sebe, třeba někoho, koho máte rádi.
Škodí to ale doopravdy vašemu spánku?
Jenže právě tady je zakopaný pes. To, co působí jako ideální způsob, jak usnout, má totiž i svou stinnou stránku. Usínání u běžícího televizoru se znovu a znovu spojuje s nižší kvalitou odpočinku, kratším spánkem a nepravidelným režimem. Z obrazovek vychází modré světlo, které snižuje tvorbu melatoninu, hormonu dávajícího tělu signál, že nastal čas k spánku. A právě modré světlo brzdí melatonin výrazněji než jakákoli jiná barva světelného spektra. Funguje to prostě: jakmile je mozek nastartovaný, neumí se utlumit, a usnout je tedy najednou daleko obtížnější. I když vás zvuk docela neprobudí, ovlivňuje to rozložení vašich spánkových fází: nejlehčí fáze přibývá, zatímco hlubokého a snového spánku ubývá. Z dlouhodobého pohledu se usínání u svítící obrazovky váže rovněž k většímu riziku přibírání na váze, což naznačil pětiletý výzkum sledující přes čtyřicet tisíc žen.
Důležitější než obrazovka sama je to, na co se díváte
Pokud už televizor necháte zapnutý, klíčový je výběr toho, co poběží. Možná byste nečekali, jak zásadní roli sehraje pouhá volba pořadu. Na noc se vyplatí nepouštět detektivky ani zpravodajství, jelikož umějí vyvolat úzkost, a dát přednost spíš romantickému snímku či komedii. Když vás zklidňuje film, který už dobře znáte, není divu: zanoření do důvěrně známých příběhů má blahodárný účinek a podporuje sebekontrolu. To, co sledujete, navíc dokáže promluvit i do vašich snů. Zvuk v pozadí ovšem nevyhovuje každému: jedinci citlivější na podněty, například úzkostní lidé nebo lidé s ADHD, ho mohou prožívat spíš jako zahlcení než jako úlevu.
Jak si návyk zachovat a přesto spát kvalitněji
Potěšující je, že se svého zvyku nemusíte vzdát úplně. Možná to vyznívá samozřejmě, jenže právě v takových drobnostech je celé tajemství. Osvědčí se nastavit časovač, díky němuž se přístroj po usnutí sám vypne a nesvítí ani nehraje po celou noc. Namísto televizoru se nabízí vyzkoušet generátor šumu nebo prostý ventilátor, jež nabídnou zvuk a přitom žádné modré světlo. Bílý šum totiž umí stáhnout pozornost od vtíravých myšlenek a obav, které vás udržují v bdělosti. Studie se sice nedokážou shodnout, zda zvuk na pozadí kvalitu spánku opravdu zvedne, takže hodně rozhoduje individuální vkus.
Usínání u televizoru tudíž není známkou nedostatku vůle ani ničím, kvůli čemu byste se měli červenat. Spaní je koneckonců dost individuální záležitost a ke kvalitnímu odpočinku si každý razí svou vlastní cestu. Nejčastěji jde jednoduše o nástroj, jak zklidnit přehlcenou mysl a vyplnit prázdné ticho. Jestli vám tahle cesta sedí, pusťte si poklidnou komedii s aktivovaným časovačem, stáhněte jas i hlasitost a třeba vyměňte blikající obrazovku za generátor šumu. A pokud i tak ráno vstáváte vyčerpaní, zkuste pár nocí usnout v naprostém tichu a všímejte si, jestli se po probuzení cítíte svěžejší.
Zdroje
https://newsroom.clevelandclinic.org/2024/11/15/why-some-like-to-sleep-with-tv-on
https://www.thesleepreset.com/blog/white-noise-sleep
https://www.greenmatters.com/health-and-wellness/is-it-bad-to-fall-asleep-with-the-tv-on
https://www.healthspectra.com/is-sleeping-with-the-tv-on-good-or-bad-what-the-science-actually-says/
https://www.sleepfoundation.org/noise-and-sleep
https://www.risescience.com/blog/cant-sleep-without-background-noise
https://www.healthline.com/health/sleep/sleeping-with-tv-on
https://www.wytv.com/news/local-news/the-effects-of-falling-asleep-while-watching-tv/
https://amerisleep.com/blog/background-noise-for-sleep/
