Článek
Sam se probudit dokáže jen málokdo
Dovednost vstát v předem daný čas zcela bez vnějšího podnětu má i svůj odborný název: sebeprobuzení. Že tuhle schopnost nemá zdaleka každý, doložil pětiletý výzkum, který sledoval 362 studentů. Naprosto spolehlivě bez budíku se probouzelo jen pět procent z nich a shodou okolností šlo o tytéž lidi, kteří uléhali dřív než zbytek skupiny.
A vyplatilo se jim to. Lidé, kteří se budili z vlastních sil, měli po ránu lepší pocit a přes den je jen zřídka přepadala ospalost. Nejedná se tudíž o rozšířený model, ale o poměrně úzkou skupinu, které to takříkajíc sedlo.
Ostatně i mezi mladými dospělými je vyhraněných ranních typů poskrovnu, zhruba sedm ze sta. Jedno pravidlo přitom drží téměř bez výjimky: bez budíku se pravidelně budí spíš ti, kdo chodí spát i vstávají den co den ve stejnou hodinu.
Nejzřetelnější stopu v osobnostních testech nechala svědomitost
Když badatelé prošli desítky studií zaměřených na souvislost mezi ranním laděním a povahou, dostali shodu, která se táhla napříč třinácti soubory dat pocházejícími od 5 868 osob. Obvykle platí, že jakmile se do jednoho přehledu sesypou výsledky z různých zemí a nejrůznějších dotazníků, vznikne z toho nepřehledná směsice. Tentokrát tomu tak nebylo.
Z celé statistiky vyšla jako jasný favorit jediná vlastnost, a to svědomitost. Ranní typy v ní setrvale dosahují vyšších hodnot, kdežto otevřenost novým podnětům u nich naopak klesá. Jde navíc o vysloveně praktický rozměr povahy. Obzvlášť silně se totiž projevila sebekázeň, tedy schopnost dotahovat věci i bez toho, aby na člověka někdo tlačil.
Takový profil se pak nezastaví u dotazníku a promítá se do běžného života. Ti, jejichž výkonnost kulminuje v dopoledních hodinách, startují podle výzkumů do kariéry z výhodnější pozice. V pozdějším věku ranní typy častěji zastávají odborné či středně kvalifikované profese a u mladších ročníků se ranní naladění pojí s lepším prospěchem.
Než si ale pořídíte budík, který vlastně nebudete potřebovat, sluší se dodat jednu střízlivou poznámku. Z čísel totiž nejde vyčíst, kde je příčina a kde následek, tedy zda povaha utváří spánkový režim, nebo naopak režim tvaruje povahu.
Ke svědomitosti se navíc přidružuje i rozpoložení mysli. Ranní ladění doprovázely v obou sledovaných věkových skupinách výraznější pocity štěstí.
Co se v těle odehrává hodinu před probuzením?
Organismus si vstávání chystá s velkým předstihem. Množství hormonu, jenž dává povel k uvolnění kortizolu, roste ještě dřív, než obvykle otevřete oči. Právě díky tomu se spousta lidí probere minutu dvě předtím, než budík spustí. Tenhle přesný budíček zná z vlastní zkušenosti nespočet lidí, přestože pro něj věda dosud nemá jasné vysvětlení.
Svou úlohu sehrává i hlava. Podle odborníků na spánek se pod dřívější probuzení podepisuje i strach z toho, že člověk zaspí a nestihne to včas.
Budík vás vyškubne uprostřed cyklu a tělo to pozná
Spánek se odvíjí v opakujících se kolech. Jedno takové zabere přibližně 90 až 110 minut a na přechodu mezi nimi se každý na okamžik vynoří do lehčí fáze. Za jedinou noc jich většina z nás nasbírá čtyři až šest.
Kdo se nemusí řídit budíkem, probudí se právě v takovém okně, a jakmile má za sebou dost hodin, chybí mu spánkový tlak, který by ho vtáhl zpátky do peřin. Neurologové pro to mají výstižné přirovnání: přirozené probuzení připomíná vystoupení z vlaku ve stanici, zatímco budík vás z něj vyhodí za plné jízdy.
Ta rána, kdy se sami sobě zdáte jako po srážce s náklaďákem, mají svůj název. Ospalé otupění přichází ve chvíli, kdy zvonění přetne tělu jeho rozjetý regenerační proces. Nejde přitom o lenost ani o ranní mrzutost, ale čistě o fyziologii.
Hlučný budík navrch rozjíždí den ve znamení poplachu, protože do těla pošle vlnu adrenalinu a kortizolu. A co oblíbené odkládání? Tím si situaci jen přitížíte, protože tělo nastartuje další cyklus, jenž za pár minut zase skončí přeseknutý.
Noční sovy nejsou horším typem člověka, jen žijí podle cizího rozvrhu
Kdyby se vše poměřovalo bystrostí rozumu, tahala by ranní ptáčata za kratší konec. V rozboru dat od více než 26 000 lidí dosáhly večerní typy v testech myšlení zhruba o 13,5 procenta vyšších výsledků než typy ranní.
Autoři sami k tomu podotýkají, že to rozhodně neznamená, že by každý ranní člověk uvažoval pomaleji. Řeč je o průměrné tendenci, nikoli o předurčení konkrétního jedince. Hlavní nevýhoda sov ovšem leží jinde. Jejich vnitřní čas se míjí s časem, který určuje společnost, a to je den co den připravuje o síly.
Zároveň má samotný spánek své ideální množství. Mozku nejvíc prospívá sedm až devět hodin za noc, přičemž kratší i delší doba jeho výkonu ubližuje. Přenastavit takový rytmus přitom není žádná legrace. Lidé s večerním laděním upravují svůj spánkový harmonogram obtížněji, i kdyby drželi naprosto stejné návyky jako všichni okolo.
Ranní světlo je páka, kterou má po ruce každý
Tím nejúčinnějším pomocníkem je to, co dostanete za oknem zadarmo. Ranní světlo pomáhá seřídit vnitřní hodiny s okolním světem a usnadní i večerní usínání. Bohatě postačí roztáhnout závěs, vzít si hrnek na balkon nebo posnídat u okna.
Doporučená porce je docela konkrétní: většina odborníků radí dopřát si každé ráno aspoň 30 minut denního světla. Bez dostatečně dlouhého spánku ovšem nezmůže sebevíc světla nic. Pro většinu dospělých se ta správná míra pohybuje někde mezi sedmi a devíti hodinami.
A na závěr téhle kapitoly jedna dobrá zpráva: podle výzkumníků se lze do jiného, pro běžný život pohodlnějšího režimu do jisté míry vytrénovat tím, že posílíte vlastní sebekontrolu.
Co si z toho odnést do zítřejšího vstávání
Probouzet se bez budíku není ctnost povahy, kterou by jeden dostal do vínku a druhý ne. Spíš je to výsledek toho, že tělo dostává pravidelnost, dostatek hodin a ráno slušnou dávku světla. Jestli po tom toužíte, zkuste to od konce: přesuňte večerku na dřívější dobu, odložte telefon a hned ráno pusťte do pokoje denní světlo. Budík si pro jistotu ponechte, jen ho nařiďte o čtvrthodinku později, než chcete reálně vstát. Pokud vás v příštích týdnech začne spolehlivě předbíhat vaše vlastní hlava, vyhráli jste. A když se to nepovede, vůbec nic se neděje. Sovy mají v testech své vlastní vítězství.
Zdroje
https://www.dovepress.com/longitudinal-study-of-self-awakening-and-sleepwake-habits-in-adolescen-peer-reviewed-fulltext-article-NSS
https://www.livescience.com/20880-morning-people-happier.html
https://www.sleepfoundation.org/circadian-rhythm/how-to-wake-up-without-an-alarm
https://jcircadianrhythms.com/articles/10.5334/jcr.240
https://www.sciencedaily.com/releases/2021/06/210622123338.htm
https://hbr.org/2010/07/defend-your-research-the-early-bird-really-does-get-the-worm
https://www.npr.org/sections/health-shots/2022/12/26/1139781557/i-usually-wake-up-just-ahead-of-my-alarm-whats-up-with-that
https://www.stylist.co.uk/health/sleep/sleeping-in-naturally-without-alarm/786108
https://studyfinds.com/waking-up-without-alarm-clock/
https://www.calm.com/blog/wake-up-without-alarm
https://www.imperial.ac.uk/news/254738/being-night-associated-with-mental-sharpness/
