Článek
Polsko má čtyřikrát větší území a téměř čtyřikrát více obyvatel než Česká republika. Slaví se kvalitní literaturou i kinematografií. Nezaostává ani ve vědě, na počty laureátů Nobelovy ceny několikrát poráží Čechy. Taky má přírodu. A řadu pozoruhodných památek. To vše nás ale dříve příliš nezajímalo. Polska jsme si začali všímat až úplně jiných důvodů. Ekonomických.
Zřejmě poprvé v historii se objevují zprávy, že Poláci mají vyšší průměrné platy než Češi. Polské firmy se stále výrazněji prosazují na českém trhu a skupují významné průmyslové podniky. Náš severní soused bouřlivě rozvíjí dopravní infrastrukturu, dálnice, železnice a brzy přibydou nová letiště. V polských obchodech je levněji a často i lepší výběr zboží. Polská ekonomika má vysokou dynamiku a stabilní růst.
Češi však si však vzrůstající význam Polska neuvědomují pouze u tankovacích stojanů Orlen nebo při nákupech. Severní soused se dostává do módy i jako dovolenková destinace. Když se tam vydáme autem, najedeme po strastiplné cestě domácími silnicemi za hraniční závorou na nové dálnice. Přímé vlaky spojují Česko už nejen s Varšavou a Krakovem, ale také s Vratislaví, Poznaní a Trojměstím. Místy si v nich cestující vychutnají jízdu dvousetkilometrovou rychlostí. O přímých leteckých spojích ani nemluvě, do Gdaňska se můžete dostat za pouhou pětistovku.
V kursu je Baltské moře, v dřívějších dobách spíš popelka. Svoji roli tu hraje klimatická změna, díky níž se Středozemní moře trpí v létě úmornými vedry. Ale stejně tak se změnila turistická infrastruktura v Polsku, která nabízí u moře vše, co srdce ráčí. O snadné dopravní dostupnosti už se mluvilo výše.
To vše začíná v Češích vytvářet nový komplex. Zatím jsme byli zvyklí z našich sousedů závidět spíš Němcům či Rakušanům. A to až teprve po druhé světové válce. Ještě v meziválečném období byl rozdíl v životní úrovni v náš prospěch. Jenže od konce druhé světové války se situace změnila a my jsme zůstali v postavení toho chudšího. Je teď na řadě Polsko?
Přitom nejsou tak daleko časy, kdy Poláci spíše záviděli Čechům. Náš na poměry postkomunistických zemí relativně blahobytný životní styl. Liberální přístup k řadě hodnot. Bezstarostný a trochu bonvivánský životní styl. Také jsme ho uměli v Hrabalových prózách nebo filmech Jiřího Menzela dobře prodat i do zahraničí. Poláky tradičně přitahovala Praha, ale i české hory a městečka. Fenomén pohodových Čechů vedl Poláky k řadě reflexí, nejslavnější podával ve svých esejích třeba Mariusz Szczygieł.
Vlastně se Poláci námi zabývali víc než my jimi. Naše škoda. A my jsme mezitím hodný kus toho svého šarmu ztratili. Nejenom, že se už netočí takové filmy jako dělával Menzel nebo Kachyňa. Ale zkuste si dovolit takový hrabalovský životní styl při dnešních cenách. A inflaci. Tu jsme také dříve spojovali s Polskem, a ne s námi. A kde zůstal český liberalismus a tolerance, škoda mluvit. Trochu nám došel dech a hrozí, že uvízneme ve své vlastní minulosti. Gottland zůstal bez Gotta a další hrdiny dnes nemáme.
Zdá se, že někdejší disproporce ve vzájemných vztazích s Poláky pomalu bere za své. Cosi se změnilo. Polsko si získalo respekt a stereotypy z komunistických a postkomunistických časů přestaly platit. Je dobře, že si konečně začínáme našeho severního souseda všímat. Kolik článků o Polsku se v médiích v poslední době objevilo. Zvykáme si na polské potraviny v našich obchodech, které ještě před nedávnem vyvolávaly u mnohých zákazníků odpor. Snad by neškodilo se o Polsku také něco dozvědět. Třeba se cestou k Baltu zastavit také v Lešně, Hnězdnu nebo Čenstochové. Ruku na srdce, kdo jsme tam byli? A možná bychom si taky měli občas otevřít nějakou polskou knížku nebo shlédnout nějaký film.
Polsko si úspěšně razí cestu současným světem. To vidíme nejen v ekonomice, ale v i politice. Ne, že by bylo všechno v Polsku v pořádku. To u nás konečně také není. Ale s naším severním sousedem se počítá a jeho názor je slyšet v Evropské unii i NATO. Bude slyšet i do budoucna. Čeká nás další expanze polských firem, polské vědy i polských postojů. Není na čase nechat komplexy a závist za plotem a radši se stát dobrými sousedy a partnery? A snažit se taky trochu o vylepšení naší země?
Odkazy
