Podrobná kniha o stromech a keřích a jako bonus pověsti

Pavel Svoboda pochází z vesničky Zubří na Novoměstsku, ale už dlouho žije ve Žďáře nad Sázavou. Vystudoval SZTŠ v Bystřici (1959–1963) a VŠZ v Brně (1963–1968), pracoval pak na státním statku v Rokytně (do 1973), v ZZN Žďár n. S. (1973–1994) a od 1. 11. 1994 byl několik let vedoucím Městského informačního centra v Novém Městě na Moravě. Nakonec pracoval ve firmě Hettich ve Žďáře. Jeho maminka (zrovna tak jako ta moje) pocházela ze starobylého rodu Kosů, jehož původ doložil badatel Jan Kos až do roku 1538.  V roce 1583 pak koupil „Jan Kos, syn Vaňka hajnýho ze Ždánic“ aueršperský dvůr v Dvořištích, kde se od té doby rod nejvíce rozrůstal.

Z tohoto starobylého rodu uveďme alespoň Pavlovy dva strýce. Petra Kose(14. 5. 1911 – 11. 6. 1985), který byl vedoucím Mazlovy vinárny U Malířů v Praze na Malé Straně, Maltézské náměstí č. 11. Kdysi známé a umělci velmi navštěvované. Už před Bílou horou patřil dům malířské rodině Šiců, z nichž Jiřík Šic jej pronajal na šenk. A Jana Kose (4. 4. 1908 – 22. 2. 1985), neúnavného badatele o vlastivědu a historii. Psal rozsáhlé vlastivědné studie a tiskem vydal Rodokmen a kroniku rodu Kosů na Žďársku (1976). Jeho další rukopisy jsou uloženy v archivech, případně se ztratily. Z vedlejší větve tohoto rodu Kosů pocházela i matka lidového vypravěče Petra Jokla (29. 6. 1868 Písečné – 31. 12. 1950 Cikháj). Jeho veselé historky vyšly už několikrát tiskem.

Největšími koníčky Pavla Svobody jsou dodnes příroda, vlastivěda a turistika. Obojí jej přivedlo k publikační činnosti. Právě on vymyslel řadu turistických průvodců pro nakladatelství SURSUM a sám sepsal první svazek Novoměstsko. Kniha vyšla minimálně třikrát a v soupisu dalších regionů pak pokračovala celá řada dalších autorů. Pavel Svoboda vydal knižně i Zubří u Nového Města na Moravě (1998 s I. Štarhou), Krajem kamení a jeřabin (2002), Za všechno může Špimberk. Mimoto začal pečlivě do nejmenších detailů kreslit zajímavé památky ve svém okolí, což vedlo k jeho nejlepší knize 1000 stavebních památek a jiných zajímavostí Novoměstska a Žďárska (2014). Kniha vyšla dvakrát, byl o ni velký zájem a autor za ni snad bude jednou vyzdvižen na nebesa Vysočiny, jak jsem napsal v tištěné recenzi.

Pavel Svoboda také založil tradici mohutných rodových setkávání. První dvě organi­zoval sám v Zubří v letech 2013 a 2017. Třetí setká­ní uspořádali další členové rodu a Sraz rodu Kosů tak proběhl potřetí 16. 9. 2023 ve Žďárci.

Nejnovějším počinem Pavla Svobody je chystaná trilogie Rostliny Vysočiny v pověstech. Právě vyšel v tišnovském nakladatelství SURSUM první díl pod názvem Stromy, keře a keříky.

Kniha obsahuje 28 rodů a v nich 38 druhů stromů, keřů a keříků. Následovat budou dva svazky o bylinách. Celkově je popsáno 290 druhů rostlin, které rostou ve volné přírodě v nadmořských výškách od 400 do 700 metrů. U každé rostliny je popis, původ vědeckých i lidových názvů, léčebné účinky a různé zajímavosti o původu rostliny a její historii, rozmnožování a podobně. Nechybějí informace o použití rostliny v kuchyni, v domácnostech, v zemědělství i průmyslu. Dozvíme se i něco o lidových tradicích, o škůdcích atd.

Autor všechny rostliny na Vysočině nalezl a pečlivě nakreslil. Texty proto doprovází skoro 3 000 perokreseb. Nechybějí další doprovodné kresby, protože Svoboda knihu obohatil ještě o pověsti a příběhy, v nichž figurují rostliny. A tak můžeme číst o nenaplněné lásce vodníka Brčála, o tom, jak se pýcha nevyplácí, o divoženkách, sudičkách, drakovi i o čertovi, kterého skolil na lopatky habr. Některé postavy byste asi nečekali, třeba Červenou Karkulku či praotce Čecha. Také se dozvíte, proč ze spisovatelova rodného kraje zubři nikdy nezmizeli.

A o kterých stromech či keřích se dozvíte každou podrobnost? Abecedně to můžeme vzít od barvínku, bezu a borovice až po topol, vrbu a vřes. Chybět samozřejmě nemohou velikáni dub a buk, ale ani jasan, jilm či kaštan, pardon jírovec! A lípa i modřín, přičuchneme k mateřídoušce, polaskáme květy hlohu, opřeme se o smrk.

Tím vším a ještě mnohým dalším nás Pavel Svoboda provede v půvabné knize, které věnoval neskutečný čas a lásku.

Zdroj:

Hynek Jurman: Rodokmen Jurmanů. Štěpánov 2021.

Foto: H. Jurman, kresby Pavel Svoboda, věnováno H. Jurmanovi