Prý tam straší! Pověsti a jejich sběratelé

Pověsti jsou lidová vyprávění často s reálným historickým základem. Rozvíjejí lidovou slovesnost a jsou zdrojem poučení i pobavení. Když bylo lidem v nelehkém životě nejhůře, sdělovali potomkům příběhy, v nichž nakonec vítězilo dobro nad zlem. Po práci si vyprávěli pro zábavu i potěšení legendy z nejstarší minulosti a zrovna tak i události ze svého sousedství, které už sami pamatovali.

Měli rádi, když vše dobře dopadlo. Utíkali alespoň takto k spravedlnosti a dobrým koncům příběhů. A tak aspoň v pověstech obdaroval duch potřebného rychtáře, permoník zas chudého havíře, vodník pomohl ševci s prodejem bot, jeho kolega utopil zlého kočího a zlý důchodní byl potrestán aspoň po smrti. Ale ne vždy to dopadlo dobře! Tak jako v životě…

Lidé si předávali i zážitky o pracném osídlování své krásné země, příběhy o hradech, o rytířích i lupičích, o hostinách, turnajích a honech, ale též o válkách a utrpeních. Když si některé příhody nedokázali vysvětlit, postavili na jeviště démonologické postavy. Vodníky, duchy, hejkaly, divoženky, čarodějnice, čerty, permoníky. Hlavním hrdinou vyprávění našich předků však zůstával člověk. Dobrý i zlý, chytrý i hloupý, zručný i nešika. Člověk prostě takový, jaký ve skutečnosti je.

Pověsti jsou i základem starých kronik. Kosmou počínaje! Staré pověsti české vydal s úspěchem Jirásek, oblíbené jsou příběhy Josefa Pavla o českých hradech, pověsti sbíral Erben, Němcová a mnozí a mnozí. Každý region má nějakou sbírku starých příběhů. Zájem o pověsti stále trvá, čtenáři touží po dobrodružných příbězích, po úsměvných historkách, někdy i hrůzách. Je dobře, že se nepřestává číst.

Kdysi jsem sepisoval historii rodného kraje a narážel přitom i na pověsti. Sestavil jsem z nich útlou sbírku Pernštejnský tis, která vyšla poprvé v únoru 1991 a obsahovala 39 pověstí. I nádherné ilustrace Stanislava Bělíka! O dva roky později vyšla poprvé skromná sbírka O jilmových huslích s 36 příběhy. Soubor Zubštejnské dědictví (vyšel 2001 a pro velký zájem opakovaně hned v roce 2002) obsahoval téměř vše z obou původních sbírek, k tomu ještě nové pověsti a také oddíl Morytáty s 13 kapitolami skutečných násilných činů. Dohromady šlo o 104 historky.

Zájemci nebyli stále ukojeni. Pod názvem Pověsti ze Zubří země vydalo v roce 2008 mé texty nakladatelství Beatris v edici Z úst do úst. A v roce 2014 je vydalo i nové vzniklé nakladatelství PUTUJEME, nástupce Beatrisu.

V roce 2008 jsem vydal také příběhy z celé republiky pod názvem Zlatý pramen s půvabnou obálkou a ilustracemi Libora Baláka. Už jen nepatrně doplněný soubor o několik nových poznatků a údajů vyšel pod původním názvem Pernštejnský tis ještě v roce 2012.  To už jsem využil ilustrace hned dvou malířů, Stanislava Bělíka a Libora Baláka.

Tehdy jsem na obálku napsal: „Jde opravdu o lidový poklad v nejlepším slova smyslu. Pár klasických pověstí o hradech a rytířích vycházelo už dříve v nejrůznějších sbírkách, některé další soustředili sběratelé, z nichž byl neúžasnější pan Josef Pavelka z Bystřice. Ale většinou jsem příběh zaznamenal a rozvinul z krátkých podání a poznámek, ať už z vyprávění pamětníků či z odkazů v kronikách, rodinných archivech i v regionální literatuře. Nejraději mám tyto krátké a pestré příhody, v nichž je skryta moudrost našich předků, občas jde až mráz po zádech, ale často nechybí to nejcennější, humor! Je to čtení i o koumácích, o poctivosti, o starých zlatých časech, o báječných lidech, o radosti…“

V letošním roce Podhorácké muzeum v Předklášteří (hned v sousedství světoznámého kláštera Porta coeli) uspořádalo interaktivní výstavu Vyprávěli, že tam straší. Je koncipovaná jako cesta krajinou a současně i lidskou představivostí. Chvíli jste ve staré chalupě, pak na hradě, ale i na hřbitově či v klášteře. A setkáváme se i se strašidelnými bytostmi z Podhorácka. Vystaveny jsou tam knihy, originály ilustrací a texty autorů. I medailonky nejznámějších sběratelů, jimiž v kraji od Pernštejna k Veveří byli Josef Soukal, František Vaigl, Leopold Mazáč, Josef Fic, Alžběta Odehnalová, Michal Konečný.

Derniéra pozoruhodné výstavy proběhne v neděli 30. srpna 2026. Od 15 hodin je na pořadu tvořivá dílna pro děti a od 16:00 budu se zájemci debatovat o pověstech, o mém setkání s nimi a především o setkávání s báječnými písmáky Josefem Pavelkou a Leopoldem Mazáčem i dokonalými kreslíři Stanislavem Bělíkem i Liborem Balákem. Možná i něco přečtu.

Literatura:

Jurman, H.: Pernštejnský tis. Zubří země, Štěpánov 2012.

Foto: Hynek Jurman, Jitka Čechová

Ilustrace: Stanislav Bělík