Článek
„Veřejná správa by se měla rychle digitalizovat, aby byl stát efektivnější.“
„Zapojení občana do využívání digitálních nástrojů by však mělo být dobrovolné.
„Mělo by se myslet na ty, kdo nepracují s moderními technologiemi. Na ně přitom nyní stát nepamatuje.“
Tak by se daly shrnout výsledky výzkumu, který v listopadu 2023 vznikl v rámci našeho projektu Digitální doba s lidskou tváří a který realizovala agentura Median. Formou on-line panelu, jenž odpovídá složení české populace, se ho zúčastnilo 1018 lidí.
Výňatek z výzkumu, více na ddlt.iure.org
Co nám výsledky říkají a jak je číst?
Jednoznačně se ukazuje, že veřejnost vnímá dvojí rozměr digitalizace. Lidé v Česku chtějí, aby byl stát efektivní, ale zároveň odmítají být nuceni do používání technologických nástrojů. Vnímají zároveň celospolečenský problém, kdy lidé nepoužívající digitální technologie jednoduše vypadávají ze společnosti, protože nemůžou využívat některé služby (tzv. digitální vylučování).
V Česku jsme bohužel zatím svědky právě spíše probíhající nucené digitalizace občanů, zatímco vnitřní digitalizace státu pokulhává. Viděli jsme to u datových schránek – ani po roce se do nich stále nepřihlásilo téměř půl milionu lidí, což je čtvrtina těch, kterým vznikla povinnost je využívat. Digitalizace tak spíše než slibované řešení nějakých problémů může občanům vytvářet problémy nové.
Dobrovolnost v digitalizaci, po které dle výsledků výzkumu volá veřejnost, by přitom mohla být již brzy upravena na ústavní rovině. Skupina senátorů totiž aktuálně usiluje o doplnění Listiny základních práv a svobod o právo být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Součástí novely je také právo platit v hotovosti - zde jde mimojiné o reakci na pasivitu Ministerstva financí, které zcela nechalo vyhnít podnět, aby za odmítání hotovosti byla sankce.
Na digitální nůžky ve společnosti reagují i další evropské země
Otázkám, zda a jak by mělo být využívání digitálních technologií pro každého jednotlivce povinné, se věnují i ostatní evropské země.
Co se týče hotovosti, dosavadní strategie na její ochranu nejsou zatím, jak vyplývá z naší nedávné analýzy, příliš účinné. Povinnost přijímat hotovost je sice upravena ve velké většině zemí, množství výjimek i chybějící sankce za odmítání hotovosti však tuto povinnost vyprazdňují a vedou ke stavu, kdy povinnost přijímat hotovost ve výsledku prakticky neexistuje.
Právu na offline se daří lépe: vyslovili se pro něj nedávno obyvatelé Ženevy, čímž se Švýcarsko stalo vůbec první zemí, která podobný ústavní článek schválila. Na negativní dopady přílišného nucení do využívání digitálních nástrojů pak efektivně upozorňují i naši kolegové z německé organizace DigitalCourage.
Uvidíme, jaký bude vývoj v Česku: zmiňovaná Ústavní změna navržená 17 senátory zatím na konci roku 2023 prošla prvním čtením a byla přikázána k projednání výborům.
