Článek
Zveřejňovat, či nezveřejňovat fotky s rozeznatelnými obličeji na internetu? To je zejména s ohledem na děti v poslední době opět předmětem vzrušených debat.
Česká bulvární média dokonce nedávno přinesla seznam českých i zahraničních celebrit, které se zavázaly neukazovat své děti na sociálních sítích. A když už, tak se zakrytými obličeji.
Zveřejňovat fotky dětí ale neodmítá jen Ewa Farna či George Clooney. Populární příspěvek se stručným názvem „přestaňte dávat fotky svých děcek na LinkedIN“ před pár dny publikovala na stejnojmennou síť i instruktorka sebeobrany Jasmína Houdek.
Zopakovala přitom ten hlavní argument: že dítě sice teoreticky může souhlasit se zveřejněním fotky, ale není schopné dohlédnout možné následky. Zejména si pak neuvědomuje, že fotka vyslaná do on-line prostoru jen tak nezmizí a může se za pár (klidně desítek) let znovu objevit. A stát se třeba nástrojem zesměšnění či šikany.
Citlivé fotografie zveřejněné samotnými rodiči, prarodiči či mateřskými školkami se navíc často vyskytují vedle dalších zneužitelných materiálů.
„U těch fotografií bývá často i jméno, často tam najdeme i rodný list, fotky z porodnice. Často se stává, že během půl hodiny dovedu zjistit, kam chodí to dítě na základní školu, jaký má kamarády, do jakých chodí kroužků, nejenom že ho vidím nahý, ale vím i, kdy mělo neštovice,“ řekla k tématu před dvěma lety Kateřina Vokrouhlíková z CZ.NIC.
Všechny tyto argumenty se objevují již několik dlouhých let, kdy se v médiích více mluví o tzv. sharentingu, v rámci kterého rodiče často až obsesivně sdílí fotky svých dětí.
V posledních době je však nutné přidat argumenty nové. Zejména ty související s rychlým rozvojem umělé inteligence.
Vyhledávače obličejů: hodně nepřesné a taky hodně přesné
Nové technologické nástroje totiž umožňují mnohem jednodušší párování a dohledávání informací. V případě fotek to pak znamená, že na základě jedné fotky obličeje daného člověka lze nalézt desítky dalších. Umožňuje to třeba webová stránka PimEyes.
Ta se pochopitelně někdy mýlí a k hledanému obličeji přiřadí jiný. Ale velmi často se také nemýlí a pokud máte „štěstí“ jako autor tohoto článku, můžete nalézt i dvacet let staré fotky vašeho obličeje, o kterých jste ani nevěděli, že vznikly.
Umělá inteligence také umožňuje z pár fotek daného člověka vytvořit fotky nové, které jsou často k nerozeznání od těch skutečných. Dostat danou osobu vizuálně do nelichotivého prostředí či pozice je bohužel velmi jednoduché.
Právě na generování falešných fotek ze snímků, které publikujeme, upozornila před rokem emotivním videem kampaň T-Mobile.
Další možnosti umělé inteligence pak nedávno předvedl web They See Your Photos. Na ten můžete nahrát libovolnou fotografii a web vám (v angličtině) popíše, co vše na fotografii vidí. V některých případech může i určit, kde přesně se lidé na fotografii nachází.
Web tak nejen demonstruje, co vše lze z obyčejné fotky vyčíst, ale také ukazuje, jak jsou naše fotky on-line využívány k trénování nástrojů umělé inteligence.
Žádné fotky, žádná data
Co tedy dělat, chceme-li se vyhnout budoucímu hněvu našich dětí za to, jakou jsme jim vybudovali digitální stopu? A ostatně jak zabránit tomu, aby zbytečně nebobtnala ani digitální stopa nás dospělých?
1) Domlouváte setkání? Stanovte pravidla
Jste-li v roli toho, kdo domlouvá rodinné či jiné společenské setkání, můžete být i tím, kdo stanoví, jaká budou pravidla focení. Domluvte se třeba, že fotit bude dle stanových pravidel jen jeden člověk. Ostatně podobně tomu bývá i na svatbách, kde je také často zvykem požádat hosty, aby nefotili na mobily, protože od focení je zde fotograf.
2) Pátrejte po tom, co se s fotkami bude dít
Pokud není možné se domluvit tak, aby za focení zodpovídal jeden člověk, domluvte se alespoň na tom, co se s fotkami, které zde lidé pořídí, bude dít. Stanovte, zda se budou nebo nebudou fotit děti. A hlavně: stanovte, zda se budou fotky sdílet veřejně na sociální sítě či jen v uzavřené skupině v rámci některé z komunikačních aplikací.
3) Ptejte se, je-li focení vůbec nutné
Nebojte se ptát, proč se na dané akci v danou chvíli vůbec fotí a co je cílem. Společné foto do archivu má smysl. Bezhlavé cvakání a automatické sdílení na sítě možná už zase tak nutné není.
4) Respektujte ty, kdo se fotit nechtějí
Pokud jste vy tím, kdo fotí, respektujte, pokud se někdo fotit nechce. Může k tomu mít jakékoliv důvody. Na některých akcích je již zvykem, že si lidé u vstupu mohou vzít barevnou nálepku a označit tak, že souhlasí s focením. Kdo nálepku nemá, ten se prostě nefotí.
5) Pozorně sledujte, co fotíte
Pokud fotíte, dbejte i na nezřetelné detaily v záběru. Řada věcí na fotce může prozradit víc, než jste zamýšleli.
Žádná sebelepší rada ani tip samozřejmě nezabrání tomu, aby se někde on-line fotka vaše či vašich dětí neválela. Minimalizovat rizika lze však poměrně úspěšně.
Přeji příjemně strávené rodinné chvíle, ať již s focením či bez!
Článek vznikl v rámci projektu Rodina a digisvět za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu NDT Rodina Ministerstva práce a sociálních věcí.
