Článek
Příprava novely by podle Výhledu legislativních prací vlády pro léta 2023-2025 měla proběhnout v první polovině roku 2023. Podle mého kolegy, výkonného ředitele IuRe Jana Vobořila, již ministerstvo financí zpracovalo přehled toho, jak k hotovosti přistupují ostatní státy Evropy.
„Ze začátku pandemie se bezhotovostní platby prezentovaly jako hygieničtější způsob placení, až později i Evropská centrální banka potvrdila, že riziko nákazy viru z bankovek je zanedbatelné. Přesto se během pandemie placení kartou, mobilem, či hodinkami velmi rozšířilo a řada států tak teď řeší, jak tuto skutečnost zrcadlit v legislativě. Přístupy přitom mohou být velmi různé,“ přibližuje Vobořil, proč je téma právě teď aktuální.
Novela zákona je připravována na základě našeho podnětu, který již v dubnu 2021 schválila Rada vlády pro lidská práva. Během přijímání podnětu se znovu objevil spor mezi Českou národní bankou a ministerstvem financí ve výkladu toho, jak lze prakticky vyložit stávající legislativu, která povinnost přijímat hotovost již obsahuje. Právě zásadní vyjasnění povinnosti hotovost přijímat je tak jedním z cílů novely.
„Případné odmítnutí hotovosti by mělo být sankcionováno, jedině tak bude stávající povinnost přijímat hotovost skutečně vymahatelná a ne jen na papíře. Počítá se zároveň s tím, že bude formulována řada výjimek. Smysl to podle nás dává například v případě různých dálkových obchodů bez fyzického předávání zboží či v případě specifických akcí, kdy lze hotovost na místě směnit. Bude to ale věcí široké diskuze, do které bude promlouvat řada hráčů. My v této diskuzi hodláme hájit zájmy zejména těch, kteří z různých důvodů bezhotovostní platby nechtějí či nemohou využívat. Věříme, že nás veřejnost finančně podpoří, abychom se tomuto tématu mohli naplno věnovat,“ vysvětluje Vobořil proces, který je na obzoru.
Hotovost byla v Česku v centru dění přitom již před pár měsíci, kdy s návrhem zakotvit ji v ústavě přišla senátorka Jitka Chalánková. Vhodnějším řešením, než změna ústavy, je ale podle nás právě podrobnější úprava v zákoně, která bude řešit sporné otázky a bude tak lépe předcházet výkladovým rozporům, které jsou problémem dnes.
Ve výše uvedeném videu ke kampani vysvětlujeme, že bezhotovostní platby mohou představovat zásah do soukromí, data o platbách mohou využívat například marketéři. Plně bezhotovostní společnost je pak vystavena riziku zvýšeného státního dohledu. Hotovost je dobré zachovat také proto, že k jejímu užívání není třeba narozdíl od nefyzických transakcí elektřina či internet, v případě krizové situace tedy nehrozí kolaps plateb. Již dnes jsou navíc vytvářena místa, kde se hotovostí platit nedá a někteří lidé tak mohou být z čerpání služeb a podílení se na veřejném životě vyloučení.
Sbírku s názvem Pohotovost pro hotovost spouštíme v rámci širší kampaně Právo na analog, ve které dlouhodobě usilujeme o to, aby lidé nemuseli využívat některé digitální technologie, pokud sami nechtějí. V nedávné době jsme upozornili na rizika plošného zakládání datových schránek, načež od záměru zákonodárci alespoň částečně ustoupili. V červnu loňského roku jsme pak v otevřeném dopise ministerstvu zdravotnictví navrhli umožnit očkování bez on-line registrace a takto fungující centra následně slavila veliký úspěch.
Na aktivity naší organizace ve prospěch hotovosti je samozřejmě možné přispět i hotově. Od veřejnosti jsme již nasbírali řadu podnětů: lidé upřednostňující hotovost naráží na problémy s parkováním, s objednáním občerstvení ve vlaku, ale i na podniky, kde lze platit pouze kartou. Problémem ale může být i to, že někteří obchodníci navyklí na platby kartou nemají dostatek bankovek či mincí na vracení. Naše aktuální sbírka je tedy on-line, lidé nás ale pochopitelně můžou podpořit kdykoliv i hotovostí, ať už přes složenku, či oproti potvrzení o daru.
