Článek
Data z průzkumu zadaného INADVISORS potvrzují, že 72 % lidí muselo zadat stejný údaj více úřadům, přestože ho stát již měl k dispozici. Současně 45 % respondentů muselo řešit záležitost osobně, i když existovala možnost online vyřízení.
Digitalizace sice šetří lidem čas, zároveň ale naráží na zásadní bariéry v podobě nepropojených systémů, zastaralých procesů a slabého řízení. Podle průzkumu realizovaného prostřednictvím platformy Instant Research společnosti Ipsos muselo 45 % respondentů v posledním roce řešit záležitost osobně i přesto, že existovala možnost online vyřízení. Téměř polovina dotázaných (47 %) pak uvedla, že při vyřizování jedné agendy byli nuceni kombinovat digitální kroky s fyzickou návštěvou úřadu.
Největší bariérou nejsou technologie, ale fungování státu
Respondenti jako hlavní překážku funkční digitalizace nejčastěji označují nepropojené systémy a agendy, což jako problém uvedlo 36 % z nich. Tento strukturální nedostatek se promítá i do každodenní zkušenosti občanů – 72 % respondentů muselo v minulosti stejný údaj zadávat více úřadům opakovaně. Data tak ukazují, že stát ani v digitálním prostředí nedokáže efektivně pracovat s informacemi, které již má k dispozici.
Výsledky potvrzují, že digitalizaci nelze zužovat jen na úroveň IT řešení. Pokud se nezmění samotné procesy a způsob řízení agend, digitální nástroje pouze kopírují původní byrokracii. Občan se pak místo jednoho jednoduchého kroku pohybuje mezi systémy, formuláři a úřady – jen částečně online.
Přínosy lidé vnímají, systémové problémy ale přetrvávají
Z hlediska uživatelské zkušenosti hodnotí 65 % respondentů digitální služby státu jako srozumitelné. Současně 73 % respondentů uvádí, že jim digitální služby alespoň částečně šetří čas. Průzkum tak potvrzuje, že potenciál digitalizace lidé vnímají – zároveň ale narážejí na skutečnost, že bez zásadních změn v organizaci a řízení veřejné správy zůstává tento potenciál nevyužitý.
Důvěra v digitalizaci souvisí s řízením a výsledky
Veřejnost je rozdělena také ve vnímání schopnosti státu digitalizaci efektivně řídit. Polovina respondentů je přesvědčena, že stát digitalizaci zvládne, druhá polovina je vůči tomuto očekávání spíše skeptická. Zároveň 73 % respondentů uvádí, že je zajímá, kolik stát za digitalizaci platí a zda náklady odpovídají přínosům pro občany.
Lidé dávají jasně najevo, že digitální stát pro ně není jen otázkou moderních aplikací, ale i schopnosti státu projekty účelně a účinně řídit, propojovat a vyhodnocovat jejich reálný dopad. Bez transparentního řízení, jasné odpovědnosti a změny procesů bude důvěra v digitalizaci jen velmi těžko růst.
Digitalizace jako nástroj, ne cíl
Výsledky průzkumu tak ukazují, že skutečnou výzvou není samotná digitalizace, ale širší reforma fungování státu. Technologie mohou být důležitým nástrojem, samy o sobě ale nezajistí méně administrativy, kratší lhůty ani lepší zkušenost občanů – pokud nejsou doprovázeny změnou procesů, jasným vlastnictvím agend a efektivním řízením napříč úřady.
Digitalizace sama o sobě nic neřeší. Pokud stát nezmění procesy a nastavení odpovědnosti, jen přesune byrokracii z papíru do počítače. Klíčové bude, jestli stát dokáže digitalizaci skutečně řídit – tedy nastavit jasnou odpovědnost, měřit výsledky a ukázat, že investice přinášejí konkrétní přínos pro občany.
O průzkumu: Sběr dat byl realizován v dubnu 2026 prostřednictvím platformy Instant Research společnosti Ipsos na reprezentativním vzorku 1 575 respondentů v České republice.
