Článek
Vozidlo, o kterém je řeč, vzniklo v době vstupu Spojených států do první světové války, což bylo výrazným impulzem pro celý americký průmysl. V té době již Britové používali na bojištích tanky romboidního tvaru Mark.I až Mark.V a zprávy o jejich nasazení se dostávaly i do USA. V té době se generál John A. Johnson z ženijní služby US Army začal zabývat myšlenkou, že by se podobné vozidlo mohlo vyrábět i v USA.
Jako ženista měl největší obavy ze stálých a polních opevnění nepřítele. Také věděl, že velmi účinným prostředkem pro jejich ničení je plamenomet. Stejně jako to, že plamenomet má krátký dosah a obsluhy trpí při útocích značnými ztrátami. Jeho cílem bylo vytvořit plamenometný tank, který by tuto smrtící zbraň s velkým psychologickým efektem dostal na účinnou vzdálenost od opevnění, což bylo necelých 100 m.
Předvádění parního tanku krátce po dokončení
Johnsonův projekt posoudil a schválil Massachusettský technologický institut MIT (Massachusetts Institut of Technology). Výroby se ujala společnost Stanley Motor Carriage Company, která se zabývala výrobou velmi úspěšných parních automobilů, dokonce i v závodních verzích. Financování ve výši 60 000 USD (kolem 1.1 mil USD v dnešních cenách) zajistila obuvnická firma Endicott-Johnson z New Yorku a bostonští bankéři Phelan a Ratchesky.
Tvar tanku byl silně inspirován britskými vzory, ale k pohonu měl sloužit parní stroj. To mělo několik důvodů. Tank musel mít dostatečné pancéřování, takže se počítalo s hmotností kolem 50 tun. Dostatečně výkonné spalovací motory pro pohon takového monstra nebyly k dispozici, zatímco pro parní stroj to nebyl žádný problém. Navíc parní stroj nabízí stabilní výkon v širokém rozmezí otáček, takže vystačí jen s jednoduchou (nebo žádnou) převodovkou. Kromě toho byl parní stroj zdrojem vysokotlaké páry, zajišťující dostatečný dosah plamenometu.
Parní tank při jízdních zkouškách
K pohonu sloužily dva dvouválcové parní stroje Doble, používané pro pohon parních tramvají, s celkovým výkonem 370 kW. Páru dodávaly dva kotle, spalující petrolej. Výkon byl přenášený pomocí dvojstupňové převodovky a protože u parního stroje je jedno, kterým směrem se otáčí, byla maximální rychlost 6 km/h stejná pro jízdu vpřed i vzad. Kromě toho byl „na palubě“, jako zdroj tlaku pro plamenomet pomocný petrolejový motor s výkonem 26 kW.
Hlavní výzbrojí byl plamenomet Flame Projector Tractor Type Mk.I s dosahem 90 m umístěný v přední kabině. Pomocnou výzbroj tvořily čtyři kulomety Browning M1917 ráže 7,62 mm ve dvou sponsonech na bocích, podobně jako u britských tanků. Osádku vozidla tvořilo 8 mužů: Velitel, řidič, mechanik, střelec z plamenometu, a čtyři střelci z kulometů. Na přední části tanku byly čtyři „ostruhy“ na trhání překážek z ostnatého drátu, vytváření průjezdu a průchodů pro doprovodnou pěchotu.
Pohled na zsdní část tanku
Tank byl celkově delší, vyšší a mnohem těžší než britské typy Mark. Celková hmotnost byla téměř 51 t (Mark IV vážil 27 nebo 29 t podle verze). Tank byl 10,6 m dlouhý, 3,8 m široký a 3,2 m vysoký. Pancéřování mělo chránit osádku proti palbě ručních zbraní a střepinám granátů polního dělostřelectva. Největší problémy by při reálném nasazení představoval terén, přehradná palba těžkých těl a miny respektive nástražné výbušniny.
Postaven byl jen jeden kus, který byl v dubnu 1918 prezentován v Bostonu a následně na několika přehlídkách. V červnu byl tank přepraven do Francie k testům. Pro povzbuzení morálky byl pojmenován America. Předvádění se účastnil osobně i generál John Pershing.
Tank dostal pro povzbuzení morálky jméno America
Ve Francii byla provedena jedna konstrukční úprava. Plamenomet byl přemístěn do otočné věžičky na stropě kabiny. Při testech se osádky potýkaly s přehříváním strojů, které se nikdy nepodařilo spolehlivě vyřešit. Než byly testy dokončeny válka skončila kapitulací Německa a pro podobně komplikované a jednoúčelové vozidlo nebylo v poválečné US Army místo. Nicméně vidět vozidlo vypouštějící páru a chrlící 100 m dlouhé ohnivé jazyky, by musel být pro pěšáky, z nichž mnozí v životě neviděli ani auto, bezesporu traumatizující zážitek. Tank skončil ve šrotu. America bylo největší obrněné vozidlo postavené během první světové války v USA.
Abyste nemuseli hledat další díly, připravili jsme pro Vás:
Zdroje:
B.T. White. 1970. Tanks and and other Armored Fighting Vehicles 1900-1918. Blandford Press, London, England.
R.E. Jones, G.H. Rarey and R.J. Icks. 1930. The fighting tanks since 1916. The National Service Publishing Company, USA.
Vilkata. Landships Forum. August 7, 2005, and May 16, 2007
