Článek
Vrchní státní zastupitelství v Praze neposkytlo poslanecké vyšetřovací komisi ke kauze Dozimetr požadované písemnosti a informace - uvedl na svém webu Deník P. Sofistikovaným výkladem pak své rozhodnutí zdůvodnilo, jednou z klíčových vět je, že jednací řád vyšetřovací komise totiž předně nezakotvuje subsidiární použití trestního řádu pro jednání vyšetřovací komise.
Deník P pak rozebírá motivaci státního zastupitelství - viz nadpis tohoto článku. Nelze vyloučit, že žalobci „podcenili“ výpovědi spolupracujících obviněných před soudem a další ranou bylo zřízení vyšetřovací komise, kdy její předseda Jindřich Rajchl naprosto logicky a legitimně argumentuje těmito výpověďmi, protože buď spolupracující obvinění lhali a pokud ne, pak bylo povinností orgánů činných v trestním řízení jít dále po stopě peněz, kterými měly být financované politické subjekty TOP 09 a STAN. Polemiky o financování těchto dvou subjektů se táhnou již dlouhá léta, velice zajímavé postřehy zazněly již před několika lety na alternativních webech, ale Seznam je neumožní zde zveřejnit. Podotýkám, že řeším informace, nikoliv místo, kde byly zveřejněné.
Pokud by se potvrdilo, že část peněz byla skutečně použitá k financování politických subjektů, byla by to nejspíš jejich politická smrt. To samé ale platí i pro státní zastupitelství, pokud by se prokázalo, že v dané věci nekonalo včas či vůbec. Hraje se o velmi mnoho, proto je odpor VSZ v Praze do jisté míry logický.
Víra ve fungující právní stát je bohužel skoro pravidelně nahlodávána kauzami, které ukazují na možnost ovlivnění zákonodárného procesu, správního procesu, trestního řízení i soudního procesu. Naposledy červená kontrolka zablikala v úterý 1.9.2026 na ČT 1, kdy jsme mohli shlédnout v rámci publicistického cyklu Rozpleteno díl nazvaný Svědek z cely.
Nabízí se paralela s vyšetřovací komisí ke kauze Bečva. I tehdy byla komise zřízena, ačkoliv probíhalo trestní řízení. Vládní koalice vyšla opozici vstříc. Komise pak v závěrečné zprávě poznamenala:
Bečva
Proč tak rozdílný přístup orgánů činných v trestním řízení je záhada. Státní zastupitelství svým přístupem možná inspiruje nynější poslaneckou většinu, aby novelizovala zákon o státním zastupitelství, trestní řád i jednací řád poslanecké sněmovny tak, aby pravomoci vyšetřovací komise byly stanoveny striktněji. Státní zastupitelství je pouze součást moci výkonné. Z tohoto pohledu je jeho odpor kladený vyšetřovací komisi do jisté míry kontraproduktivní. Moc zákonodárná představuje strop v hierarchii a současně odráží vůli voličů. Protože nemáme zákon o obecném referendu, vůle voličů je zásadní věc. O možném propojení aktérů kauzy Dozimetr včetně předsedy hnutí STAN Víta Rakušana bylo napsáno dost. Je dosud nezodpovězenou otázkou, jakou roli hrál zesnulý Věslav Michalik, na jehož jméno se ve spojitosti s hnutím STAN velice rychle mediálně zapomnělo.
Kolik stránek ve vyšetřovacím spisu věnovala policie právě Věslavu Michalikovi dodnes nevíme. Kdo střeží toto tajemství?
Státní zastupitelství je dlouhodobě kritizováno za dílčí excesy, kterých ale není zrovna málo a zpravidla nešlo o kauzy „obecního významu“. Nelze vyloučit, že přístup pražského VSZ k práci vyšetřovací komise vyvolá reakci. O novele zákona o státním zastupitelství i o novele trestního řádu se hovoří roky. Pokud by se státní zastupitelství nyní „střelilo do vlastní nohy“, nemusel by to být z hlediska dlouhodobé perspektivy špatný krok a výsledkem by mohly být kvalitní novely, které státním zástupcům rázně vymezí jejich hřiště.
