Článek
Každý rok hledají v Česku nový domov tisíce pejsků. Někteří čekají v útulcích, jiní se rodí v chovatelských stanicích a další bohužel pocházejí z nekalých praktik. Stále více lidí si naštěstí uvědomuje, že jejich rozhodnutí může ovlivnit nejen život jednoho konkrétního zvířete, ale celý systém zacházení se psy v naší zemi.
Etický útulek má jasná pravidla
Pracovníci takového zařízení vždy požadují setkání s potenciálním páníčkem a zajímají se o životní podmínky, které může zvířeti nabídnout. Chtějí znát jeho předchozí zkušenosti se psy a důvody, proč hledá nového společníka.
Dobrý útulek také poskytuje komplexní informace o zdravotním stavu psa, jeho povaze a případných zvláštnostech v chování. Nikdy neskrývá problémy, a naopak upřímně sděluje vše podstatné, protože cílem není umístit psa kamkoliv za každou cenu, ale najít mu skutečně dobrý domov. Většina útulků je ochotna pomoci i v době po adopci, pokud se objeví nějaké počáteční potíže.
Dalším znakem kvality je možnost návštěvy zařízení a osobního seznámení se psem. Seriózní útulky nevyžadují okamžité rozhodnutí a dávají zájemcům čas na rozmyšlenou. Často pořádají akce, kdy mohou lidé psy venčit, a tak poznávat jejich povahy.
Láska na první pohled? U adopce pejska to chce i rozum.
Varovné signály u chovatelů a prodejců
Množírny a nepoctivci umějí na internetu napodobovat vzhled seriózních chovatelů. Prvním podezřelým znamením bývá nabídka více plemen najednou. Skutečný chovatel se obvykle specializuje na jedno nebo dvě plemena, kterým rozumí. Stejně podezřelé je, když má prodejce neustále k dispozici štěňata a nabízí rychlý odběr.
Dalším varovným momentem je odmítání návštěvy místa chovu. Seriózní chovatelé naopak na návštěvě trvají, protože chtějí vidět budoucí majitele osobně. Pokud prodejce navrhuje předání psa na parkovišti, na neutrálním místě, nebo dokonce nabízí dopravu, jedná se téměř jistě o nelegální zdroj.
Cena není v této problematice tak úplně vypovídající kritérium, ačkoli velmi nízká částka je sama o sobě podezřelá. Důležité jsou průvodní dokumenty, zdravotní záznamy a ochota prodejce vše doložit.
Průkaz původu není jediný ukazatel kvality
Mnoho z nás se mylně domnívá, že absence PP automaticky znamená nelegální chov. Realita je složitější. Průkaz původu vystavuje Českomoravská kynologická unie pro štěňata z registrovaných chovatelských stanic, kde oba rodiče splňují přísné podmínky chovnosti s důrazem na zdraví a genetiku. Ovšem ne každý chovatel musí být registrovaný, a proto jeho zvířata nemusí nutně tento průkaz mít. I tak mohou pocházet z výborných podmínek.
Naopak pozor na situace, kdy chovatel tvrdí, že je registrovaný pod ČMKU, ale některá štěňata ve vrhu prý PP nemají. Všechna štěňata z registrovaného chovu na něj mají automaticky nárok. Taková výmluva může znamenat, že štěňata pochází z jiného zdroje, nebo že jde o nekalou praktiku.
Množírny žijí z těch, kteří vybírají podle ceny.
Co zjistit před konečným rozhodnutím
Požadujte vidět matku, ideálně i otce. Pozorujte, v jakém prostředí štěňata vyrůstají a jak se chovají. Pokud jde o registrovaný chov, chovatel vám poskytne průkaz původu. U neregistrovaných chovatelů požadujte zdravotní záznamy rodičů a veterinární dokumentaci.
Štěně by mělo mít provedená očkování odpovídající věku a odčervení. Seriózní chovatel vám doporučí vlastního veterináře, který psa zná, a nebude mít problém s tím, když si necháte zvíře před převzetím zkontrolovat u nezávislého veterinárního lékaře.
U adopce z útulku zjistěte co nejvíce o minulosti psa. Pracovníci útulku by měli být schopni popsat jeho povahu, zvyky a případné problémy. Mnohé útulky nabízejí dočasnou péči jako test, kdy si můžete psa vzít domů na týden nebo dva a teprve pak se definitivně rozhodnout. Tato možnost výrazně snižuje riziko neúspěšné adopce.
Pokud máte podezření, že jste narazili na množírnu nebo nelegálního prodejce, můžete situaci nahlásit na odbor veterinární péče krajské veterinární správy nebo ochranářským organizacím.
Zdroje: Inspirace od tety, iFauna
