Hlavní obsah
Hobby, chovatelství a volný čas

K psům se chovají jako k dětem, ale jakmile přijde to pravé, letí rychle z domu

Foto: Freepik

Rexík byl šťastný, dokud ho jeho majitelé nedali pryč. Už je pro ně jen přítěží, protože čekají opravdové dítě.

Mazlíček jako dítě? Ale jen do chvíle, než přijde to skutečné. Příliš často se láska ke zvířatům vytrácí ve chvíli, kdy by měla ukázat svou opravdovost, když přichází zásadní změna. A zvíře pak trpí kvůli odloučení.

Článek

Znáte ve svém okolí lidi, kteří svému psovi kupují drahé oblečky a slaví jeho narozeniny s dortem? Sledujete na sociálních sítích páry, které svého čtyřnohého miláčka vozí v kočárku a označují ho za své dítě? Vidíte, kolik času a peněz někteří majitelé věnují svým mazlíčkům, často více než mnozí rodiče svým skutečným potomkům.

Je to dojemné, někdy až pohnuté. Láska ke zvířatům je krásná lidská vlastnost. Když se však do čtyřnohého společníka promítají naše neuspokojené rodičovské instinkty, hraničí tato náklonnost s něčím, co možná láskou ani není.

Když přijde skutečné štěstí

A pak přijde ten den. Dva proužky na testu, slzy radosti, telefony příbuzným. „Budeme mít miminko!“

Pro mnohé páry je to okamžik největšího štěstí v životě. Pro jejich dosavadního chlupatého chlapečka či holčičku to však často znamená začátek konce. Najednou se z milovaného člena rodiny stává problém, který je třeba rychle vyřešit.

Smutná realita

„Co když bude žárlivý na dítě?“ „A ta hygiena…“ „Na psa nebude čas.“ Argumenty se rojí jeden za druhým, jenže kde se najednou poděla ta bezpodmínečná láska?

Pes, který dosud spal v posteli a měl vlastní Instagram účet, se rázem proměnil v hygienické riziko. Následuje tiché hledání dobrých rukou nebo cesta do útulku.

„Kvůli miminku bohužel musíme najít pro Rexíka nový domov…“ Majitelé nedají zvířeti ani šanci se projevit, přitom většina z nich děti miluje. Chápu, když vzniknou nějaké zdravotní komplikace, často jde však čistě jen o to, si ulehčit život.

Realita útulků

V útulcích to znají až příliš dobře. Desítky psů se ocitají bez domova ne kvůli agresi, nýbrž kvůli těhotenství majitelek. Psi, kteří byli zvyklí na měkké pelíšky, najednou čekají za mřížemi na nový domov.

Kdy je láska opravdová?

Existují samozřejmě rodiny, které postupují jinak. Majitelé svého psa na příchod miminka připravují postupně. Protože chápou, že zodpovědnost nezaniká kvůli změně životních okolností.

Pes nečeká návrat svého majitele proto, že by nerozuměl situaci. Čeká proto, že jeho láska je skutečná a bezpodmínečná. Na rozdíl od té naší.

Paradox lásky

Možná si říkáte, že je to přehnaně dramatické, že je to přece jen pes. Jenže právě v tom je ten paradox, ještě včera to „jen pes nebyl“.

Ještě včera to bylo naše dítě, náš nejlepší přítel. Co se změnilo? Pes zůstal stejný, změnili jsme se my.

Otázka zodpovědnosti

Než si příště pořídíme zvíře, měli bychom si položit otázku. Jsme skutečně připraveni na zodpovědnost, která trvá celý jeho život? Dokážeme milovat i tehdy, když se naše okolnosti změní?

  1. Zvíře není dočasná výplň prázdnoty v našich životech.
  2. Není to hračka, kterou odložíme, když ztratí svou funkci.
  3. Je to živá bytost s city, se schopností milovat a trpět.

Nebuďte sobečtí

Skutečná láska se vždy pozná v těžkých chvílích. Pokud sáhneme po nejjednodušším řešení a zbavíme se problému bez slitování, milovali jsme především sebe sama. Láska bez zodpovědnosti není láska, zvířata si zaslouží více.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz