Článek
„Jdu si koupit jablka, jestli to bude jako ostatní produkty v nedávné době, tak nás čeká radikální zdražení.“ Tato myšlenka pronásleduje mnoho spotřebitelů při cestě do obchodu. Ale má to opravdu smysl?
Potravinová inflace se stala součástí každodenních konverzací a způsobuje obavy o rodinné rozpočty. Když se podíváme na nedávný vývoj, můžeme pozorovat znepokojivý trend: nejprve ptačí chřipka výrazně ovlivnila cenu vajec, poté slintavka se promítla do cen hovězího masa a mléčné výrobky rovněž zaznamenaly cenový nárůst už v loňském roce. Máslo si lidé kupují méně.
Aktuální situace s jarními mrazíky přináší další důvod k obavám. Ovocnáři se pravděpodobně stanou hlavním tématem zpravodajství v nadcházejících dnech, což poskytne obchodníkům další příležitost k úpravě cen. Obchodní řetězce často reagují na mediální zprávy o potenciálních problémech v dodavatelském řetězci preventivním zvýšením cen, aniž by se skutečný dopad na nabídku a poptávku stihl projevit.
Spotřebitel se tak ocitá v paradoxní situaci: měl by nakupovat podle toho, co se aktuálně řeší v médiích? Když zpravodajské kanály ohlašují potenciální problémy s určitou komoditou, rozumnou reakcí by mohlo být nakoupit ji dříve, než dojde k předpokládanému zdražení. Tím však spotřebitelé nechtěně přispívají k vytvoření krátkodobé zvýšené poptávky, která může sama o sobě vést ke zdražení.
Obchodní řetězce mezitím využívají situace a s odkazem na „objektivní tržní podmínky“ upravují ceny. Často přitom nerozlišují mezi skutečnými dopady události a mediálním obrazem, který může problém zveličovat. V konečném důsledku tak dochází ke zdražování, které může být v některých případech nepřiměřené skutečné situaci na trhu.
Otázka „Máme jít nakupovat?“ tak získává úplně jiný rozměr. Spotřebitel balancuje mezi snahou o rozumné hospodaření a odmítnutím stát se obětí uměle vytvořené paniky. Zatímco postava z filmu Kameňák se ptá ženy, jestli má žízeň, tak nakupující čelí složitější situaci: má nakoupit nyní, s vědomím, že tím přispívá k potenciálnímu zvýšení cen, nebo vyčkat a riskovat, že zaplatí ještě více?
Realita nakupování tak stále více připomíná strategickou hru, v níž jsou spotřebitelé nuceni analyzovat mediální zprávy, předvídat chování obchodníků a hledat správné načasování svých nákupů.
Ve světě, kde se ekonomické, mediální a spotřebitelské faktory tak úzce prolínají, se běžný nákup stává komplexní činností vyžadující informovanost a strategické myšlení. Milý obchodníci, nakupovat budeme muset všichni, otázkou však zůstává, za jakých podmínek a za jakou cenu.
