Článek
Musím se s vámi podělit o naprosto úžasné zjištění, které mě nedávno potkalo na mé cestě za hezčím a zdravějším tělem. Víte, jak nám všichni říkali, že s věkem přichází moudrost? Zapomněli dodat, že s ní ruku v ruce přichází i metabolismus lenivějšího než puberťák o prázdninách. Ano, je to tak, přátelé. Ten zázračný systém, který kdysi spálil pizzu, čokoládu i nějaké to pivečko se rozhodl odejít do předčasného důchodu.
Kdysi to bylo tak jednoduché
Trocha pohybu, sem tam salát místo řízku a kila šla dolů jako zázrakem. Prostě jsem se hýbala a jedla pestře, což mi schvaloval i můj trenér. Jenže ouha, co fungovalo ve dvaceti, ve třiceti už jaksi nefunguje. Metabolismus se totiž rozhodl, že na takové primitivní triky už neskočí. On chce vědu. Precizní, nemilosrdnou, otravnou vědu.
Jídelníček dle tabulek
A tak jsem konečně prozřela a pochopila geniální jednoduchost všech těch fitness influencerů, kteří na Instagramu sdílejí své kuře s rýží a brokolicí. Dříve jsem si myslela, že jsou to masochisté bez chuťových buněk a radosti ze života. Nyní chápu jejich moudrost. Oni totiž nepodlehli odříkání, ale čiré praktičnosti.
Vědí, že zapisovat do kalorické tabulky pořád to samé jídlo je mnohem jednodušší než se snažit spočítat, kolik kalorií má domácí boloňská omáčka s patnácti ingrediencemi, u kterých nevíte, jestli ta mrkev vážila 85 nebo 87 gramů.
Mimochodem, mluvila jsem o zápisu do kalorických tabulek? Tato zábavná aktivita se stala mým novým koníčkem. Nic neposiluje vztah k jídlu lépe než rituál, kdy před každým soustem vytáhnete digitální váhu a zapisujete si, kolik vážil ten kousek kuřete, než jste ho snědli.
Restaurace už samozřejmě vynechávám
Protože složení jídla bych ze servírky nevytáhla ani kleštěmi a na to já prostě nemám nervy. Ano, i proto ti fitnessáci mají radši s sebou krabičky, už to chápu. Je to jediný způsob, jak si udržet příčetnost v šíleném světě neidentifikovatelných kalorií a tajných receptur šéfkuchařů.
A ta pestrá strava, kterou nám všichni tak doporučují?
To je evidentně koncept vymyšlený někým, kdo nikdy nepočítal kalorie. Každá přidaná ingredience je jen dalším číslem, které musíte zapsat do své tabulky, dalším problémem, který musíte vyřešit. Takže zapomeňte na kulinářské experimenty a exotické suroviny. Vítejte ve světě, kde je ideální jídlo to, které má už předem spočítané nutriční hodnoty na obalu, ideálně v jednom balení na jednu porci.
Chuť a radost z jídla?
To jsou přežitky z dob, kdy jste si mohli dovolit jíst, co vám chutná. Nyní jíte to, co můžete spočítat. Gastronomické potěšení se stává luxusem rezervovaným pro cheat day, který stejně strávíte v úzkostech z toho, jak moc jste překročili svůj denní limit a kolik hodin na běžeckém pásu to bude stát.
Splnění kroužků na fitness náramku
Nebeská radost. Cvičení splněno, kroky splněny, kalorie splněny, tak se jdu ještě nadšeně projít, protože jsem přece úžasná a disciplinovaná. Jenže doma mě čeká krutá realita: aplikace na počítání kalorií hlásí, že mám zase jíst.
Další kolo vážení, počítání, zapisování. Další sesypání psychiky z toho, že jsem jen kousek od toho, abych snědla celou čokoládu místo vyváženého fitness jídla číslo tři, varianta B, přesně podle rozpisu.
Takže ano, konečně jsem osvícená
Chápu teď, proč je jednodušší jíst dokola stále to samé, i když mě při pohledu na další porci kuřete s rýží přepadá touha vrhnout se z okna. Je to jednoduché, je to spočitatelné, je to vědecky podložené. Metabolismus dostal přesně to, co chtěl: čísla, gramy, kalorie. Zdravé stravování podle aplikace? To není o tom, co jím, ale co zvládnu poctivě zapsat.
A kdo ví, možná jednou přijde den, kdy se můj metabolismus slituje a vrátí se ty staré dobré časy, kdy stačilo občas vynechat dezert. Do té doby mě najdete u stolu s digitální váhou, kalkulačkou a výrazem naprosté radosti, když zjistím, že jsem se do svého denního limitu vešla o celých 17 kalorií.
Všem, kdo si tím taky procházejí, přeju pevné nervy a výpadek proudu, který umlčí všechny kalorické kalkulačky světa.
