Článek
Lukáš si vždy myslel, že má dobrý radar na zlatokopky. Po třech vztazích, které skončily, jakmile se ukázalo, že jeho peněženka je zajímavější než jeho osobnost, byl přesvědčený, že pozná falešný úsměv na sto metrů. A pak potkal Karolínu.
Dvaadvacetiletá kráska s modrýma očima a smíchem, který by roztavil i železo. Když mu při jejich prvním rande vyprávěla, jak miluje českou kuchyni a jak ráda vaří podle receptů po babičce, málem jí nabídl klíče od bytu na místě. Pro pětatřicetiletého, dobře situovaného muže, který zažil tolik zklamání, to bylo jako najít jehlu v kopce sena.
„Lukáši, udělám ti svíčkovou, že na ni nikdy nezapomeneš,“ slibovala s rozzářenýma očima při jejich třetí schůzce. A on tajně doufal, že tohle bude jiné.
Karolína ho začala zvát k sobě domů na večeře, které byly opravdu božské. Pečená kachna se zelíčkem a knedlíkem jako od babičky, svíčková se smetanovou omáčkou jako od maminky, a bramboráky voňavé po česneku a majoránce. Lukáš pokaždé žasl nad jejím talentem a péčí, se kterou jídlo připravovala. Vždy ho usadila v obýváku s dvojkou červeného, zatímco ona „dokončovala poslední detaily“ v kuchyni. Ty detaily obvykle netrvaly dlouho, ale kdo by zpochybňoval výsledek?
Co Lukáš nevěděl, bylo, že Karolína nikdy v životě neuvařila nic složitějšího než instantní nudle. Její „kulinářské umění“ spočívalo v rychlém telefonátu do nejbližší restaurace, která měla i rozvoz. Svou strategii měla dokonale propracovanou, vždy se ujistila, že objednávka dorazí těsně předtím, než se Lukáš objevil u jejích dveří.
Karolína nebyla zlá osoba, jen pragmatická. Už od střední školy věděla, že její krása je kapitál, který lze dobře investovat. Proč se trápit v práci nebo se učit dovednosti jako vaření, když stačí okouzlit správného muže? A Lukáš byl po všech stránkách správný muž, úspěšný, atraktivní, a což bylo nejdůležitější, s bankovním kontem, které slibovalo bezstarostný život.
Lukáš začínal snít o společné budoucnosti. Po letech cynismu a zklamání konečně potkal ženu, která ho milovala pro něj samotného, ne pro jeho bankovní účet. Ženu, která by klidně vařila celý den, jen aby ho potěšila. Jak naivní byl.
Minulý týden byli zase u ní doma. Lukáš otevřel láhev drahého vína, povídali si dlouho do noci a nakonec tam přespal. Ráno se probudil dříve než ona, a zatímco připravoval kávu, slyšel, jak se Karolína vrtí v posteli.
Když chtěl vyhodit odstřižený kousek krabice od mléka do koše, zahlédl tam krabice od jídla s logem restaurace, které si všiml, když za ní přijel. Zůstal stát nad košem jako hromádka neštěstí, a Karolína to šla zachránit.
„To to není tak, jak to vypadá,“ koktala a červenala se.
„A jak to tedy je?“ zeptal se s předstíraným klidem, i když mu v hlavě začínala bouchat žilka. „Přebalila jsi restaurační jídlo do vlastních misek a tvářila se, že jsi ho uvařila? To je tvoje kulinářské umění?“
„Já jen… chtěla jsem ti udělat radost,“ hlesla.
„Udělat radost, nebo dojem?“ smál se hořce. „Kolik času jsi strávila v kuchyni, když jsi mě pozvala na večeři? Deset minut přendáním jídla z krabic?“
Její mlčení bylo dostatečnou odpovědí.
„Víš, co je na tom nejsměšnější?“ pokračoval. „Že bych ti odpustil, kdybys prostě řekla pravdu. Že neumíš vařit. Že jsi nikdy nevařila. Ale ty sis vytvořila celou falešnou osobnost, jen abys zaujala chlapa.“
„To není…“ začala, ale zarazila se, když viděla jeho výraz.
Celý ten obraz, který si Lukáš vytvořil, domácí kuchařinka s talentem po babičce, se rozpadl jako domeček z karet. A s ním i jeho naděje, že konečně našel někoho upřímného. Čert ví, v čem všem mu ta holka lhala.
Zatímco si bral své věci, přemýšlel, kolik dalších lží spolkl i s tou údajně domácí svíčkovou. Možná byl skutečně osamělý, když tak zoufale toužil věřit, že někdo může chtít víc než jeho účet. Musí uznat, že na tuhle svíčkovou do konce života nezapomene.
Když za sebou zavřel dveře bytovky, sedl do auta a pustil si svůj oblíbený playlist. Hořce se usmál a v duchu si řekl: „Další zkušenost do sbírky.“ Svět je plný falešných úsměvů a vypočítavých lidí. Možná by si měl pořídit psa, ten aspoň předstírá lásku jen za misku granulí, ne za výlet na Maledivy.
