Článek
Jako dnes asi každý, i já mám na mobilu (respektive počítači) sociální sítě. Před mnoha a mnoha lety jsem zakládala profil na Facebooku, postupně jsem nainstalovala taky Instagram a nakonec i tehdejší Twitter, dnešní X. Pamatujete si své úplně první příspěvky? Krátké věty psané ve třetí osobě. Šmarjá. Pak přišly fotky…fotky úplně všeho s rádoby vtipným komentářem. A nakonec samozřejmě videa „ze života“. A někde mezi tím zvířátkové filtry a scary faces. Člověk si tehdy nedával příliš velký pozor, co vlastně s kým sdílí a co o sobě prozrazuje za informace.
Dnes je situace docela jiná. Každý má svůj účet zablokovaný proti všemu a proti všem a tak trochu doufá, že mu to k něčemu bude. Rozumný člověk už nenahrává žádné osobní fotografie či videa a bože chraň před sdílením obsahu s malými dětmi.
Při scrollování obsahu se jeden nepřestává divit, jak sociální sítě generují cílenou reklamu. I já jsem nejednou žasla nad tím, že večer jsme se doma bavili o tom, že by to chtělo zapracovat na cizích jazycích a druhý den už na mě vykukovaly reklamy na nejrůznější kurzy angličtiny a němčiny. Fakt, že si se mnou moje profily na sociálních sítích sjednotily cyklus, ani nekomentuju.
Taky jste si všimli, že se vám v posledních měsících začaly „na zdi“ objevovat zvláštní politicky motivované příspěvky? A to nejen zaměřené na domácí politická témata, ale taky na ta zahraniční – jako válka na Ukrajině či dokonce situace v Izraeli? Na první pohled umělé fotografie od neexistujících uživatelů vygenerovaných AI vybízí ke změně myšlení a skrytě našeptávají jisté nálady a postoje; někdy humpolácky a nepřesvědčivě, někdy jemněji a úspěšněji.
Zní to strašidelně, že? A to jsou sociální sítě regulované orgány v západních demokraciích. A teď si z toho všeho udělejte jednu kuličku a představte si ji desetkrát větší. A tahle obří neprůhledná a velmi úspěšná koule se jmenuje TikTok.
TikTok je úplně obyčejná sociální síť, původně založená na sdílení velmi krátkých (a rozhodně ne nutně vtipných) videí, dnes fungující hlavně jako kanál pro živá vysílání. Aplikaci si nainstalovaly miliony a miliony lidí po celém světě, baví se jím děti a teenagery, influencerům nabízí snadný výdělek. TikTok často využívají i politici po celém světě, včetně těch českých samozřejmě. Účet si v říjnu zřídil i premiér Petr Fiala, přestože se vždy infotainmentu skrze tuto sociální síť bránil.
TikTok vlastní čínská společnost ByteDance a je otázka, co za soukromé informace o vás sdílí se státními orgány. TikTok má informace o vašem datu a místě narození, taky zná vaše telefonní číslo i emailovou adresu. Samozřejmě ví, jak vypadáte nebo jak jste vypadali a co kdy děláte – třeba jestli chodíte cvičit nebo běhat, jestli chodíte do kavárny nebo kdy jste byli naposledy v kině nebo na přednášce. Zná všechna vaše tajemství a má přečtené všechny – všechny – vaše soukromé zprávy. Taky má perfektně zmapované pomocí historie hledání a zobrazení na co jste se kdy kde v životě koukali, případně jak dlouho jste se dívali na které video s určitým obsahem. Taky zná vaši IP adresu a díky tomu ví, kde se kdy pohybujete. Děsivé, co? (Ano, pravidelně kontrolujte, že máte zakázaný přístup ke kameře, mikrofonu nebo gps)
Obsah, který vám aplikace předkládá, je téměř výhradně personalizovaný. Pomocí nejrůznějších algoritmů vám nabízí přesně to, co se vám (náhodou) zrovna hodí, co zrovna (nutně) potřebujete vidět a zrovna si to (rozhodně) musíte koupit. Nápadně často se na aplikaci objevují čínská videa propagující všemožné výrobky od plastových pytlů pro nejnovější luxusní automobily čínských značek, které je přeci skvělé vlastnit. A podobně to probíhá v politické rovině, kdy na svých účtech můžete narazit na informace z kvalitních zdrojů, ale také na nejtvrdší propagandu nepřátelských států, antisemitismus, rasismus či islamismus.
TikTok odmítá nařčení z toho, že by sdílel data s čínskou vládou. Nicméně řada západních států vyjádřila obavy nad tím, že by ByteDance mohla informace o svých uživatelích zneužít nebo by mohla ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch určitých politických zájmů. To jsou důvody, které vedly za (A) Evropskou unii k zahájení vyšetřování TikToku a za (B) Spojené státy k možnému zákazu, respektive ke změně majitele.
- Vyšetřování Evropskou unií. Brusel začal formální řízení proti aplikaci kvůli podezření z porušení aktu o digitálních službách. Evropská komise se zaměřila na rizika spojená s integritou voleb, hlavně pak na doporučovací systémy TikToku a jeho pravidel týkající se politické reklamy.
- Zákaz ve Spojených státech. TikTok hraje o hodně – a to doslova: o 170 milionu registrovaných uživatelů. V seznamu 20 nejsledovanějších účtů najdeme 11 Američanů, a to včetně dvojky @charlidamelio s 155,7 followery a trojky @mrbeast s 106,9 miliony. Americký kongres schválil zákon, který nutí čínskou společnosti ByteDance do 19. ledna TikTok odprodat, anebo musí v USA skončit. Společnost se samozřejmé brání, důvody k obavám odmítá a v zoufalé snaze odvrátit politickou (a lobbistickou) vůli Američanů se odvolala k Nejvyššímu soudu.
Spojené státy teď bez nadsázky rozhodují o dalším osudu TikToku. Jestli bude muset v Americe skončit – přijde nejen o miliony a miliony uživatelů za Atlantikem, ale podobný scénář by se mohl opakovat taky v evropských zemích.
Je dobré zeptat se, co všechno jsme ochotni platit za zábavu a svobodu slova. Je na každém z nás, jestli si TikTok (nebo jinou sociální síť) nainstaluje a co na ní bude dělat – tedy jestli bude dobrovolně sdílet a vystavovat světu osobní údaje. Informace o nás samých přece shromažďují všechny velké (i menší) firmy po celém světě. A postupně se stávají tou nejcennější komoditou. Pamatujte, co je zdarma, většinou platíte svými osobními údaji.
Na druhé straně by stát měl garantovat bezpečí svých občanů. Pokud firma shromažďuje informace o lidech po celém světě a cíleně je pak poskytuje cizí (potenciálně nepřátelské) zemi, tak je to problém. To už je otázka mezinárodní bezpečnosti a zde musí politici zasáhnout.
Digitální boj se rozhořel. A TikTok je jeho prvním dějištěm.
