Článek
Efekt kterékoli důchodové reformy se projeví až v dlouhodobém horizontu, a proto se mohou někteří politici zdráhat dělat nepopulární rozhodnutí, která přesahují volební období. Názorně vám teď ukážeme, jak systém penzí funguje a kde má největší slabinu.
To, jak u nás důchody fungují, si můžeme představit jako nádrž. Peníze z ní neustále tečou ven, protože stát musí vyplácet důchody. Dobrá zpráva je, že do nádrže peníze také pořád přitékají. Tyto prostředky jdou primárně z toho, co lidé odvedou na sociálním pojištění. Před covidem rostla ekonomika i výdělky obyvatel. Do systému tak šlo více peněz, než z něj odtékalo. Po roce 2022, a zejména v roce 2023, ale výdaje výrazně převážily příjmy.
Budoucí důchod všech se odvíjí od toho, kolik odvedou na sociální pojištění. Ne od toho, kolik zaplatí na daních. Například OSVČ nebo umělci sice mohou platit vysoké daně, ale pokud odvádí málo na sociálním pojištění, mohou pak zjistit, že mají nízký důchod.
Problém v budoucnu
Česká populace stárne a doba strávená v důchodu se proto prodlužuje, což je problém. Zatímco v roce 1970 strávili lidé v důchodu průměrně 11 let, současní penzisté ho pobírají 24,5 roku. To se odráží v udržitelnosti celého systému.
Aktuálně je v Česku přes dva miliony lidí, kteří pobírají důchod. Necelých sedm milionů na seniory vydělává. V průměru teď na jednoho člověka v penzi vydělávají tři lidé. V roce 2050 se počet důchodců zvýší na tři miliony a na jednoho důchodce tak budou vydělávat už jen dva lidé.
Věk odchodu do důchodu se zvedá v celé Evropě
Na straně penzistů může stát například ovlivnit, jak se vypočítává jejich důchod. Může také upravit valorizaci, tedy každoroční zvyšování důchodů, které slouží k tomu, aby kvůli vysoké inflaci senioři neztráceli své peníze.
Příjmy se mohou zvednout třeba tím, že do systému bude přibývat více plátců, a to třeba díky vyšší porodnosti, která se ale projeví až za čas. Krátkodobě může pomoci migrace. Stát může také zvýšit samotnou částku, kterou lidé do systému platí, případně zvýšit daně.
Další možností je pak zvýšení věku odchodu do důchodu. Tím se zajistí, že do systému bude přispívat více lidí. U nás se bude odchod do důchodu zvyšovat každý rok o jeden měsíc až do roku 2056 – a to k hranici 67 let. Tento trend je v Evropě celkem častý, protože s tím, jak se zvyšuje doba dožití, a tím i čas strávený v důchodu, se snaží ostatní státy svůj důchodový systém udržet. Aktuálně je v Evropě průměrný věk odchodu do důchodu mezi 64 a 65 lety. Už teď ale některé státy chystají, že by mělo jít o více než 70 let.
