Článek
Každá to máme jinak, jedna je tichá jako ta voda, co břehy mele, jiná dokáže vyluzovat zvuky přímo zvířecké.
Začnu příkladem známého mého Petra a jeho teď už manželky. Petr je zlatíčko, nenapadlo ho nic lepšího, než mi o tom povyprávět a já jsem taky zlatíčko, protože vám to teď vyslepičím. Ale nebudu nikoho jmenovat.
„Já u toho nemlčím, nebude ti to vadit?“ Ptala se ona, když se seznámili a po pár setkáních se schylovalo k prvnímu sexu.
„Právě naopak, zlato, zpěv tvé vášně mi bude rajskou hudbou,“ odpověděl on. A tak se i stalo, ale časem se ukázalo, že ne vždy je to tak úplně jednoduché. Respektive ne vždy si vzhledem k okolí může žena svůj hlasitý milostný zpěv dovolit. Zvlášť poté, co se ti dva vzali a pořídili si dvě malé děti.
„Mami, mohla bys nám je večer pohlídat, my si skočíme do kina?“ Říkával on své mamince, ta jakožto správná babička a milovnice vnoučat kývla a přišla. Takhle to fungovalo nějaký čas, oni si vždy zjistili, co se hraje v nejbližším kině, aby byli připravení, kdyby se babička náhodou zeptala. Jenomže pak se stalo, že babička jeden z těch filmů nedávno viděla, zapředla s mladou paní hovor a došlo jí, že ona ho vlastně nezná.
„Ty jsi u toho spala? Nebo jste tam snad nebyli a tvrdíte mi, že byli?“ Vyptávala se zvědavá babička a mladá paní musela s pravdou ven, její manžel u toho zrovna nebyl. A tak s tváří rudou jako rak přiznala babičce své milostné zpěvy a dodala, že buď si místo do kina zajedou na nedalekou chatu nebo si skočí do hodinového hotelu.
Babička se na chvilku zamyslela, pak se rozesmála a řekla: „No, tak teď už vím, proč se můj syn z toho vašeho kina pokaždé vrací s rozzářenýma očima. Příště se vykašlete na chatu i na hodinový hotel, ať zbytečně neutrácíte a skočte ke mně, stejně tam bydlím sama a je to starý byt s tlustými zdmi, přes které tě nikdo neuslyší.“
Nu a to je právě ten problém žen, které jejich přirozenost nutí k hlasitým zpěvům, bez kterých si to pořádně neužijí, radši se krotí a rvou si pěst do pusy, aby je nikdo neslyšel. Nechtějí budit děti, pohoršovat sousedy nebo se dokonce stydí před partnerem a nezazpívají si, ani kdyby sexovaly na pustém ostrově.
Ten stud před partnerem je zbytečný, tedy aspoň v případě, pokud se nejedná o nějakého studeného čumáka, který sexuje jen z povinnosti. Každý mužský, který má v sobě aspoň špetku smyslnosti a živočišnosti, rád trochu toho zpěvu své partnerce dopřeje. Mnohdy ho to dokonce vzrušuje a stimuluje, protože on to ze svého mužského pohledu vnímá jako svou zásluhu a ocenění, jaký je dobrý v posteli. Vlastně má pravdu.
Ale bacha, holky, pokud jste tichý typ, můžu-li to tak říct nebo pokud vás ten váš dost nevzruší, abyste si chtěla zazpívat, nepředstírejte to před ním a do umělé hlučnosti se nenuťte. Proč? Ty důvody jsou dva, za prvé zůstaňte sama sebou a sex prožívejte přirozeně a za druhé kupodivu existují chlapi, kteří na ženě hrané vzrušení od toho skutečného poznají. Není jich moc, ale jsou a my se před nimi přece nebudeme ztrapňovat nějakým divadýlkem.
Vraťme se na závěr ještě krátce k naší dvojici. Když ještě neměli děti, tak pokud to nebylo zrovna ve tři ráno, ona se nijak moc nekrotila a její zpěvy doléhaly i k sousedům. Jak ti na to reagovali, pokud se jim tedy podařilo poznat, odkud vítr fouká? Chlapi, když potkali jeho samotného, tak ho většinou častovali obdivnými a někdy i poněkud závistivými gesty, ti upjatější se před ním dívali do země. Ženy vesměs nereagovaly nijak, a co vím, tedy pokud ten kamarád Petrovi nic nezamlčel, tak negativních reakcí bylo pomálu. Nicméně i tak se ona dokázala rozezpívat opravdu naplno a bez zábran, jen když věděla, že ji nikdo neuslyší.
Jak už jsem se zmínila na začátku, každá jsme jiná, pro některou je přirozené být potichu, jiná si to bez hlasitého zpěvu nedokáže pořádně užít. Buďme své, mlčme si přitom nebo se rozezpívejme, pokud je to jen trochu možné. Obojí je v pohodě, leč, přiznejme si otevřeně, že pěvkyně to občas mívají trochu složitější.
