Článek
„Chceš říct, že se mu nepostavil?“ Zeptala jsem se, aby náhodou nedošlo k omylu, a ona mi nevesele přitakala.
Tak to je, mužská potence s přibývajícími léty postupně klesá a ne každý chlap je ochoten sáhnout k „zázračné pilulce,“ kterou mu nabízí moderní medicína. Párkrát mu to selže, on se začne bát, že příště to zase nepůjde a dostane se do začarovaného kruhu. Ono je to hodně o psychice, a čím víc si nevěří, tím spíš mu to nepůjde. Tak si řekne, že než aby se opakovaně ztrapňoval, může se na to vykašlat a navenek ztratí o sex zájem. Přitom vnitřně by tolik chtěl, ale netroufne si.
„Co je pro tebe příjemnější, co tě víc vzruší a uspokojí, když tě muž dráždí jazykem, případně prsty nebo když s tebou klasicky souloží?“ Zareagovala jsem na kamarádčino postesknutí oklikou.
„Jak kdy, když si se mnou jenom tak hraje, dokážu dosáhnout intenzivnějšího orgasmu, když se mnou normálně souloží, přináší mi to větší pocit blízkosti a naplnění.“ Odpověděla.
„A hraješ si ty s ním? Pomáháš mu s erekcí nebo ho přivádíš až do konce?“
Kamarádka se zamyslela. Pak odpověděla: „Moc často ne. Ne, že bych nechtěla, ale on si vždy potrpěl na svůj úd. Často to probíhalo tak, že si se mnou napřed pohrál, aby mě pořádně vzrušil, někdy přivedl až k orgasmu, a teprve potom do mě vstoupil. Ale teď nic, nechce, i když by mi to hraní stačilo a ráda bych mu ho oplácela.“
O tom to je. Jako ostatně o všech jiných problémech v životě je potřeba otevřeně mluvit, i když to v sexu přestane šlapat podle našich představ.
„Zkoušela ses s ním o tom otevřeně pobavit?“ Zeptala jsem se kamarádky.
„My se takhle nikdy moc nebavili, vždycky jsme prostě šli rovnou na věc a bylo.“ Odpověděla.
Rozebíraly jsme to, až nám káva dočista vystydla a kamarádka odcházela s myšlenkou, že se svého manžela pokusí ukecat ke kecání. Tedy přemluvit, aby se spolu pobavili, že je úplně zbytečné skončit s milostným životem a že by bylo daleko lepší zkoušet to aspoň s tím vzájemným intimním hraním. Ona totiž ta pravá sexuální mužnost leckdy daleko víc než v pořádně tvrdém údu spočívá právně v umění jemných vzrušujících dotyků. Pánové, promiňte, že to říkám tak otevřeně, ale je tomu tak.
Nu a jak to nakonec dopadlo?
U dalšího kafe jsem se s onou kamarádkou sešla asi za měsíc. Byla veselá, sršela humorem a pochlubila se mi, jak už jim to doma zase v posteli šlape: „Prostě jsem ho ukecala, aby mi dovolil si s ním pořádně pohrát, když už si teda on v předehře tak hezky hrával se mnou. A představ si, Ireno, jakmile si připustil, že je vlastně dost jedno, jestli se mu postaví nebo ne, tak se psychicky uvolnil a najednou ho měl jako strunku.“
Nezřídka se něco podobného stává i mladším ročníkům, psychika je holt mocná čarodějka. Takže holky, ať už je tomu vašemu dvacet nebo devadesát, vemte si příklad z medvídků od Kolína a řekněte mu: „Pane, pojďte si hrát.“
