Článek
Hodgkinův lymfom je nádorové onemocnění lymfatického systému. Onemocnění může být smrtelné, zejména pokud není včas odhaleno a léčeno. Specifická prevence neexistuje, jelikož přesné příčiny vzniku nemoci nejsou dosud zcela objasněny.
14 let. Věk, kdy vaše ratolest je v pubertě a připravuje se na aktivní dospělácký život a má miliony plánů. A najednou „bum!“. Nic z toho v jediné sekundě neplatí. Plány se rozplynuly. Rozčilujete se u stolu při obědě, při večeři, kdy se setká celá rodina s dětmi, proč váš pubertální syn nereaguje na vaše dotazy o tom, kolik si dá knedlíků, kolik sběraček polévky, jestli chce svíčkovou nebo jen špenát. Syn kouká do talíře a myslí si něco o zadní části těla. Asi. Tak to ze začátku vnímáte vy. A pak přijde pomalý šok, na který nejste ani jeden připraven. Synovi se spouští krev z nosu. Vy letíte pro mokrý ručník, zakláníte mu hlavu a dáváte mu ručník na krk. Jak vás to učila vaše máma a mámu zase její máma. Po dlouhé generace obvyklý trik na tu červenou tekutinu, která stéká po bradě a nejde ji zastavit. Když se tato situace opakuje během dne několikrát, letíte se synem na ORL. Tam jste už čím dál častějším návštěvníkem. Syn se vám probouzí do školy se zakrváceným polštářem a ani lékaři si s ním neví rady. Při jedné z návštěv sesynem u lékaře se jen tak mezi řečí zmíníte, jaké máte starosti, že jste před porodem (což vidí pouhým okem i doktorka a obdivně kroutí hlavou, jak to můžete vůbec zvládat s úsměvem na tváři), a že se věčně rozčilujete se synem u jídla, že na vás nereaguje. A že „ta puberta s ním pěkně tříská!“.
A v tu chvíli mu, aniž byste to tušili, zachráníte život! Byl to totiž impuls pro doktorku, která syna znovu důkladně vyšetřila a řekla závěr: „Syn neslyší na levé ucho a pravé nic moc!“ A roztočí se šílený kolotoč a boj o synův život, a to doslova a do písmene. Následuje histologické vyšetření a verdikt - RAKOVINA !
Výsledek? Syn podstupuje náročnou chemoterapii na onkologickém oddělení té nejlepší kliniky v zemi. Padají mu vlasy, ochlupení na celém těle je fuč. Syn prosí: „Maminko, ohol mi hlavu, už mne nebaví věčně sbírat na polštáři chomáče vlasů.“ A já přináším strojek na vlasy a hraju si na hrdinku a vlasy mu padají na zem a já zadržuji slzy. A syn se směje a říká:" Mami, nebul!" A já na to ? “ Vždyť já nebulím!" A v tu ránu brečím jak želva. To syn utěšuje mne, místo toho, abych já utěšovala jeho. Stydím se sama za sebe. A vedle postele stojí kočárek s čerstvě narozenou dcerou a synovou sestřičkou, která se hlásí o slovo a chce svou dávku mateřského mléka.
Syn si lehne do postele, kouká na nás, pak si veme lego a staví si z dlouhé chvíle oblíbený stroj ze Star Wars. Pak pro něj přijde sestřička a odveze ho na sál na pravidelné složité odběry z míchy. Syna přivezou zpátky na pokoj. Já už dokojila. Syn vypadá, jakoby byl po flámu. Usmívá se, je po anestezii tak trochu v rauši. A místo toho, aby spal a pomalinku se „normálně“ probouzel, má hlášky typu:" Hele, na stropě leze Spiderman, chachacha.." A já vyprsknu smíchy a v zápětí zase bulím.
Synovi dávají čas od času transfúzi, ztrácí červené krvinky. A on sedí - leží, poctivě drží ruku s hadičkou, kterou mu teče ta zázračná tekutina do těla a hraje si v klidu na svém mobilu hry. Nezajímá ho , že zamešká školu.
Dnes? Je z něho nádherný člověk. Krásný chlap. Moudrý, pracovitý, i tu střední školu dodělal, úspěšně si udělal další odborné zkoušky, potřebné ke své profesi a je z něj zodpovědný otec vlastní rodiny, na kterého je spolehnutí, který každému pomůže a dře jak mezek a ze života si dělá doslova prdel. Říká: “ Když nejde o život , jde o .....!" Rakovina spí. Syn chodí na pravidelné kontroly. Zamrazili mu i spermie, aby mohl mít děti. Syn ale zatím nechce. Bojí se, že by geneticky přivedl na svět dítě, které by mohlo mít také rakovinu. Proto zatím s přítelkyní žijí život naplno. Zatím. Čas ukáže, co dál bude.
A tak se ten můj milovaný kluk z té rakoviny nepotentoval ! Chápete to ? Já už dnes ano.
https://www.hodgkin.cz/
https://www.medixa.org/nemoci/hodgkinuv-lymfom
