Článek
Amazonský deštný prales
Rozprostírá se na asi 5,5 milionu kilometrů čtverečních. Je to největší deštný prales na světě. Díky fotosyntéze probíhající v listech stromů se mu přezdívá „plíce planety“. Kdyby zmizel, do ovzduší by se vyloučilo obrovské množství oxidu uhličitého. Přesto amazonský prales stále ubývá. Za prvních sedm měsíců tohoto roku zmizelo celkem přes 3400 kilometrů čtverečních.
Tajemství deštného pralesa
Ukrývá živočišné druhy, které člověk nezná. A také domorodé kmeny a růžové delfíny, o kterých místní domorodci tvrdí, že se s večerem mění v krásné mladíky a svádějí dívky…
V Brazílii žije asi 200 milionů lidí, z nichž necelý milion představují původní obyvatelé. Jsou to kmeny, které žily na tomto území před příchodem evropských dobyvatelů v 16. století. Celkem je v současné Brazílii asi 300 různě početných kmenů, které čítají od desítek příslušníků až po několik tisíc. Až 80 kmenů nejspíš nikdy nepřišlo do kontaktu se západní civilizací.
Od 70. let bylo vykáceno celkem 800 tisíc kilometrů čtverečních amazonského pralesa, což je zhruba rozloha Turecka. V roce 2012 pod vedením tehdejší brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové schválil tamní kongres zákon, který dal amnestii všem, kdo se podíleli na nelegálním kácení pralesa před rokem 2008. Amazonský deštný prales, poslední veliký prostor pokrytý tropickými rostlinami a živočichy na planetě Zemi, je přírodní DNA bankou . která je ve velmi křehké rovnováze. Od 70. let 20. století ji výrazně narušuje člověk. Každý rok zmizí ze světa pralesní porost o rozloze zhruba třetiny České republiky. A s ním i nenávratně desítky druhů rostlin a živočichů. A také prostor pro život některých domorodých kmenů, mezi něž patří například kmen Awá-Guajá, dříve žijící na východním pobřeží Brazílie, dnes zatlačený do nitra zbývajícího pralesa na severovýchodě.
Kmen Awá
Lidé kmene Awá žijí v pralese už tisíce let a jsou nedotčeni vymoženostmi moderní civilizace. Teď jich zbývá zhruba tři sta, z toho posledních šedesát stále žije tím nejtradičnějším způsobem , z toho, co jim dá prales. Tito lovci a sběrači dodržují i pro nás mnohdy zvláštní potravinová tabu, některé druhy živočichů loví jen v určitou část roku, jiné neloví vůbec, třeba netopýry nebo kolibříky. A tím vlastně maximálně přispívají k zachování pralesní rovnováhy.
Ženy kojí opice
Ženy z tohoto kmene zachovávají pralesní rovnováhu pro nás značně nestandardním a zvláštním způsobem. Pokud totiž najdou v pralese opuštěné opičí mládě, odchovají ho jako vlastní dítě – tedy ho i kojí.
Delfínovec amazonský
V kalných vodách řek Amazonie se jich prohání asi 30 tisíc. Růžoví delfíni. Každý rok jich ale několik tisíc uloví rybáři – i přesto, že podle pověstí zabití růžového delfína přináší smůlu. V Bolívii proto byli prohlášeni za národní poklad a jsou přísně chránění. Domorodé kmeny pak věří, že se právě růžoví delfíni – kteří jsou velmi často kvůli kalné a špinavé vodě spíše šedočerní – se západem slunce proměňují v mladé a krásné mladíky, kteří svádí panny.
V roce 2017 prezident Michel Temer podepsal zákon, který zjednodušil privatizaci pozemků, což podnítilo další zábory amazonské půdy.
Kritici současného brazilského prezidenta Jaira Bolsonara tvrdí, že za mizejícím pralesem stojí jeho politika, která dává přednost ekonomickým zájmům země před ochranou přírody. Prales sice začal dramaticky ubývat ještě předtím, než Bolsonaro stanul v čele země, prezident se ale nijak netají tím, že jeho ochranu považuje za zbytečnou. Do džungle nejprve proniknou cesty a silnice, legální i ty nelegální. Do pralesa se tak dostanou lesníci a farmáři, kteří vykácejí a vypálí stromy podél cest a půdu začnou obdělávat. Obohatil ji totiž popel, a tak je velmi úrodná. Jenže po dvou až třech letech ji déšť a následná eroze vyčerpají natolik, že výnosy z úrody začnou klesat. A tak ji lidé přemění na pastvinu pro dobytek a vykácejí další kus lesa, na kterém začnou znovu pěstovat plodiny. Nakonec svůj pozemek prodají větším subjektům, například chovatelům skotu, kteří sloučí pozemky do velkých pastvin.
Za mizení pralesa může i nelegální těžba nerostných surovin, nebo dřeva. Zlato se nelegálně těží především na severu Brazílie. Těžaři zasahují i do chráněných území domorodých obyvatel, kteří se nemají jak bránit.
Lidstvo až donedávna nemělo nejmenší tušení, jak se amazonský prales bude jako ekosystém chovat za deset, dvacet či třicet let. Nachází se zde také národní park Tumucumaque, který je největším národním parkem na světě. Nachází se zde Iquitos, největší město na světě nedostupné po silnici a má 400 000 obyvatel.Řeka Amazonka má 5krát více vody než kterákoliv jiná řeka na planetě.
https://bubo.sk/blog/pravy-amazonsky-prales
https://www.jw.org/cs/knihovna/casopisy/g20030622/De%C5%A1tn%C3%A9-pralesy-Lze-je-zachr%C3%A1nit/
https://www.nationalgeographic.cz/cestovani/zaplavy-amazonie-igapo-brazilsky-prales/
