Článek
Která samoživitelka by neznala realitu života. Setkání, přeskočení pomyslné jiskry, láska (v těch romantičtějších případech), sliby o věrnosti, zodpovědnosti, početí dítěte, ve smutnějších případech, které patří k životu zjistí žena, že její tzv. láska byl jen dárcem spermatu.
Která samoživitelka by neznala každodenní boj o přežití. Jdete do krámu a jídlo nakupujete jen ve slevě. Váš mozek už funguje jako geniální kalkulačka. Vidíte před sebou různé druhy jogurtů a hledáte očima ten nejlevnější. Jdete do míst, kde pro své dítě chcete vybrat zeleninu, ovoce, vitamíny jsou přece důležité pro zdravý vývoj tělesné schránky.
A tak vybíráte opět očima. Ovšem z cen se vám začíná dělat špatně. Musíte vydržet psychický nápor na nervy a zachovat klid, protože byste jinak u pokladny nezaplatila ani korunu a odešla s prázdnou taškou. Takže házíte si do pomyslné kalkulačky celý obsah nákupního košíku (vozík raději necháte stát před obchodem, na tak velký nákup nemáte dostatek financí) a redukujete postupně, co je nutné a co nikoli. Protože víte, že váš rozpočet na každý jediný den je napjatý. Kolikrát jsem před výplatou a očekávaným směšným výživným v řádu jeden až tři tisíce českých korun do věku 15 let mého dítěte měla v peněžence padesát korun. A věděla, jsem, že mi musí stačit třeba i na pět dní. Ono jaksi si vaše dítě nevybírá. Přijde neočekávaně nezvaný host v podobě nemoci a vaše peněženka se prohne platbou za nutné léky. Přijde neočekávaná jiná situace a vy ji musíte zodpovědně vyřešit, zaplatit. Nikdo se vás neptá. Prostě je to tak.
Dlouhé roky od narození mého dítěte, kdy jsem s ním zůstala sama, jsem trávila u soudů. Bojovala za mé dítě, za jeho klidné dětství. Za to, aby mělo od svého biologického otce výživné takové, které by dítěti umožnilo hezký život. Ovšem to jsem ještě nevěděla, co si biologický otec bude během dlouhých let u všech soudů vymýšlet. Stále ze sebe v soudní síni dělal chudinku, oběť, prý já jsem ta špatná, a on by měl platit na své dítě, které zplodil? Zodpovědnost? Pro něj sprosté slovo. Lež? Pro něj to nejkrásnější slovo na celém světě. Jeho dítě? Přece nepotřebuje nic. V předškolním věku? Stačí mu jedno triko, mikina, bunda a jedny boty. Ve školním věku? Úplně to samé. Školní pomůcky? Přece jsou všechny „zadarmo“. Zájmy a koníčky dítěte? Žádné přece nemusí mít. A tak bych mohla pokračovat do aleluja. Nejprve to „hrál“ na city soudců.. Já nic, já muzikant. Nic nemám, a hlavně po mně nic nechtějte. To, že mám miliony? No a co? Jsou to mé penízky. Přišel jsem sice k nim jako slepý k houslím, stačilo nakukat mé bývalce a matce našeho dítěte, jak moc ji miluji, vzít si ji, donutit ji, aby prodala svůj byt před svatbou a peníze mi věnovala, s mým příslibem, že se o nás všechny postarám. Stačilo mu jen pár krátkých let k tomu, aby mne i s dítětem o vše připravil a shrábnul miliony z mého bytu sám. Já u soudu jen zírala. „Matko i s dítětem, máte povinnost se do dvou měsíců vystěhovat na ulici, respektive je nám jako soudnímu dvoru úplně jedno kam“. Otec získává Jackpot!
Výživné na rozvedenou manželku? Já blbec a naivka uvěřila úřadům, na které jsem se tehdy obrátila o pomoc. Prý - „doneste nám od soudu papír a my vám pomůžeme“. Donesla jsem. Mé dobré a empatické srdce se u soudu projevilo. Jak? No přece - „já mu nechci ublížit, já po něm sama na sebe nic nechci“. Soudce myslel, že dostane asi infarkt. Trvala jsem na tom, že chci, aby mi ex platil výživné na rozvedenou manželku jen 1,-Kč měsíčně, protože přece „potřebuji jen ten papír od soudu“. A úřady? Vůbec mi nikdo nepomohl. Zůstal mi jen rozsudek, který si snad jednou zarámuji nebo si ho budu přát do hrobu. Blbost. Chci rozprášit. A mé posmrtné prachové částice se budou pohybovat i na území exe a strašit ho ve snu. I když - on má poruchu osobnosti, bezcitný člověk, kterému je jedno jeho dítě, natož lítající exka v podobě prachových částic po zpopelnění.
A víte co? Dokázala jsem mé dítě vychovat sama. Nebylo to vůbec jednoduché. Ale z mého dítěte je slušný člověk, empatický, se srdcem na dlani, inteligentní bytost, na kterou jsem jako máma právem pyšná. Mé dítě ještě zanechá pořádnou stopu na tomto světě. A biologický otec? Harpagon, samolibec, egoista, skrytý narcis, člověk, který je na této planetě úplně zbytečný. I když ne tak docela. Jeho spermie vytvořila úžasného človíčka - mé skvělé dítě, které miluji a milovat budu do konce života.
https://www.mesec.cz/clanky/jak-je-to-s-vyzivovaci-povinnosti-mezi-manzely-rodici-a-detmi-navzajem/
https://www.penize.cz/rodicovstvi/252686-vyzivovaci-povinnost-padouch-nebo-hrdina-my-jsme-jedna-rodina%21-musime-si-pomahat
https://www.prozeny.cz/clanek/radce-pravni-poradna-pro-samozivitelky-neplatici-alimentu-95576
https://www.denik.cz/ekonomika/samozivitelky-zamestnani-na-plny-uvazek.html
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vyzivne-po-rozvodu-pro-exmanzela-ci-exmanzelku-kdo-kolik-a-jak-dlouho-plati.A260218_215911_domaci_zust
