Článek
Také se vám jistě někdy stalo, že jste si řekli, ten člověk má zvláštní auru nebo že z toho člověka „něco“ vyzařuje. Ano. Aura existuje. I když pro většinu lidí je neviditelná, přesto existují lidé, kteří dokáží vnímat energii citlivěji a jsou tedy schopni auru vidět.
Aura je neviditelné energetické pole, které obklopuje všechny živé organismy. Lidi, zvířata, a dokonce i rostliny. Může mít různý tvar, vlastnosti a barvy.
Aura obklopuje celé tělo, je součástí i každé jeho buňky a odrazem všech jemných životních energií. Můžeme ji tedy pokládat v podstatě za součást těla, ne jen za něco, co ho obklopuje. Energie obsažené v naší auře jsou obrazem naší osobnosti, našeho způsobu života, myšlenek i emocí. Aura zřetelně ukazuje náš mentální, psychický a duchovní stav.
Při zkoumání aury se přišlo na to, že aura je více či méně vejčitý útvar, který se obyčejně přizpůsobí obrysu fyzického těla, který ale tělo přesahuje o 10 – 30 cm. Aura jedince je u každého individuální, a proto není rovna žádné jiné.
Bylo vědecky dokázáno, že jsou-li myšlenky a emoce klidné, mírné a láskyplné, jsou v auře vidět jemné, krásné a jasné barvy a aura svítí zvlášť zářivě okolo hlavy. Ale jakmile se objeví negativní myšlenky, bázeň, deprese nebo závist, změní se barvy v auře v tmavé, kalné a těžké odstíny.
Sama jsem se osobně setkala ve svých 18 letech s člověkem, který se zabýval na věděcké úrovni studiem aury. Byl to člověk vysokoškolsky vzdělaný, plný nadšení a chuti vědecky dokázat, že energetické vyzařování je pro oko člověka viditelné. Podařilo se mu tehdy sestrojit přístroj tzv. na koleni, který dokázal auru člověka zachytit a přenést ji na obrazovku monitoru, tehdy ještě starého počítače a pak i vytisknout na papír, takže jsem měla v ruce viditelný důkaz pro lidi, kteří nevěřili, že existuje něco takového, jako vyzařování energie.
Tehdy jako mladá holka jsem se po maturitě chystala na studium medicíny a našla jsem si na pár let zaměstnání ve výzkumném ústavu. Tento člověk působil na první pohled velmi nenápadně. Ale při bližším poznání jsem zjistila, jak dokáže být pozitivní a nadšení zkoumat z něj jen prýštilo. Zabýval se v té době něčím, co ještě nikdo v té době u nás nezkoumal. Když si mne jen tak ze srandy vybral coby jeho spolupracovnici ke svému zkoumání, zda energetické pole- tedy aura- lze okem zachytit a vidět, pak jsem jeho nadšení sdílela také a ráda. Vždy mne zajímaly parapsychologické jevy, ezoterika, prostě to „něco“, co je mnoha lidem neviditelné a přesto „to“ existuje. Tento člověk byl inženýr a věděl, co zkoumá. Jeho přístroj byl malý a dokázal zachytit auru jen z ruky. Pamatuji si, že mé duševní rozpoložení vždy zobrazilo různé barvy. Když jsem byla psychicky vyrovnaná a dobře naladěná, pak barvy byly jasné a duhové. Když jsem naopak měla náladu smutnou, nebo byla vyčerpaná psychicky, nezobrazovaly se všechny barvy duhové škály, ale buď jen některá z barev a spíše ty tmavší anebo se zobrazovala jen barva jedna a stínovaná. Energie mé ruky vyzařovala do vzdálenosti maximálně 10 cm.
Při hlubším zkoumání aury, chcete - li, energetického pole - vyzařování energie, které je vědecky dokázáno, že existuje, jsme se mnohokrát dostali na filosofickou rovinu a došli jsme i k osobnosti historie lidstva k osobě Ježíše. Mnozí umělci, malíři vyobrazují Ježíše jako bytost, kolem které září světlo. A to je právě aura. Já osobně jsem dospěla k názoru, že Ježíš nejenže opravdu existoval, ale že to byla bytost, která měla auru tak velmi silnou, že dokázal léčit. Toto bylo také zaznamenáno v historii lidstva, v bibli. Jako mladší jsem tomu moc nerozuměla, zvláště, když jako malá holka jsem vyrůstala ve velmi tradičně založené rodině, kdy babička, dědeček a všichni blízcí byli věřící a já musela chodit každou neděli do kostela na mši. Pamatuji si, že jsem měla ráda hlavně prostředí samotného církevního chrámu, kde jsem cítila jakýsi klid a protože jsem milovala zpěv , pak mne bavily tóny, které provázely celou mši. Jinak co se týká existence Ježíše či Boha, tak to jsem tehdy něvěřila a nerozuměla tomu. Byla jsem spíše vedena tomu věřit. Ale dodnes nevěřím v Boha, ale v energii. Pro mne Bůh jako bytost, na kterou si mohu sáhnout, neexistuje. Existuje a vnímám vše kolem sebe jako energii. Vyzařování. Vždyť mnoho z nás je schopno říci, že ten a ten člověk na nás působí pozitivně a má dobrou energii a zase naopak, že někteří lidé jsou negativní a vyzařují něco divného a špatného, že raději odejdeme z jejich přítomnosti.
Má osobní zkušenost v realitě s přítomností aury je neodmyslitelně spjatá s mými začátky malování obrazů. Obrazy jsem začala malovat jako mladá holka a maluji intuitivně. Když se postavím před malířské plátno, nikdy nevím, co namaluji. Vemu do ruky štětec a podívám se na čisté plátno, pak na škálu barevných olejových nebo akrylových tub a najednou vím. Jedna barva a od ní se odvíjí celý obraz. Setkala jsem se v životě už s mnoha lidmi, kteří si mé obrazy vybrali, že je uklidňují a léčí. Že prý vyzařují „něco“, co je naplňuje klidem na duši a vibračně zklidňuje jejich rozjitřené emoce a uklidňuje stres. Tím bych ukončila celé osobní zamyšlení se nad něčím neuchopitelným - aurou.