Článek
Upřímně, musela jsem se tajně smát. Mou dceru miluji, ale neromazluji. V době, kdy byla ještě malinká v předškolním věku, hodně jsem jí vyprávěla a četla pohádky, často jsme si zpívaly, tancovaly, nechala jsem ji, ať mi pomáhá při pečení cukroví, byla špinavá od mouky od hlavy až k patě, pusu od kakaa a čokoládové polevy, ale byly to ty nejkrásnější chvíle, které jsme spolu strávily. Vedla jsem ji k malování, kreslení, rozvíjela jsem v ní její kreativní stránku, chodily jsme spolu hodně do přírody, ukazovala jsem jí každou včelku, broučka, dokonce jsem se jednou musela smát, protože po delší procházce byla už unavená a ploužila se za mnou asi sto metrů daleko. Najednou na mne volá: „Maminko, tady je had!“ A já lakonicky na ni zavolala: „To není had, ale klacek ty trdlo!“ Prostě hada jsem neviděla už pár let, no. Ale nedalo mi to, vrátila jsem se k ní a úplně jsem strnula, protože z hadů mám strach a mám fobii. A přitom na zemi byl nehybný klacek. Ehm, tedy slepýš …A jak se hnul, utekla jsem o pár metrů dál. Dceři jsem musela dát za pravdu, že fakt našla „hada“. A pochválila ji, jak je šikovná. Byla jsem ráda, když jsme byly z louky už pryč. Uf.
A tak šel čas a dceři bylo najednou 6 let. A já se musela smát, až jsem se za břicho popadala. A přitom jsem si vážně uvědomila, že mám doma dceru, budoucí ženu a budoucí maminku. To néééé, ještě si ji chci užít jako malou! To jsem si řekla ve chvíli, kdy se dcera natřásala v šatičkách před zrcadlem a pak s vážným výrazem ve tváři mi sdělila jako zodpovědná ženská: „Maminko, potřebuji podprsenku!“ A já opravdu nevěděla, jestli se mám smát nebo co. Smála jsem se, ale tak, aby mne neviděla, protože bych jí srazila její sebevědomí pod bod mrazu.
Já na to: „Ale proč? Vždyť máš ještě čas, co myslíš?“ A ona na to, že jako tedy ne, že musíme do obchodu a nějakou podprsenku nutně sehnat, že bez podprsenky nemůže do první třídy. Upřímně, dokážete si představit, jak před vámi stojí vaše milovaná holčička, na hrudi má jen malinké knoflíčky a prsa si můžete jen představit ve své fantazii? Ale jelikož jsem maminka, která děti miluje a podporuje jejich zdravé sebevědomí a vlastní já, tak jsem s ní šla do obchodu a zalíbily se jí dvojdílné plavky s obrázky Minnie, které jsme donesly domů. Hned si oblékla vrchní díl plavek a nehla se bez něj ani na chvíli. A říkala tomu podprsenka. A byla šťastná. A já s ní.
Dnes už je to velká holka v pubertě, má svůj vlastní styl. Je pravdou, že podprsenky sháníme velmi těžce, buď ji škrtí kolem hrudi, nebo jí prostě nepadnou jako ulité, upřímně, kolikrát strávíme hodinu v obchodě se spodním prádlem a odcházíme s prázdnou. Sama musím uznat, že sehnat a vybrat tu správnou podprsenku je kolikrát nadlidský úkol.
Dnes je výběr spodního prádla, zvlášť pro mladé dívky, velký, v obchodních centrech, kde najdete velkou barevnou škálu i mnoho druhů střihů apod. Ale je kumšt sehnat tu pravou, aby vám dokonale padla, nikde nestahovala a netlačila, a hezky ňadra zvedla a držela.
Předchůdcem podprsenky byly korzet a šněrovačka. I když se často oba termíny zaměňují, dá se obecně říci, že korzet býval téměř výhradně spodní oděv, mnohdy prošitý pevnými kosticemi a pokrýval tělo od boků až po poprsí, šněrovačka byla sice pevně vyztužená, avšak převážně bez kostic a měla tvar písmene V, takže pokrývala tělo jen od pasu a přes ňadra, ukončena byla držením přes ramena a většinou se nosila jako svrchní oděv. Šněrovačka se zachovala dodnes jako součást krojového oblečení či kostýmů.
Za skutečnou vynálezkyni moderní podprsenky bývá často považována Američanka – Marie Phelps Jacobová, která si ji vyrobila v roce 1910. Stalo se tak náhodou, kdy této mladé Američance z prominentní rodiny nevyhovoval na plese korzet, a tak se svojí služebnou vytvořila základ moderní podprsenky ze dvou kapesníků a pásků. Jelikož byl její pohyb při tanci ladný, vzbudilo to u místních žen zájem. V roce 1914 si výrobek nechala patentovat.
Zásadní změna přišla v roce 1917, kdy americké úřady vyzvaly ženy, aby přestaly kupovat korzety, jejich kovový materiál tak posloužil ke stavbě válečných lodí (získalo se tím 28 000 tun oceli, což stačilo na 2 válečné lodě). Ženy už se pak k běžnému nošení korzetů nikdy nevrátily.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Podprsenka
